„Za akademické svobody budeme muset možná ještě bojovat,“ říká úspěšný kandidát do akademického senátu

4. prosinec 2018
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (ilustrační foto)

„Ukazuje se, že silný senát může omezit centralizační snahy managementu univerzity a zachovávat pluralitu akademického fungování,“ říká profesor Černý. Na třetině fakult Univerzity Karlovy se minulý týden volilo do Akademického senátu. Ten na univerzitě schvaluje rozpočet, nákup nemovitostí nebo volbu rektora. Jaká je historie, význam a budoucnost senátu? O tom mluvili v Universu úspěšní kandidáti, profesor Jan Černý z Přírodovědecké fakulty a Magdaléna Voldřichová z FHS.

Modelů, jak probíhá fungování senátů všude po světě, je podle profesora Jana Černého z Přírodovědecké fakulty UK celá řada. Existují i univerzity, které akademické senáty nemají vůbec, a přesto tam panuje akademická svoboda. Výzkumy ale prý ukazují, že silný senát může být konstruktivní opozicí proti managementu a zajistit tak určitou pluralitu akademického prostředí. Profesor Černý je jedním z úspěšných kandidátů na post senátora do akademické kurie. „Byl by alibismus, kdyby se člověk v mé akademické pozici nechtěl účastnit tohoto grémia, kde se rozhoduje o pravidlech hry, a tuto kandidaturu odmítl třeba proto, že nemá čas. Nedostatek času trápí každého z nás.“ Jednou z úspěšných kandidátek do studentské kurie je i Magdaléna Voldřichová, studentka Fakulty humanitních studií UK. Ve studentských aktivitách se pohybuje už od bakalářského stupně a v kandidatuře chtěla zúročit tyto zkušenosti.

Universum: Chtějí studenti rozhodovat o fungování vysokých škol?

universita - studenti

Studenti se musí podílet na chodu vysokých škol, vyžaduje to vysokoškolský zákon. Jejich zástupci obsazují vždy nejméně jednu třetinu křesel v akademických senátech škol a fakult. Aby je tam spolužáci zvolili, kandidují ve volbách, vytvářejí programy a koalice. Jaký je ale reálný zájem ze strany studentů podílet se na politickém životě svých škol?

Akademické senáty jako svého druhu samosprávní orgány mohou podle obou hostů pomoct při zachování akademických svobod. „Je snaha o to, aby se vyprázdnil termín akademických svobod a převážil ultra pragmatismus a podnikatelství na úrovni vysokých škol,“ říká profesor. Podle Magdalény Voldřichové se to projevuje i ve vztahu k humanitním oborům. „Na literární vědce nebo ekology se zapomíná a občas se najdou, až když jsou potřeba.“ Jestli v Čechách hrozí podobná situace jako v Maďarsku, kdy by se relevantnost oboru řešila na politické, nikoliv na akademické úrovni, jak tomu bylo v případě gender studies, na to profesor Černý odpovídá: „Jako akademici Univerzity Karlovy jsme schopni si představit úplně všechno.“

Pusťte si další díl Universa a dovíte se, do jaký míry může akademický senát překračovat hranice akademické půdy a vyjadřovat se k politickým otázkám. Nebo co je podstatné pro zachování akademických svobod.

Spustit audio

Související