Zbraň na prokrastinaci se jmenuje biofeedback
Trénink mozku se vyplácí stejně jako dlouhodobý trénink každého jiného svalu – může totiž znatelně zlepšit kvalitu života. Biofeedback je interaktivní metoda, která cvičí navození určitých frekvencí v mozku tak, aby je člověk zvládal používat i v běžném životě, když třeba potřebujeme odbourat stres při deadlinech nebo dodělat práci a prokrastinačně neodbíhat k článku o True Detective. Insomniaci se možná konečně dobře vyspí, trémistům se snadněji hovoří před lidmi a nesoustředěným dětem jdou pak líp psát úkoly.
V pozadí slyším pípat motýlka, kterého jsem několik minut chytala. Neběhala jsem u toho po louce, ale ležela jsem v pohodlném křesle zabalená do deky a na hlavě jsem měla připevněné speciální snímače. Přede mnou na obrazovce poletoval motýl, případně jsem zvedala chobot slonovi nebo jsem řídila auto na závodech. Za každý správně vykonaný úkol počítač zapípal a sbírala jsem k tomu body. A s každou další návštěvou ordinace by mi to mělo jít líp a líp. Od běžného paření na počítači se to lišilo snad jen tím, že jako dálkové ovládání sloužil můj mozek.
Když si potřebuju číst skripta, tak bych se měla dostat do podobného stavu, jako když bzučí motýlek?
Ano, přesně tak. Biofeedback je vlastně metoda, která pracuje se zpětnou vazbou, kde se pomocí počítače nebo programu naučíte pracovat správně s hlavou, nastavit si správné frekvence. Hlavní indikace jsou poruchy soustředění a chování, funguje to třeba i na spánek.
Jakmile se tedy rozhodnete, jaké symptomy je potřeba řešit, tak se podle toho stimuluje konkrétní část mozku?
Dalo by se říci, že tak postupujeme. U dětí se zařizujeme i podle toho, co nám řeknou rodiče a vycházíme z EEG, to je hlavní diagnostická metoda.
Biofeedback pomáhá i při relaxaci, jakým způsobem?
Pak jsou takzvané relaxační tréninky, je tam trošku jiné nastavení frekvencí , je tady na to i jiná hudba a člověk se učí ne soustředit, ale naopak relaxovat. Učí se pracovat s tím, jak má relaxovat, jak si ten stav udržuje.
Takže po několikeré návštěvě by se člověk měl naučit používat správné frekvence při jednotlivých činnostech.
Dalo by se tak říct. Je to potom intuitivní, ani vlastně nevíte a ta hlava by si to měla umět sama navodit. Aby ta hlava uměla vypnout ve správný čas a zapnout ve správný čas. To jste myslím vystihla dobře.
Hodinu biofeedbacku jsem tedy zakončila pochvalou, což byla jedna z nejpříjemnějších věcí celé návštěvy. Odcházela jsem s pocitem, že můj mozek není tak k ničemu, jak si často myslím.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
