Žádné klece a více místa pro prasnice. Kalifornie schválila revoluční zákon na ochranu zvířat

prase - prasnice
prase - prasnice

Kalifornská hospodářská zvířata čeká v nejbližších letech aspoň o trochu lepší život. Nové nařízení rozšiřuje dosavadní opatření, které zaručovalo, že zvířata mají dost velký prostor na to, aby se mohla natáhnout, otočit a lehnout si.

Zprávu přinesl deník The Guardian. Nový zákon nyní přesně určuje minimální prostor pro každé zvíře. Od roku 2020 si tak Kaliforňané koupí jen telecí z telat, která žila aspoň na 4 m2 plochy. Drůbež musí mít k dispozici minimálně 0,09 m2. V roce 2022 se nařízení začne vztahovat i na prasata, kterým budou muset farmáři zajistit aspoň 2,2 m2. V ten samý rok vejde v platnost také zákaz prodeje vajec z klecových chovů. Všechny zákazy se budou vztahovat i na výrobce a prodejce z ostatních států. „Díky tisícům dobrovolníků a koaličních partnerů, kteří k tomuto vítězství dopomohli, miliony telat, prasnic a nosnic nikdy nepoznají celoživotní utrpení v malých klecích,“ uvedla Kitty Block z Humane Society of the United States, jedné z organizací, které zákon prosazovaly. Jiné skupiny zaměřující se na ochranu zvířat, například PETA nebo Friends of Animals, ale proti zákonu protestovaly, protože se jim zdál příliš mírný. Proti jsou i zástupci potravinářského průmyslu, kteří se obávají, že někteří farmáři neunesou finanční náklady spojené s přestavbou chovných prostor. Varují také, že zákony zvýší ceny potravin.

Spustit audio
  • Analýza chlupů i článků z novin – FBI zveřejnila, jak prověřovala existenci americké obdoby yettiho

    7. červen 2019
    Americký Federální úřad pro vyšetřování zveřejnil tento týden složku s dokumenty, které se týkají ověřování možné existence stvoření zvaného bigfoot

    Americký Federální úřad pro vyšetřování zveřejnil tento týden složku s dokumenty, které se týkají ověřování možné existence stvoření zvaného bigfoot. Říká se mu také seskveč a je obdobou himálajského yettiho. Více než 20 stránek dlouhý dokument pochází ze 70. let minulého století. 

    V materiálech se píše mimo jiné o novinových článcích, které v té době vyšly, ale hlavně o analýze patnácti chlupů přichycených na malém kusu kůže, o kterou FBI požádal Peter Byrne – nadšenec, který celý svůj život věnuje hledání bigfoota i yettiho. FBI mu ale napsala, že nalezené chlupy patří jelenovi. Byrne se snažil už v roce 1946 přímo v Asii vypátrat yettiho, když žil v Indii jako člen britského vojenského letectva. Prohlašoval, že jednou objevil na severozápadě Severní Ameriky v regionu Pacific Northwest velké stopy. Ti, kteří věří v existenci stvoření zvaného bigfoot, mají za to, že právě zmíněný region je jeho hlavním domovem. Bigfoot má být dvounohé stvoření, které má přežívat nejen na severozápadu Spojených států, ale také v kanadské Britské Kolumbii. Pozorovatelé ho nejčastěji popisují jako dva metry vysokého primáta, který má dlouhé paže a celé jeho tělo pokrývá hustá tmavá srst. Už desítky let se objevují svědectví, kde a jak stvoření lidé zahlédli. Jedním z nich je nahrávka údajně z roku 1967 ze severní Kalifornie, na které prý seskveč odchází do lesa. Pravděpodobně se ale jedná o hoax. Existenci stvoření žijícího v amerických lesích se ale doteď nepodařilo spolehlivě prokázat.

  • Voda u mořských pláží i na koupalištích je většinou vynikající, ukázaly kontroly Evropské unie

    7. červen 2019
    jezero - rybník - koupání - plavání

    Více než 85 % mořských pláží i vnitrozemských koupališť splňuje nejpřísnější kritéria monitoringu Evropské komise a Evropské agentury pro životní prostředí – vodu ke koupání tam je možné označit za výbornou. Minimální požadavky stanovené evropskými předpisy pak podle zprávy za loňský rok splnila naprostá většina míst – přes 95 %.

    V celé Evropské unii se testovaly vzorky z více než 21 800 lokalit ke koupání. V Česku to bylo 153 míst. 81,7 % z nich vykázalo výbornou kvalitu vody. Nejlépe dopadl v hodnocení Kypr (přes 99 % lokalit mělo vynikající kvalitu vody), následuje Malta (98,9 %), Rakousko (97,3 %) a Řecko (97 %). Naopak největší počet lokalit s nevyhovující kvalitou vody ke koupání byl ve třech zemích – v Itálii (1,6 % zkoumaných míst), ve Francii (1,6 %) a ve Španělsku (2,2 %). Počet koupališť, kde je kvalita podle nejpřísnější normy hodnocená jako „výborná“, se loni obecně meziročně zvýšil. Počet míst, která splňují minimální úroveň, to znamená přijatelnou, se od roku 2017 do roku 2018 naopak mírně snížil. Mírný pokles je podle evropských institucí způsobený hlavně otevřením nových koupališť, pro jejichž klasifikaci zatím nejsou k dispozici údaje za čtyři koupací sezony, jak požaduje směrnice. Obecně se ale kvalita vody ke koupání v Evropě za posledních 40 let výrazně zlepšila. Požadavky na vodu ke koupání určuje speciální směrnice Evropské unie. „Na základě směrnice bylo zavedeno účinné monitorování a řízení, které spolu s investicemi do čištění městských odpadních vod vedlo k výraznému snížení počtu nezpracovaného nebo částečně zpracovaného komunálního a průmyslového odpadu, který původně končil ve vodě. Místní orgány podle těchto pravidel během celé koupací sezony odebírají v oficiálně určených lokalitách vzorky vody. U vzorků se analyzuje přítomnost dvou typů bakterií, které ukazují na znečištění odpadními vodami nebo na znečištění živočišnou výrobou,“ píše se ve zprávě Evropské agentury pro životní prostředí.

  • Aktivistka Greta Thunberg a studentské hnutí Fridays for Future získaly cenu Amnesty International

    7. červen 2019
    Patnáctiletá Švédka Greta Thunbergová protestuje před švédským parlamentem proti změně klimatu.

    Šestnáctiletá švédská ekologická aktivistka Greta Thunberg a studenti, které inspirovala k manifestacím za boj proti změnám klimatu, dostali cenu od mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International. Stali se tak nositeli titulu velvyslanec svědomí, který už dříve získal například bývalý jihoafrický prezident Nelson Mandela.

    „Je obrovská pocta dostat pro hnutí Fridays for Future takové ocenění. Není to moje cena, je všech. Nezískali bychom ji, kdyby lidé každý pátek kvůli klimatické krizi nestávkovali. Je skvělé dostat takové uznání. Jednat podle svého svědomí znamená, že každý má morální povinnost dělat vše proto, aby zlepšil svět. Tohle nejsou jen nějaké děti, které jsou naštvané na politiky, tohle je existenciální krize,“ říká Greta Thunberg. Globální studentské hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), k jehož vzniku dala podnět právě švédská dívka, se rozšířilo do celého světa. Mladí aktivisté protestují proti změnám klimatu od Ugandy po Austrálii, Brazílii a Česko. „Připomínají nám, že jsme mocnější, než si myslíme, a že my všichni máme hrát roli při ochraně lidských práv, když jde o klimatickou katastrofu,“ cituje agentura Reuters generálního tajemníka Amnesty International Kumiho Naidoa.

    V uplynulých letech organizace Amnesty International ocenila také hudební skupinu U2 nebo pákistánskou bojovnici za lidská práva Malalu Yousafzai. Prvním držitelem ceny se v roce 2003 stal bývalý československý a český prezident Václav Havel.

  • Růžová himálajská sůl nepochází z Himálaje. Od běžné kuchyňské soli se liší jen cenou

    6. červen 2019
    Dva typy himálajské soli ve lžících a klasická sůl

    Takzvané himálajské soli, kterou charakterizuje růžová barva, bývají kvůli barvě a zdánlivě vznešenému původu přisuzovány různé zdraví prospěšné účinky. Jak upozornil web Ekolist.cz, sůl ve skutečnosti nejenže nepochází z Himálaje, ale hlavně nemá pro zdraví lepší vlastnosti než obyčejná bílá kuchyňská sůl, se kterou má v 98 procentech společné složení.

    Ve zbylých dvou procentech je právě ona přitažlivá růžová barva, za kterou jsou zodpovědné stopové prvky toxického arsenu, berylia a lehce radioaktivního cesia. Růžová himálajská sůl, hojně využívaná v kosmetickém průmyslu, luxusní gastronomii nebo do solných lamp pro astmatiky, ve skutečnosti pochází z Pákistánu, Peru nebo Austrálie. Tady se nezískává odpařováním z průzračných horských jezer, ale dobývá se z podzemí, podobně jako černé uhlí, a to i se srovnatelnou ekologickou zátěží pro okolní krajinu, jak ukazuje například video ekonomického zpravodajského serveru Business Insider. Ten mimo jiné upozorňuje i na nesmyslně vysokou cenu, kterou za nijak výjimečnou sůl – má pouze růžovou barvu – celý svět platí. V Česku se dá například sehnat za 40 až 120 korun za kilogram, což je pořád šestkrát až sedmnáctkrát víc, než stojí sůl bílá. Jen z Pákistánu ročně do světa zamíří 350 000 tun soli. Pod zemí se tu podle odhadů odborníků nachází přibližně dalších 85 milionů tun. Zásilka růžové soli podle serveru Busines Insider cestuje průměrně 11 tisíc kilometrů, hlavně do Spojených států a Evropy.

  • Američan vyhrál 334 milionů dolarů, vsadil čísla z čínského koláčku štěstí

    6. červen 2019
    Fortune cookie - čínský koláček štěstí

    Americký penzista vyhrál v loterii přes 344 milionů dolarů, víc než sedm a půl miliardy korun. Vsadil čísla, která našel napsaná na zadní straně papírku schovaného v čínském koláčku štěstí.

    Jak se 66letý Charles W. Jackson svěřil zpravodajskému serveru deníku Metro, je výhrou zaskočen. „Už asi dva roky sázím stejná čísla z papírku, který mi dala vnučka. Vždycky jsem ale vyhrál jen pár dolarů,“ říká. Koláček štěstí je křupavá sušenka, kterou ve Spojených státech dávají asijské restaurace svým zákazníkům po jídle. Na papírku se většinou ukrývá mnohoznačná věštba a několik čísel. Podle loterijních pravidel Spojených států se výherce může rozhodnout, jestli si nechá výhru vyplácet postupně po dobu třiceti let v plné výši, nebo zvolí jednorázovou splátku nižší sumy. Jackson si vybral druhou variantu a domů si nakonec odnesl 223 milionů dolarů. Podle americké televize Fox News chce přispět na řadu charit a jeden milion věnuje svému bratrovi. 

  • Lidé snědí zhruba 50 tisíc částic mikroplastů ročně, zhruba stejný počet taky vdechnou

    6. červen 2019
    Mikroplasty - plasty - pláž - odpadky - znečištění

    Na první širší studii, která se analýzou dopadů mikroplastů na zdraví člověka zabývá, upozornil britský deník Guardian.

    Podle jejích výsledků se malé částečky plastů nacházejí prakticky všude na planetě – ve vzduchu, v půdě i v nejhlubších místech oceánů. Vědci je našli v rybách i v balené vodě a v říjnu se taky potvrdilo, že se nacházejí v lidském trávicím systému a ve stolici, některé plastové části až půl centimetru velké. Nejnovější výzkum, který otiskl vědecký časopis Environmental Science & Technology, zkompletoval data předchozích 26 studií, které našly mikroplasty mimo jiné v rybách, cukru i soli nebo ve vzduchu měst. Autoři spočítali, že dospělí lidé v jídle a vodě zkonzumují asi 50 tisíc částic plastů ročně a zhruba stejný počet taky vdechnou. Podle deníku The Guardian ale bude reálné množství mnohonásobně vyšší, protože vědci zatím zanalyzovali jen malé množství jídla i nápojů, přibližně asi 15 % přijatých kalorií. Už teď se ale ví, že konzumaci mikroplastů drasticky zvyšuje třeba pití balené vody. Voda momentálně patří mezi vědci nejlépe zmapované látky. Odborníci už dřív zjistili, že průměrná balená voda obsahuje 22krát víc mikroplastů než voda z vodovodu. „Množství mikročástic, které konzumujeme, je obrovské,“ shrnul vedoucí výzkumu Kieran Cox z University of Victoria v Kanadě. „Až prověříme další důležité potraviny, jako je chléb, maso, mléko a zelenina, je velmi pravděpodobné, že čísla půjdou do stovek tisíců,“ dodal. On sám se podle svých slov balené vodě i jídlu v plastových obalech úplně vyhýbá. Jak se požité a vdechnuté mikroplasty v lidském těle budou v budoucnu chovat, není jasné. Už teď se ví, že některé části jsou tak malé, že se umějí vstřebat do tkání. Ekologičtí poradci Evropské komise ve své dubnové zprávě uvedli, že „důkazy zdravotních i environmentálních rizik mikroplastů jsou důvodem pro skutečné znepokojení a přijetí preventivních opatření“.

    Podívejte se taky na 90 % testované balené vody obsahuje mikroplasty, zjistil to výzkum.

  • Iniciativa Housing First radikálně řeší finské bezdomovectví, každý člověk bez domova dostane byt

    5. červen 2019
    bez domova - bezdomovci

    Finsko je jedinou zemí Evropské unie, kde bezdomovectví klesá. Tajemství spočívá ve zdánlivě banálním řešení – země dává lidem bydlení hned, když ho potřebují, bez výjimek.

    Upozornil na to britský zpravodajský server Guardian. Finsko dřív řešilo problém bezdomovectví stejně jako mnohé další země – pomocí tzv. schodišťového modelu. Lidé se pohybovali na různých úrovních dočasného ubytování, a teprve když svůj život nasadili zpět na koleje, dostali byt jako největší odměnu. Nefungovalo to, lidí žijících na ulici nebo v krátkodobých ubytovnách neubývalo a iniciativa Housing First se rozhodla tuhle logiku převrátit. „Bylo jasné, že starý systém nefunguje, potřebovali jsme radikální změnu,“ říká Juha Kaakinen, ředitel Nadace Y, která se zabývá podporovaným dostupným bydlením. „A rozhodli jsme se, že vlastní bydlení musí být prvním krokem. Nejdřív dostaneme lidi domů, pak mají klid a prostor řešit svoje další problémy. Domov musí být bezpečným základem,“ dodává. Každý člověk, který do programu Housing First jako bezdomovec vstoupí, musí splnit jednoduchá pravidla. Má smlouvu a platí nájem, buď ze svého, nebo z příspěvku od státu, a neužívá drogy. Po tříměsíční zkušební lhůtě se smlouva stává trvalou. Někteří nájemníci podle Kaakineho zůstávají sedm let, jiní odejdou po roce nebo dvou. Projekt Housing First stojí samozřejmě peníze. Finsko zatím zaplatilo 250 milionů eur za byty a za platy tří set pracovníků. Následná studie pak ukázala, že státní úspory ve zdravotní péči a v soudnictví dosáhly díky novému opatření až patnáct tisíc eur ročně na osobu. Projekt Housing First a sesterský mezinárodně oceňovaný Rapid Re-housing úspěšně fungovaly i v Brně, kde je zavedlo hnutí Žít Brno. Statistiky ukazovaly, že po roce fungování si byt udrželo a nastavené podmínky splňovalo 96 % z necelé padesátky rodin. Nová koaliční vláda mu ale na začátku dubna neprodloužila platnost s odůvodněním, že byl drahý.

  • V Británii repasují staré přepravní kontejnery na garáže pro sdílená kola

    5. červen 2019
    V Británii repasují staré přepravní kontejnery na garáže pro sdílená kola

    Cyklistika je na vzestupu na celém světě a velká i menší města se předhánějí v inteligentních systémech sdílení, půjčování nebo skladování kol. Za metropoli zapojování sdílených kol do městského provozu bývá označován Londýn a tamní iniciativa Cyclehoop.

    Ta je podle serveru Inhabitat světovým lídrem v oblasti bezpečného a efektivního používání jízdních kol. Na poli cyklistiky vyvíjejí širokou škálu výrobků, od zámků na kola až po solární cyklotrasy. Jejich novinkou je Cycle Hub, parkovací místo pro sdílená kola vyrobené z repasovanéno přepravního kontejneru. Ten je tak malý, že zabírá jedno parkovací místo, přitom ale díky vnitřnímu systému stojanů pojme 24 kol. Cyclehoop ho teď nabízí celému světu, aby městům ulevila od přetížených parkovacích míst. To by se mohlo hodit – jen v Británii jsou dvě desítky měst, která nabízejí desítky až stovky kol ke sdílení. Systém půjčování bicyklů pro snadný a ekologický přesun městem najdeme kromě Británie, Spojených států nebo Německa i v Albánii, Rusku, Kostarice nebo Íránu. V Česku se na sdíleném kole můžete projet od roku 2013, momentálně kola půjčuje sedm společností ve 13 městech, například v Praze, Ostravě, Brně, Teplicích, Českých Budějovicích nebo Hradci Králové.

    Podívejte se taky na Pruhy pro kola snižují pocit bezpečí u cyklistů, tvrdí vědci. Pomoct mohou pevné zábrany.

  • Knihu si ve Skandinávii půjčíte i na lodi, nedostupné oblasti obsluhují plovoucí knihovny

    4. červen 2019

    Nedostupnost veřejných knihoven by za problém jistě označili mnozí obyvatelé vesnic či menších měst. Ve Skandinávii však mají na tento problém řešení – plovoucí knihovny, tedy takové, které se nachází na lodi.

    Nejstarší z nich je v provozu už od roku 1953 a dvakrát ročně se vydá na týdenní plavbu po Stockholmském souostroví. Loď vezoucí okolo 3 000 knih a několik knihovníků či knihovnic navštíví obyvatele tamějších 23 ostrovů. Ti si mohou během hodiny a půl vypůjčit knihy na půl roku, než loď znovu zakotví u jejich ostrova. Případně si knihy mohou i nechat, provozovatel knihovny, jímž je Oblastní knihovna ve Stockholmu, s touto možností počítá a netrestá ji pokutou. Dostupné jsou knihy všeho druhu včetně nejnovějších bestsellerů, knihovna nabídku pravidelně obnovuje, aby zůstala pro čtenáře atraktivní. Poté co loď dokončí svou týdenní plavbu, jsou všechny knihy vyloženy a uskladněny v knihovním sklepě. „Skandinávské země tradičně kladou důraz na gramotnost a vzdělanost,“ zdůvodňuje existenci plovoucích knihoven finský specialista na knihovny Päivi Jokitalo. „Každý by měl mít přístup k literatuře a informacím,“ dodává. I přes toto přesvědčení však dochází k zavírání některých plovoucích knihoven. „Pokud oblastní knihovna nazná, že už si provoz lodi nemůže dovolit, budeme se s ní muset rozloučit,“ přiznává Marie Anderhagen, která má na starost provoz stockholmské lodi.