Zaplatit dítěti rovnátka? Pro 40 % Čechů problém, upozorňuje sociální antropoložka Lucie Trlifajová

30. červen 2022

Jaké jsou mzdy a platy v Česku? Samozřejmě záleží na tom, jestli se poměřujeme se zeměmi na západ, nebo na východ od nás. Mnozí odborníci zabývající se výzkumem života lidí v Česku jsou v každém případě přesvědčeni, že bychom měli diskutovat o minimální částce pro důstojný život.

Sociální antropoložka Lucie Trlifajová z Centra pro společenské otázky a Sociologického ústavu Akademie věd České republiky říká, že ekonomický růst země automaticky neznamená, že všichni se mají lépe, přitom podle ní by z blahobytu měli profitovat všichni. Růst mezd však zažívají pouze některé obory. Patří mezi ně třeba školství, kde se významně projevila role odborů. „Tlak na nízkou mzdu je přítomný zejména v některých globálních řetězcích,“ upozorňuje.

Čtěte také

Jak vysoká by vlastně měla být mzda, abychom hovořili o důstojném životě? „Důstojný život je subjektivní věc. Ale lze říct, že každý člověk potřebuje ekonomický základ, který mu pokryje kromě zásadních potřeb i ty, které vnímáme jako základní standard. Nejde tedy jenom o bydlení a jídlo, ale i o možnost zajít si občas za kulturou, zaplatit dítěti lyžařský výcvik nebo rovnátka,“ vysvětluje sociální antropoložka. Právě například pořízení rovnátek dětem představuje problém pro přibližně 40 % lidí. Spolu s kolegy dospěli na základě definování různých oblastí k částce minimálního standardu, který činí 31 146 Kč mimo Prahu, 33 909 Kč v Praze.

„Základní premisa v naší společnosti je, že ten, kdo se snaží a pracuje, se bude mít dobře. Ale velká část lidí žije tak, že i když se snaží, pořád je to málo,“ vysvětluje. S obavami a frustrací se podle ní potýká i spousta mladých lidí, kteří řeší hlavně otázku bydlení.

Co se dá s nízkými mzdami dělat? A jak dlouho se v souvislosti s nimi budeme vymlouvat na to, že u nás byl komunismus? Poslechněte si Finančák s Ivou Hadj Moussou, Richardem Vrdlovcem a sociální antropoložkou Lucií Trlifajovou.

Spustit audio