Závidím kamarádům, jsem špatný člověk? Je to normální, říká psychoterapeutka

26. květen 2026

Nádech

„Když závidíš, chceš to, co mají druzí. Na rozdíl od žárlivosti, která je spíše o tom, že něco mám a bojím se, aby mi to nesebrali,“ vysvětluje psychoterapeutka ve výcviku Zuzana Vyhnánková. Podle ní má smysl závisti věnovat pozornost. „Může vypovídat o našem nenaplněném potenciálu, potlačených přáních, o kvalitě našeho sebevědomí a sebehodnoty,“ popisuje.

Závist navíc většinou necítíme vůči celebritám nebo influencerům a influencerkám, ale spíše vůči svým blízkým. „To je vyzkoumané – závidíme lidem, kteří jsou hodně blízko. Jsou to lidé ve stejné životní situaci, kamarádi, rodina. Lidé, kteří jsou jen o krůček dál než my,“ říká.

Kdy už ale našim vztahům škodí? „Pokud lidem přejeme špatné věci. Když nás to nutí je kritizovat, odsuzovat. Protože občas se závist projeví ve formě ‚názoru‘. Pokud si kamarádka dovolí odejít od manžela a já bych si to nikdy nedovolila, místo abych nasdílela, že obdivuju a závidím její odvahu, budu mít negativní názor nebo odsudek. Abych se vedle ní cítila dobře, potřebuju ji snížit,“ vysvětluje.

Dodává, že právě v důvěrných přátelských vztazích může být přínosné o závisti mluvit. „Říct, že mu to závidíme, ale zároveň přejeme. Když to člověk dokáže, ohromně se tím posílí,“ míní.

Jak závist poznáme? Jak s ní souvisí sociální sítě? A jak budovat vztahy založené na podpoře místo srovnávání? Poslechněte si nový díl pořadu Nádech s psychoterapeutkou ve výcviku Zuzanou Vyhnánkovou.

autor: Lucie Zajda