Za ochranu přírody zemřelo v minulém roce víc než 200 lidí. Počet vražd aktivistů je rekordní

15. září 2021

Už druhý rok za sebou zemřel rekordní počet lidí, kteří bránili životní prostředí a přírodní zdroje. Jenom loni jich bylo 227. Data vychází ze zprávy organizace Global Witness. Ta od roku 2015, kdy vstoupila v platnost takzvaná Pařížská dohoda, zaznamenala 963 environmentálních vražd.

Vůbec nejvíc aktivistů zemřelo v roce 2020 v Kolumbii. V jihoamerickém státě položilo život za ochranu přírody na 65 lidí, z nichž asi třetinu tvořili občané s africkými kořeny nebo původní obyvatelé. Třetině útoků na celém světě potom čelili právě původní obyvatelé.

„Na některé dopadá změna klimatu mnohem víc než na jiné. A tato data nám ukazují, že to jsou právě tito lidé, kteří za cenu svého života chrání naše lesy, řeky a biosféry,“ řekl Chris Madden z organizace Global Witness.

Největší procento, tedy až 70 %, obětí se snažilo zvrátit proces takzvané deforestizace. Kvůli boji s odlesňováním zemřeli už dva lidé, kteří pracovali v mexických rezervacích chránících motýla monarchu stěhovavého. Tím prvním byl Homero Gómez González, jemuž vyhrožoval místní gang a snažil se ho tím přinutit, aby přestal lobovat proti těžbě dřeva. Monarchové totiž každý rok migrují ze Spojených států a Kanady právě do centrálního Mexika.

Jak ale podotýká Global Witness, číslo vražd nemusí být konečné. Část případů, hlavně z venkovských oblastí, se k policii třeba vůbec nedostane. Organizace zároveň požaduje, aby Organizace spojených národů formálně uznala právo na bezpečné, zdravé a udržitelné životní prostředí jako základní lidské právo.

Madden dodává, že společnost musí začít „upřednostňovat lidi a planetu před ziskem“, jinak hrozí kolaps klimatu a pokračování vražd.

autor: pac
Spustit audio
  • Světový potravinový řetězec ovládá jen hrstka společností

    22. září 2022
    sklizeň, obilí

    Dominance několika společností, které kontrolují globální potravinový řetězec, se zvyšuje. K odhalení přispěla umělá inteligence, která pomohla zanalyzovat takzvaná big data. Informuje o tom britský server Guardian.

    Podle environmentální organizace ETC kontrolují čtyřicet procent celosvětového trhu s komerčním osivem pouze dvě firmy. Před pětadvaceti lety přitom stejný podíl kontrolovalo deset společností. Podobný trend lze podle organizace vysledovat i u obchodování se zemědělskými komoditami, nad kterými má celosvětovou nadvládu deset firem.

    Zpráva odhaluje i rostoucí vliv čínských firem. Čínská státní společnost Cofco je nově druhou největší zemědělskou společností na světě, před ní je jenom americká Cargill, jejíž tržby v roce 2020 přesáhly sto miliard dolarů, v přepočtu skoro dva a půl bilionu korun. Čínská vláda kontroluje i největšího obchodníka s osivy, pesticidy a biotechnologiemi, společnost Syngenta. Firma v roce 2020 zastoupila zhruba čtvrtinu světového trhu se zemědělskými chemikáliemi, čímž se řadí daleko před německé společnosti Bayer a BASF

    „Znepokojivé je to, že firmy můžou manipulovat zákazníky, omezovat práva zemědělců nebo manipulovat zaměstnance potravinového řetězce,“ říká Jim Thomas z ETC. Ekologická organizace zjistila, že nadnárodní společnosti používají umělou inteligenci, roboty nebo drony k restrukturalizaci potravinářského systému. Potravinářské společnosti se obhajují tím, že používání těchto technologií jim umožňuje větší efektivitu, čímž snižují spotřebu vody, hnojiv nebo pesticidů a zároveň také náklady pro spotřebitele.

    Rostoucí dominance malého počtu společností na světovém trhu je ale podle ETC znepokojující. Jenom malý počet lidí má totiž moc nad globálním potravinovým systémem, a to v době, kdy svět čelí rostoucím cenám potravin, klimatickým změnám a krizi biologické rozmanitosti, píše The Guardian.

  • Populární streamovací platforma Twitch zakáže vysílání hazardních her

    22. září 2022
    herní platforma twitch smart telefon

    Streamovací Platforma Twitch zakáže uživatelům zveřejňovat videa, na kterých hrají automaty, ruletu nebo kostky na nelicencovaných stránkách. O rozhodnutí společnosti informuje britský server Guardian.

    Americká společnost tak reaguje na skandál populárního streamera ItsSlikera, který se přiznal, že z ostatních uživatelů Twitche vylákal tisíce dolarů, aby ukojil svoji závislost na hazardních hrách.

    „Hazardní hry na Twitchi řešíme už delší dobu, sdílení linků na ně je na naší platformě sice zakázané, ale někteří uživatelé toto pravidlo obcházejí a hry streamují, čímž ostatní uživatele ohrožují,“ uvedla společnost na Twitteru.

    Právě zastavit šíření sponzorovaných streamů se společnosti dlouhodobě nedaří. V červenci minulého roku jeden uživatel Twitche časopisu Wired řekl, že ze streamování hazardních her si může vydělat až 30 tisíc dolarů za hodinu, v přepočtu zhruba 746 000 Kč.

    Zákaz se nevztahuje na sportovní sázky nebo poker, jeho cílem je ale omezit vysílání hazardního obsahu, při kterém není jasné, jaký je vztah mezi streamerem a vlastníky hazardních webů.

    Podle Guardianu totiž mají někteří uživatelé blízké vazby na hazardní weby. Například streamer Richard Bengston, spolumajitel esportové skupiny FaZe, která vlastní webovou stránku umožňující uživatelům sázet takzvané CS:GO skiny, uvedl, že v době největší slávy stránka vydělávala na streamech zhruba 200 tisíc dolarů denně, v přepočtu skoro pět milionů korun.

    Zákaz vysílání hazardních her začne na Twitchi platit 18. října.

  • Ovoce je přebytek. Sady se proto otevírají zájemcům o samosběr

    21. září 2022
    jablka, sklizeň, jablečný sad

    Pěstitelé ovoce otevírají sady zájemcům o samosběr. Důvodem je bohatá úroda, kterou nemá kdo sklízet a vysoká cena elektřiny prodražující skladování ovoce. Zájemcům o samosběr, a to především jablek, se sady otevřou už příští týden v pondělí. Informuje o tom český server Ekolist.

    Web Ovocnářské unie informuje o cenách ovoce a konkrétních lokalitách, kam si můžou lidé zajet. Jedná se o Veleboř na Šumpersku, sady Lučice na Prostějovsku, sady Životice na Karvinsku, sady Velké Bílovice na Břeclavsku, sady Sedlnice na Novojičínsku a prostějovské Zemědělské družstvo Moravan. Na stránkách se zájemci můžou také dozvědět konkrétní dny, kdy budou sady otevřené. Každý podnik si totiž otevírací dobu upravuje sám.

    Některé sady kromě jablek nabízejí i další druhy ovoce, upozorňuje Zdeňka Klemšová z Ovocnářské unie Moravy a Slezska: „Ti, kteří mají i jiné ovoce ke sklizni, například hrušky či pozdní švestky, tak mohou nabízet k samosběru i toto ovoce.“

    Podle Ekolistu je kromě bohaté úrody důvodem samosběru i zvyšující se cena elektřiny a nedostatek pracovních sil. Právě drahá elektřina výrazně prodraží skladování jablek, protože je ve skladech třeba udržovat velmi nízké teploty. Skladování se proto nemusí vyplatit a pěstitelé raději nechají ovoce na stromech.

  • Snoop Dogg učí děti pomocí seriálu na YouTube diverzitě nebo sociálním dovednostem

    21. září 2022
    Z youtubového kanálu Doggyland - Kids Songs & Nursery Rhymes
    Americký rapper Snoop Dogg si založil kanál na YouTube a pomocí říkanek inspirovaných hip hopem chce učit děti nové dovednosti. Informuje o tom sociální síť Diply.

    „Vždycky jsem chtěl udělat seriál pro děti, který bude inspirovaný hiphopovou kulturou a to se vším všudy, od hudby až po postavy,“ říká rapper. Kanál s názvem Doggyland nabízí řadu krátkých videí určených pro děti. Hlavní postava, Bow Wizzle, které Snoop Dogg propůjčil svůj hlas, dětem zábavnou formou vysvětluje, jak je důležité věřit sám sobě, oslavovat jinakost nebo mluvit o svých emocích.

    Nejsledovanější video Wheels On The Bus má přes milion a půl zhlédnutí. Známou dětskou písničku rapper upravil do hiphopové podoby. Zatímco některá videa mají děti hlavně pobavit, další mají výchovný účel. Ve videu Everybody's Different Snoop Dogg například vysvětluje, že je v pořádku, když je každý člověk jiný. V dalším videu dětem zase říká, že je v pořádku mluvit o svých emocích a náladě.

    Na tvorbě videí Snoop Dogg spolupracuje s americkým hercem Claudem Brooksem, tvůrcem dětského seriálu Hip Hop Harry, který byl ve své době průkopníkem diverzity na televizních obrazovkách. Po hudební stránce se na seriálu zase podílí zpěvák October London. Kromě platformy YouTube je album Doggyland - Kids Songs & Nursery Rhymes dostupné i na streamovacích platformách.

  • Návštěva muzea jako lék na duševní nemoci. Můžou ji předepsat lékaři v Bruselu

    21. září 2022
    galerie, muzeum, obrazárna

    Lékaři v Belgii můžou pacientům s duševními poruchami předepsat návštěvu muzea. Šestiměsíční zkušební program představila jedna z největších bruselských nemocnic. Jeho cílem je zlepšit psychický stav pacientů. Informuje o tom server Smithsonian Magazine.

    Bruselská muzea přivítají pacienty, kteří se léčí například s úzkostmi, stresem nebo depresemi. Návštěvu městem spravovaných kulturních institucí můžou od tohoto měsíce předepisovat lékaři z CHU Brugmann, jedné z největší bruselských nemocnic.

    „Umění pomáhá všem bytostem zapomenout na jejich smrtelnost,“ říká pro server Politico Vincent Lustygier, psychiatr z Brugmannovy nemocnice. „Během pandemie koronaviru smrt doslova číhala za dveřmi. Od té doby přibylo lidí s duševními poruchami,“ dodává.

    Pacienti, kterým lékaři předepíšou návštěvu muzea nebo galerie, budou mít možnost zdarma prozkoumat například současné umění v galerii CENTRALE, systém starodávné kanalizace v Sewer Museum nebo látky a textilie ve Fashion and Lace Museum.

    Podle zprávy Světové zdravotnické organizace z roku 2019, která zanalyzovala více než tři tisíce studií, je umění důležitou prevencí duševních nemocí a zároveň je pomáhá i léčit. Podobně jako cvičení může návštěva galerie zvýšit hladinu serotoninu a je vhodná například pro pacienty, kteří mají problémy s pohybem.

    Brusel je prvním evropským městem, který takový program zavádí. Podobná iniciativa už ale vznikla například v roce 2018 v kanadském Montréalu.

  • Na zemi žije 20 biliard mravenců, váží více než volně žijící ptáci a savci dohromady

    20. září 2022
    Mravenec

    Na celém světě žije asi 20 biliard mravenců, uvádí nový výzkum zveřejněný serverem The Conversation. Podle jejich odhadů tento počet mravenců odpovídá biomase přibližně o hmotnosti 12 milionů tun uhlíku. To je více než celková hmotnost volně žijících ptáků a savců a asi 20 procent celkové lidské biomasy.

    Celkový počet mravenců, tedy 20 000 000 000 000 000 kusů, je podle serveru pouze „konzervativní odhad“. Hodnota biomasy je pak vypočítána na tento počet mravenců průměrné velikosti.

    Hmotnost organismů se obvykle měří podle jejich uhlíkového složení. Uhlík tvoří pouhou polovinu suché hmotnosti mravence. Pokud by vědci započítali i hmotnost dalších tělesných prvků, byla by jejich celková hmotnost na světě ještě vyšší, dodává The Conversation.

    Výzkum zahrnoval analýzu 489 studií populací mravenců vědců z celého světa, zaměřil se na hlavní biotopy včetně lesů, pouští, pastvin a měst. Při sběru a počítání mravenců se používaly standardizované metody, jako jsou nástražné pasti a vzorky listového opadu.

    Jak server upozorňuje, místa odběru vzorků jsou nerovnoměrně rozmístěna napříč geografickými regiony. Chybí i detailní informace informací o počtu mravenců žijících na stromech nebo v podzemí.

    Na světě existuje více než 15 700 pojmenovaných druhů a poddruhů mravenců. Vysoký stupeň sociální organizace jim umožnil osídlit téměř všechny ekosystémy a oblasti na celém světě. Pro ně jsou mravenci nepostradatelnou součástí přírody – mimo jiné provzdušňují půdu, roznášejí semena, rozkládají organický materiál, vytvářejí životní prostředí pro další živočichy a tvoří důležitou součást potravního řetězce.

  • Před čtyřiceti lety vznikl první smajlík, předchůdce dnešních emoji

    20. září 2022
    emoji

    Devatenáctého září roku 1982 Scott Fahlman jako první člověk spojil dvojtečku, pomlčku a závorku a zapsal se tak do historie jako autor prvního digitálního emotikonu. Za jeho použitím stála snaha vyjádřit sarkasmus i v online prostředí.

    „Když jste na internetu, kde je veškerý obsah jen v textové podobě, lidé nepoznají, zda si děláte legraci, nebo ne. Neexistuje žádná řeč těla, žádná mimika,“ uvedl Fahlman pro server CNN Bussiness.

    Smajlíka Fahlman, profesor informatiky na Carnegie Mellon University, jako první napsal na školní internetovou nástěnku, předchůdce dnešních sociálních sítí. Přístupná byla pouze uživatelům univerzitního intranetu a komunikovat se na ní dalo pouze v textové podobě.

    Původní smajlík a jeho četné variace se brzy rozšířily i mimo Carnegie Mellon. V následujících deseti letech pak emotikony technologické firmy zapojily do klávesnic svých výrobků. Jejich popularita výrazně vzrostla na počátku druhého tisíciletí, v roce 2015 se pak i smějící se emoji se slzami v očích stal slovem roku Oxfordského slovníku.

    Během 40 let se emotikony a později emoji staly důležitým prvkem online komunikace. Dnešní uživatelé jich mají k dispozici více než 3 600, mohou jimi vyjádřit nejrůznější emoce a řešit tak původní problém, který Fahlman identifikoval – dát slovům zamýšlený a někdy i na první pohled skrytý význam. Třeba pomocí plačícího obličeje, zvědavé postavičky s monoklem nebo třeba křečovitého úsměvu.

    Scott Fahlman podle svých slov používá emoji jen velmi zřídka. Naopak dává přednost klasickým textovým smajlíkům. V současné době se zabývá výzkumem umělé inteligence a jejím využitím, uvědomuje si však, že většího úspěchu již nejspíš nedosáhne. „Smířil jsem se s tím, že ať už jsou mé úspěchy v oblasti umělé inteligence jakékoliv, tohle bude první věta mého nekrologu,“ řekl.

  • Upleťme teplé ponožky pro ukrajinské vojáky, vyzvala Islanďany ministryně zahraničních věcí

    20. září 2022
    Vlněné ponožky

    Islandská ministryně zahraničních věcí Þórdís Kolbrún Reykfjörð Gylfadóttir vyzvala Islanďany, aby pletli ponožky z teplé islandské vlny pro obyvatele Ukrajiny a vojáky, kteří zde bojují. Podle plánu by na konci října mělo na Ukrajinu dojít až sto tisíc párů ponožek.

    „Postaráme se o to, aby se teplo dostalo k studeným nohám zapojeným do náročných projektů,“ uvedla ministryně na Facebooku. Gylfadóttir diskutovala o projektu i s ukrajinským ministrem obrany Oleksijem Reznikovem. Podle serveru Iceland Monitor byl velmi vděčný za vřelost Islanďanů a jejich péči o Ukrajinu.

    Na webových stránkách s názvem Sendum hlýju, v překladu Pošlete teplo, se mohou dobrovolníci přihlašovat. Najdou zde i podrobné návody na pletení. Ponožky pak odevzdávají zabalené v igelitovém sáčku a označené velikostí na sběrných místech po celé zemi. Sbírka bude probíhat minimálně do konce října.

  • Koncentrace škodlivých chemikálií v ozonové vrstvě se snížila na polovinu

    19. září 2022
    Pracoviště NOAA na jižním pólu

    Ozonová vrstva Země chrání veškerý život na naší planetě před škodlivým slunečním zářením. Na konci 20. století ale začaly emise chemikálií ovlivňovat množství molekul ozonu v atmosféře. Nový výzkum amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) zjistil, že koncentrace škodlivých chemikálií, které poškozují ozonovou vrstvu, klesly.

    Vědci začátkem letošního roku přišli na to, že se množství škodlivých látek oproti 80. letům ve střední vrstvě stratosféry snížilo o něco málo přes 50 procent ve srovnání s 80. lety. Podle nich jde o významný milník na cestě k obnově ozonové vrstvy. Je však nezbytné, aby atmosférická hladina škodlivých chemikálií klesala dál.

    Server Euronews připomíná, že v roce 1987, pouhých sedm let poté, co vědci objevili, že umělé chemikálie poškozují ozonovou vrstvu, byl podepsán Montrealský protokol s cílem omezit množství škodlivých chemikálií v atmosféře.

    Chemikálie, které se dříve nacházely v chladničkách, klimatizacích, sprejích na vlasy a průmyslových čisticích prostředcích, se začaly postupně vyřazovat. Se souhlasem všech 197 států se jednalo o jednu z vůbec prvních všeobecně ratifikovaných smluv v historii Organizace spojených národů.

    Koncentrace škodlivých látek nad Antarktidou, kde se každý rok objevuje ozonová díra, klesá také, ale pomaleji. Loni byla navíc díra větší, než obvykle, měla větší rozlohu, než celý kontinent. Vědci z NOAA odhadují, že při příznivém vývoji by se antarktická ozonová vrstva mohla obnovit někdy kolem roku 2070.

    Díru monitoruje služba Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS). Obvykle se začíná tvořit na jižní polokouli během jara. Maximální velikosti dosahuje mezi polovinou září a říjnem, poté se hladiny ozonu do konce prosince vrátí k normálu.