Západ objevuje východní underground: Unearthing the Music

8. září 2018

Zdá se, že nastalo období, kdy se Západ znovu začal rozhlížet po inspiracích v bývalé východní Evropě - což znamená samozřejmě i nás, jakkoli sami sebe pokládáme za totálně střední Evropu. V Portugalsku byl založen a sídlí mezinárodní projekt Unearthing the Music, jehož centrálním tématem je svoboda projevu, hlavně v hudbě, v zemích za železnou oponou.

Zase tu je soustředěný zájem o potlačovanou hudbu od roku 1956, od počátku destalinizace a od polské a maďarské revolty, přes období Pražského jara, přes období stagnace 70. let až k pádu totalitních režimů ve východním bloku. 

Organizátoři z Unearthing the Music píší: "V evropských zemích, které patřily pod dlouhodobý socialistický režim, měly hudební scény jazzu, elektroniky a avantgardní hudby aureolu mučednictví, staly se symbolem undergroundového odporu a cesty vstříc demokracii.”

Takové tvrzení je dobře míněné, ovšem pro pamětníky nebo obeznámené samozřejmě velmi nepřesné: jazz byl potlačovaný možná do poloviny padesátých let, ale řada nahrávek a nepřerušená linie světových jazzových koncertů  u nás nesvědčí o tom, že by patřil do undergroundu. Elektronika sama o sobě taky ne, však můžeme slyšet dlouhou řadu soundtracků, spotřebního diska nebo třeba elektrodoprovodů k tělocviku, dnes znějících absurdně. Asi je třeba říci, že československá moc se obávala svobodné kultury pro mladé lidi, a tam spíš než jazz patřil rock, písničkářství a trendový pop. S avantgardní skladatelskou scénou je to složitější: pokud odrážela vlivy Západu, byla dlouho potlačovaná. 

Ale projekty jako Unearthing The Music mají pochopitelně svou dobrou úlohu: zároveň ukazují, že samotní organizátoři znají východní příběhy málo a že je třeba převyprávět naše příběhy nové, lépe, bez schémat a pravdivěji. 

Vinylové dvojalbum Notes From the Underground, tedy Zápisky z podzemí, patří k nejhmatatelnějším výsledkům práce Unearthing the Music. Je tu shromážděná potlačovaná hudba ze SSSR, PLR, NDR, Maďarska a dalších zemí. Od nás tu lze slyšet tři zástupce. Kapelu Kilhets, což je pro její hudební kvality moc šťastná volba, ikonickou píseň Atentát na kulturu, samozřejmě v podání Aktualu vedeného Milanem Knížákem, a do třetice DG 307 s básníkem Pavlem Zajíčkem. Zdá se rozumné, že byli jaksi přeskočeni The Plastic People of the Universe jako nejznámější kapela československého undergroundu, které bylo v minulosti věnováno dost a dost pozornosti. 

Pro nás, posluchače z Čech, je vinylové dvojalbum Notes From the Underground samozřejmě výbornou příležitostí osvěžit nebo doplnit si hudbu ze sousedních zemí, která měla jednak trpké osudy potlačovaného umění a jednak tu vidíme, jaké formy a jaké osobnosti se dostávaly do konfliktu s mocí. Je zajímavé sledovat německou formaci Der demokratische Konsum, anebo také tamější AG Geige, odkud vyšel Frank Bretschneider, později známý jako precizní digitální umělec z kolektivu Raster Noton. Do našeho pořadu vybíráme například leningradskou formaci Novyje kompozitori, Noví skladatelé. Zprvu míchali do svých elektronických ploch zvuky ze sovětské televize, rádia, propagandistických a naučných pořadů. Během 80. let spolupracovali s kapelou Kino, experimentátorem Sergejem Kurjochinem a pak i s Brianem Enem, který je pozval do Británie a pomohl jim k natočení singlu Sputnik of Life, což byl první techno track sovětských muzikantů. Ale to už je pro mě mnohem míň zajímavější tvorba než ty rané koláže zachycující i komentující zvuk sovětského Ruska a jeho médií. 

Poláci slaví experimentálně

Eugeniusz Rudnik

Sto let polského státu je pro naše sousedy příležitostí, jak Evropě a světu připomenout svou kulturu. Od konce 50. let existuje ve Varšavě experimentální rozhlasové studio, které sehrálo důležitou roli nejen pro vytváření nové hudby v Polsku, ale také v hostování autorů ze světa. V pořadu zní hudba Boguslawa Schaeffera, Eugeniusze Rudnika, Arne Nordheima nebo skupiny Male Instrumenty.

Tahle hudba ilustuje jak nedávné střety s mocí, tak zájem Západu o hudební kontroverze našeho byvšího bloku, dvojalbum Notes from the Underground. Řadu rozhovorů, esejí a informaí na tohle téma najdete na webu organizace Unearthing the Music.

V pořadu zní hudba původem srbské zvukové básnířky a performerky Katalin Ladik, maďarského autora pracujícího s archivy a společenskou pamětí Tibora Szemzö či českých Kilhets - kapely vedené Petrem Křečanem s dalšími členy Miroslavem Šimáčkem, Mikolášem Chadimou a po nějakou dobu i (dnes mezinárodně etablovaným výtvarníkem) Františkem Skálou. 

autor: Pavel Klusák
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.