Zabíjí rychlá doba češtinu? Z jazyka mizí přesné popisy přírody i lidské povahy
„Dnešní doba je tak rychlá, že přestáváme rozlišovat jemné významy slov,“ domnívá se lingvista Michal Křen. Mnoho výrazů z jazyka nakonec úplně zmizí. Jde to s češtinou z kopce, když už nepoužíváme pět výrazů pro mlhu, nebo je to přirozený vývoj? A jaká slova jsou aktuálně na seznamu ohrožených druhů?
„Opar, tak to ještě známe. Ale pak tu máme třeba podym nebo střížaha. To jsou slova, která jsem v životě neslyšel,“ říká Michal Křen z Ústavu Českého národního korpusu. „Každé z nich popisuje formu lehké mlhy. Dnes už je pravděpodobně nikdo nepoužívá.“ Co může na první pohled vypadat jako degradace jazyka, je podle Křena přirozená věc. Čím méně jsme ve spojení s přírodou, tím méně potřebujeme podrobně popisovat přírodní jevy nebo různé druhy počasí. Na druhou stranu, každoročně přibývají slova, která popisují nové skutečnosti, hlavně v oblasti technologií.
Překvapivé není ani to, že postupně vymírají nářeční výrazy a slova popisující jevy nebo věci, které už z každodenního života vymizely. „Lidé, kteří jsou o generaci starší než já, ještě rozlišují mezi kočárem, bryčkou a fiakrem,“ uvádí příklad Michal Křen. „Já už jen vím, že jsou to všechno výrazy pro nějaký povoz. Moje generace už ta slova aktivně nepoužívá, známe je jen pasivně a moje děti je třeba už nebudou znát vůbec.“
Psaný ani mluvený jazyk se ale neřídí přesnými pravidly, funguje spíš jako živý organismus. Stává se tak, že slova, která by se teoreticky měla běžně vyskytovat, protože popisují existující jevy, vymizela. „Napadají mě slova apanáž nebo deputátník. Deputátník pracuje za byt a stravu. To je dnes také běžné, třeba když vyjedete někam na humanitární misi, kde nedostáváte plat. Deputátník ale nikdo neříká,“ myslí si Křen. Jiné výrazy zase změnily význam a většina lidí to ani netuší, to je příklad slova rozšafný. „Původně to znamenalo rozvážný. Pak se zřejmě používalo méně a lidé přesně nevěděli, s čím si ho spojit, a dnes znamená něco jako bodrý. Ale je možné, že každá generace vnímá to slovo jinak.“
Stejně jako vymírající živočišné druhy i mizející slova mají šanci na záchranu a velký návrat, který často udiví i jazykovědce. Například nový občanský zákoník resuscitoval výrazy, které už byly prakticky mrtvé. „Jsou to slova jako pachtýř nebo obmyšlený. Zákoník jim dal novou přesnou právní definici, takže už je neznají jen historičtí lingvisté, ale i právníci, a možná se zase vrátí i do běžné řeči. Ale abych řekl pravdu, tak ani já sám nevím, co znamená pachtýř, pravděpodobně něco jako nájemce.“ Jiným příkladem je slovo žufánek, které ožilo, protože se stalo obchodní značkou.
Objevování, mizení i frekvenci slov zjišťují lingvisté pomocí dat shromažďovaných v jazykových korpusech. Korpusy jsou soubory počítačově uložených textů nebo přepisů mluveného jazyka, ve kterých jde vyhledávat slova a slovní spojení podle různých kategorií. Mizení a objevování slov je ale podle Michala Křena spíš okrajová záležitost, protože se děje na periferii jazyka. Pro sledování změn v jazyce je důležitější pozorovat, jak se mění a posunují významy jednotlivých slov.
Vymírání slov tak Křen nepovažuje za jednoznačně negativní jev, pozornost bychom prý měli spíš zaměřit na mizení jemných nuancí. „Je asi jedno, že nerozeznáváme různé druhy mlhy, ale přijde mi pro řeč i společnost škoda, že už tolik nerozlišujeme třeba lidské vlastnosti. Slova jako rozšafný, poťouchlý, potměšilý jsou velmi trefné, a přesto by je řada lidí už nedokázala správně definovat a použít.“ Michal Křen si myslí, že na vině je nejspíš dnešní rychlý životní styl. „Nemáme čas si něco promýšlet. Máme pocit, že všechno je třeba říct rychle a hlavně ani chvilku nezaváhat. Ono to pár milisekund zabere, než zvolíte ten nejlepší výraz, a spousta lidí tomu asi nechce ten čas věnovat.“
Má slovo komorná budoucnost? Co se stane s nářečími a jak se budou dnešní jazyky vyvíjet dál? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
