Za úzkostmi vysokoškoláků je náročné studium, obavy z nezvládání i to, jak byli úzkostní rodiče
Průzkumy naznačují, že s covidem přišel i nárůst úzkostí mezi lidmi. Místo rakoviny se teď lidé častěji bojí právě covidu a toho, jaké dopady na ně nemoc bude mít. Tak jak je možné se úzkostné prožívání naučit, je možné se jej i zbavit.
Ačkoliv jsou úzkosti v první řadě poruchou duševní, projevují se mnohdy různými tělesnými příznaky. Typické jsou dušnost, zrychlený tep, pocení, zažívací potíže. Úzkosti znesnadňují některým lidem i fungování ve společnosti.
Čtěte také
„Často mi pacienti říkají, že nikdy neměli problém s komunikací, se zařizováním věcí na úřadech, ale po době strávené v izolaci se jim objevuje,“ vysvětluje psychiatrička Jiřina Kosová z Národního ústavu duševního zdraví. Souvisí to podle ní s tím, že když některé naše dovednosti nepěstujeme, postupně mohou upadat.
Výraznou skupinou, o které se v souvislosti s úzkostmi hovoří, jsou také třeba vysokoškoláci. „Navazuje to na určitou náročnost studia, protože nároky na studenty a obavy z nezvládání jsou často veliké,“ dodává lékařka. Úzkostné prožívání se ale neobjeví samo od sebe, mnohdy se jej učíme od svých nejbližších, tedy od rodičů.
Úzkost se může projevovat i takzvaným katastrofickým myšlením. „To znamená, že z každé běžné situace vyrábím problém, každá věc začíná být strašákem, ve všem vidím větší potíž, než to ve skutečnosti je,“ doplňuje Kosová.
Proč si prostě nestačí říct, že už takhle myslet nebudeme? Jak může v boji s úzkostí pomoct skupinová terapie a jak dostupná je v současné době? Poslechněte si Diagnózu F o úzkostech s psychiatričkou Jiřinou Kosovou.
Související
-
Od vysokoškoláků se čeká, že studium na dálku zvládnou. Oni se však často potýkají s depresemi
Až čtyřicet procent vysokoškoláků zažívá menší či střední depresi, což je násobně více než v běžné populaci.
-
Jiřina Kosová v Diagnóze F: Jak se zbavit strachu?
Strach je v našich životech všudypřítomný. Už v dětství se potýkáme s řadou strachů – bojíme se, když se rodiče vzdálí, bojíme se tmy, bojíme se strašidel. Chlapci ...
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
