Za 5000 královen na rok za mříže. Keňa odsoudila pašeráky vzácných mravenců

Průvodkyně Reisman na hlavně obvykle nosí chlupaté krysí uši. „Už nikdy neprojdu kolem psího hovínka, aniž bych si neřekla: Aha, krysí svačinka,“ uvedla účastnice, která se vydala na jednu z exkurzí, pro magazín Vice. Prohlídka trvá asi dvě hodiny a je to kombinace safari za městskými zvířaty a výkladu o sanačních pracích.

Jednou ze zastávek na procházce je i nefunkční Sportsmen’s Hall. V 19. století se tam konaly zápasy psů proti krysám. Reisman je absolventkou městské „Trash“ akademie. Program zkoumá vliv nakládání s odpady na životní prostředí, společnost a ekonomiku. Zdarma se snaží vzdělávat obyvatele New Yorku v tom, jak vytvářet čistší, zdravější a udržitelnější města.

Návštěvníci z prohlídky odchází zpravidla nadšení. Jedna z účastnic pro New York Post uvedla: „Viděli jsme živé krysy. Viděli jsme krysu velikosti lívance. Viděli jsme muže, který zvracel do kanálu. Byl to opravdový newyorský zážitek.“

Lidé využívají osly od pradávna k práci, popisuje článek na webu Science. Využívali se třeba k budování egyptských pyramid, nebo Velké čínské zdi. Osli museli na rozdíl od koňů přežít velmi nehostinné podmínky. Žili totiž původně v polopouštních horách, kde bylo méně živin. I kvůli tomu na rozdíl od koňů žijí víc samotářsky, informuje El Pais.

Síla a vytrvalost, kterou si vypěstovali, z nich dělala ideální pracanty a nosiče. Zatímco koně nosili krále a válečné hrdiny, nebo třeba doprovázeli dámy na procházkách, osli pracovali na poli s rolníky. Koně se stali symbolem ducha, svobody a odvahy; osli symboly podřízení, práce a otroctví.

V současnosti z 50 milionu oslů na světě žije většina v rozvojových zemích. V subsaharské Africe, severní Indii a tropické Latinské Americe populace oslů v posledních třech desetiletích vzrostla, zatímco v oblasti Středomoří a v Číně počet oslů prudce klesl.

Vnímání oslů se může změnit díky vědě. V posledních letech došlo k revoluci ve studiu zvířecí mysli. Zajímavé je, že osli byli studováni mnohem méně, než koně. Výzkumy, které existují, ale ukazují, že nejsou v žádném ohledu méně inteligentní.

FBI sextorzi definuje jako vyhrožování a nátlak, aby oběti zasílaly explicitní obrázky online. Poté po nich útočníci požadují peníze a vyhrožují, že se o materiály podělí s rodinou, přáteli nebo veřejně. Informoval o tom server VICE.

Začátkem roku nadace Internet Watch Foundation, dohlížející na bezpečnost internetu, upozornila, že cílem zločinců se stávají děti ve věku od 11 do 13 let. Web The Guardian připomíná, že Národní kriminální agentura (NCA) ve Velké Británii uvedla, že během prvních pěti měsíců roku 2024 přijímaly policejní složky v průměru 117 oznámení měsíčně o sextorzních útocích od osob mladších 18 let.

Útokům se ale nevyhnou ani dospělí. Například před dvěma týdny policie odhalila gang z indického města Tonk. Gang lákal muže, následně je vydíral a vydával se přitom za úředníky kybernetické kriminality. Zástupce velitele policie Digant Anand pro server MSN uvedl, že obvinění byli zatčeni.

Umělá inteligence činí sextorzi stále snadnější, a lidé by se proto měli naučit rozpoznat falešné seznamovací profily nebo boty. Měli by zpozornět například v momentě, kdy druhá osoba posílá stále stejné fotografie nebo když konverzace působí příliš dokonale. Problematiku řeší ve spolupráci s Europolem i česká policie.

Výsledky výzkumu publikovala tento týden skupina amerických a panafrických vědců v časopise The Lancet Global Health. Výzkumníci tajně shromažďovali informace o dávkování z dvanácti nemocnic a 25 lékáren v Etiopii, Keni, Malawi a Kamerunu. Otestovali téměř 200 různých produktů různých značek. Přibližně 17 % – tedy zhruba každý šestý – mělo nesprávné množství účinných látek, a to včetně produktů používaných ve velkých nemocnicích.

Podobně špatná kvalita se už dříve objevila u antibiotik, léků na malárii nebo tuberkulózu. Toto je však první systematická studie, která poukazuje na tak vysoký podíl vadných či padělaných protinádorových léků, upozorňuje německý web Deutche Welle.

Důvodem špatné kvality léků jsou hlavně chyby při výrobě nebo špatné skladování. Některé léky jsou ale také padělané a je složité je odhalit. Lékaři nebo pacienti si často mohou všimnout rozdílů jen vizuálně (např. jiná barva tablet nebo obalu). Jediným spolehlivým nástrojem jak padělky odhalit jsou laboratorní testy. To je ale mnohdy náročné a v afrických laboratořích často chybí vybavení pro běžnou manipulaci s chemoterapií.

Už v roce 2017 WHO navrhla přístup ke zlepšení kvality léčiv, postavený na třech pilířích: prevence, odhalení a reakce. Nejlepší je zabránit vstupu vadných produktů na trh. Pokud se však takové léky dostanou do oběhu, je nutné mít funkční dohledové a reakční mechanismy, aby se nedostaly k pacientům. Regulační reformy ale trvají roky. Mezitím vznikají rychlejší řešení – např. nové testovací technologie.

Beyoncé se právě vznášela ve vínovém Cadillacu nad hlavami fanoušků a zpívala baladu 16 Carriages, když se auto povážlivě naklonilo. Zpěvačka se musela pevně chytit stožáru s vlajkou, aby nespadla, informuje BBC.

Z davu se ozývaly výkřiky překvapení a tisíce fanoušků pak děsivý moment sdílelo na sociálních sítích. Spolu s incidentem znovu ožila fráze „Někdo dostane padáka,“ kterou slavná zpěvačka poprvé použila na koncertě v roce 2010. Tehdy se na pódiu potýkali s problémy se světly. Sama Beyoncé po spuštění na zem uvedla, „kdybych někdy spadla, vím, že mě chytíte.“

Koncert v rodném městě doprovázely i další problémy. Před jejím příjezdem do Houstonu řada místních influencerů, umělců a akademiků na sociálních sítích kritizovala triko, které měla na sobě během vystoupení v Paříži. Zobrazovalo Buffalo Soldiers – příslušníky černošských jednotek armády USA aktivních koncem 19. a počátkem 20. století. Ti se účastnili i mnoha bitev proti původním obyvatelům v rámci násilného zabírání půdy během expanze Spojených států na západ. Text na zadní straně trika označoval původní obyvatele za „nepřátele míru, pořádku a osídlení,“ připomíná web The Guardian.

Vystoupení v Beyoncé rodném Houstonu v Texasu bylo 23. ze 32 zastávek turné Cowboy Carter. Šňůra skončí příští měsíc v Las Vegas.

Modrá smrt (Blue Screen of Death, BSOD) se poprvé objevila už v roce 1985, připomněl server TechCrunch. Postupně se stala jedním z nejznámějších vizuálů v historii počítačových operačních systémů. Pro mnoho uživatelů byla synonymem problémů, které znamenaly ztrátu dat, nutnost restartu nebo dlouhé hodiny řešení technických potíží.

Systémové oznámení ale zcela nezmizí, pouze se uživatelům představí v novém kabátě. S příchodem aktualizací Windows 11 přepracoval Microsoft způsob, jakým operační systém komunikuje s uživateli v případě problému. Namísto tradičního modrého pozadí zvolil černé. Podle obrázku, který Microsoft sdílel na svém blogu, bude mít i nové kratší hlášení: „Vaše zařízení se dostalo do problému a je třeba ho restartovat.“ Mizí také smutný emotikon, která původnímu textu dominoval. Microsoft dále přidává pro počítače, kterým se nepovede úspěšně restartovat, mechanismus rychlého obnovení zařízení.

Změny známé chybové obrazovky jsou součástí širšího úsilí společnosti Microsoft, píše web AP. Firma se dlouhodobě snaží vylepšit odolnost operačního systému Windows. Tento krok přišel po loňském incidentu CrowdStrike, který způsobil pád milionů počítačů se systémem Windows po celém světě.

Nová černá obrazovka pro neočekávané restartování bude uvedena na trh letos v létě v zařízeních se systémem Windows 11 24H2, dodala společnost.

Video z této scény, zachycující policejní auto projíždějící vodou za zvuku filmové hymny lásky a potápějící se lodi, se okamžitě stalo virálním. Sdílel ho mimo jiné i populární mediální účet Brut na Instagramu. Reakce veřejnosti byly vesměs pozitivní – lidé chválili francouzský smysl pro humor a schopnost zachovat nadhled i v krizových situacích. „Globální oteplování, ale pojďme to mít romantické.“, „Miluju Paříž.“ nebo „Příště zahrajte Čelisti!“ stálo mimo jiné v komentářích.

Podle francouzského Le Parisien se zřejmě jednalo o spontánní gesto policistů, kteří viděli, že záběry ze zaplavené ulice vysílá živě přímo z místa novinář právě ze společnosti Brut. Video vzápětí vzbudilo pozornost nejen po celé Francii, ale i za jejími hranicemi. V době, kdy město bojovalo s výpadky proudu a veřejná doprava se z velké části zastavila, působila tahle nečekaná zvuková kulisa jako krátký únik z reality.

Přestože video působí téměř groteskně, události, které ho rámují, byly vážné. Bouře, která 25. června večer zasáhla Francii, způsobila záplavy v ulicích hlavního města a následkem silného větru lámala a vyvracela stromy. Voda pronikla také do budovy Národního shromáždění, kde začala protékat střechou přímo do sálu. Bouře si vyžádala životy dvou lidí, zranění utrpělo minimálně sedmnáct dalších, napsal server Euronews. Některé oblasti čelily výpadku proudu, bez kterého bylo přibližně 110 tisíc domácností.

I přes vážnost situace pařížská policie ukázala, že i v krizových chvílích je místo pro nečekané a lidské momenty. Hudba z legendárního oscarového snímku Titanic tak na chvíli připomněla, že i v chaosu může být prostor nejen pro chvilkový nadhled, ale i společnou solidaritu.

Program vznikl jako pokus o změnu přístupu ke kázeňským opatřením. Vedoucí školní poradkyně Leslie Trundy chtěla vytvořit podmínky k odpykání trestu, ale zároveň k ulevení stresu a frustrací studentů. S projektem začala poté, co se na podzim zúčastnila konference o vzdělávání v přírodě, píše web Maine Public.

Cesta vede po osmikilometrové stezce Whiskeag Trail a kromě pohybu nabízí i prostor pro tichou reflexi nebo otevřený rozhovor s Trundy, která skupinu vede. Někdy však studentům výlet opravdu připadá jako trest, i když si ho sami zvolili. Ačkoli si totiž někteří žáci zprvu mysleli, že jde o mírnější trest, později si uvědomili, že na túře musí vynaložit dost úsilí.

„Nutí vás to chodit, dýchat ztěžka a po námaze máte pocit, že jste dosáhli nějakého úspěchu,“ říká Nicholas, jeden z účastníků túry, kterou absolvoval poté, co křičel na svého učitele. Studentka Sona Kipoy, která ani po škole nebývá, říká, že jí příroda pomáhá najít vnitřní klid: „V lese se nacházím mnohem snadněji než ve městě.“

Jakkoli inovativní a podpůrný se program může zdát, někteří rodiče mají pochybnosti o jeho efektivitě. Podle některých není procházka v lese dostatečným trestem. Své děti v důsledku toho odmítají na túry pouštět. Cílem programu ale není studenty pouze trestat, ale vyslechnout si je. „Doufám, že čas strávený v lese mi umožní využít dovednosti, které na cestě získávám, být jim (žactvu) posluchačem, a vrátit tím čas škole a posloužit jejich zájmu. Také se mi tím dostane většího zájmu a pozornosti,“ svěřila se Trundy serveru NPR.

Ať už se program Morse High School dočká širšího přijetí, nebo zůstane ojedinělým experimentem, ukazuje, že i kázeňské postupy mohou být aplikovány jinak než pouze jako trest. V době, kdy se školy po celém světě potýkají s nárůstem psychické zátěže studentů, nabízí túry po Whiskeag Trail nejen alternativní cestu k poučení studentů, ale i vzájemné porozumění mezi mladistvými a pedagogickými pracovníky.

Oblast později ovládli Inkové. Když do Palaspata v 15. století přišli, byl už dávno v troskách. Píše o tom americký server Newsweek. V říši Tiwanaku lidi používali pokročilé systémy zavlažování, velmi zdatně stavěli a zvládli dokonce zakládat kolonie. Odtud dováželi plodiny tak jako řada jiných koloniálních impérií.

Výzkumníci z americké Pensylvánské státní univerzity si všimli, že zapomněli zmapovat část území. S pomocí satelitních snímků a 3D modelů dokázali zjistit, jak byla stavba strukturovaná. Bolivijský archeolog Luis Miguel Callisaya španělské redakci BBC řekl, že je současný nález průlomový. Kultura Tiwanaku totiž zmizela a nezanechala za sebou mnoho stop.

Za zkázou Tiwanaku pravděpodobně stojí extrémní sucho. Archeologové v čele s Callisayou totiž objevili kosti 19 žen, které nejspíš jejich soukmenovci obětovali bohům. Doufali, že jim za to přinesou déšť. Podle Newsweeku je ale pořád co objevovat. Víc než 90 % ruin pořád čeká pod zemí na odhalení.