Zaplatit zemi: Joe Sacco nakreslil komiks, díky kterému už nepoužijete slovo Eskymák
Neexistuje asi pomalejší a náročnější forma novinařiny než komiksová reportáž. Americký novinář a kreslíř Joe Sacco se jí přesto věnuje 30 let. Jeho válečné komiksy z Palestiny nebo bývalé Jugoslávie získaly nejprestižnější ceny. V zatím posledním komiksu ale sáhl po příběhu z Kanady, státu s pověstí mírumilovné laně, který je globálním vzorem v oblasti lidských práv. Přitom tam už 200 let probublává konflikt o území a zdroje, jehož výsledek zásadně ovlivní klimatickou změnu.
Drobný chlapík s odulými rty a brýlemi tlustými jak popelníky, co se pořád vyptává a je vyzbrojený notesem a diktafonem. Takto sebeironicky vykresluje Sacco sám sebe ve svých komiksech. A nejinak je tomu i tentokrát. O kanadské pustině, kam se chystá vydat za původním národem Déneů, toho příliš neví a potřebuje nejen průvodce, ale také řidiče. To, co se jeví jako amatéřina nebo póza, je ale strategie zkušeného reportéra. Díky přiznané slabosti totiž může položit i tu nejnepříjemnější otázku.
Polská reportérka Joanna Gierak-Onoszko, která napsala výbornou knihu o kanadských převýchovných školách 27 smrtí Tobyho Obeda, v rozhovorech zmiňuje, že pro získání důvěry respondentů se stávala paní s igelitkou. Jednoduše se zastavila třeba na demonstraci cestou z nákupu a všetečně se ptala, co se děje, a až poté přiznala, že je novinářka.
Přirozená zvědavost a pozorovací talent Saccovi pomohly už v Izraeli, kam přijel přesvědčen, že Palestinci jsou zločinci, a odjížděl s názorem, že by měli mít vlastní stát, nebo v ostřelovaném Goražde, kde pátral po spouštěcím momentu, kdy soused začal vraždit souseda. Tentokrát si ale vybral asi nejtěžší téma ve své kariéře, konflikt, který nikdy nebyl otevřený a trvá už více než dvě století – krádež země původním obyvatelům Kanady. Nejde jen o samotnou historickou křivdu, ale také o současné problémy, na které tehdejší nespravedlnost a nedávné pokusy o její narovnání, založily.
I proto začíná Zaplatit zemi pozvolněji, než jsou čtenáři Saccových komiksů zvyklí. Historickou předehrou, vzpomínkou na drsný, ale svobodný život Déneů, který kolonizátoři násilně přerušili. Sacco oproti svým předchozím dílům ubral na expresivnosti, často vyhrocené až ke karikatuře, a jeho kresba bohatá na šrafování tady působí téměř jako starý grafický tisk.
Pro pochopení důsledků je ale potřeba začít u výzev současnosti. Na územích, která Prvním národům, Inuitům a Métisům byla částečně vrácena, leží bohaté zásoby ropy a zemního plynu. Jak a jestli je vytěžit, případně kdo o tom může rozhodnout, když narušení tamní divočiny ovlivní klima celé planety? To je téma, o které Saccovi běží. Oslovuje úctyhodný počet odborníků, aktivistů, podnikatelů nebo jen obyčejných lidí, aby zmapoval variace odpovědí, a dostává se ke kořenům dávných křivd.
Stránku za stránkou se zdá, že o jasné řešení se Saccovi nejedná. Vytvořil přitom komiks, který je i na autorovy poměry upovídaný. S každou z dalších mluvících hlav ale nabourává stereotypy o potomcích původních obyvatel a posiluje pozici těch, kteří by rozhodovat měli. Protože bez zodpovědnosti za své činy není svobody a bez politické moci není emancipovaného národa. Jiný způsob, jak splatit staré dluhy, podle Sacca Kanada nemá.
Více o komiksové reportáži Joa Sacca z Kanady si poslechněte v recenzi.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
