Zdá se vám Praha hlučná? Oproti Tokiu je prý klidná, ještě víc by pomohly stromy

dopravní zácpa - auta v noci
dopravní zácpa - auta v noci

„Zvukový smog byl ve městech vždycky, dříve klapaly podkovy koní, dneska jsou to tramvaje a auta,“ říká architekt Vítězslav Danda na otázku, zda jsou města přetížená zvukem. „S hlukem je primárně spojeno poškození sluchu, dlouhodobá expozice nadměrnému hluku může způsobit nevratné poškození,“ říká doktor Oliver Profant, z Otorinolaryngologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Žijeme ve městech v nadměrném hluku, a lze se tomu bránit přímo v ulicích nebo i doma?

Na myšlenku psát o hluku ve městě a o vlivu hlasitých zvuků na člověka mne přivedla pekárna. Naproti ve vnitrobloku, kde bydlím, se pečou křupavé rohlíky a ovocné koláče skoro každý večer. Pečení a stroje, které jsou k němu potřeba, způsobují hluk, který se odráží od stěn v mé ložnici. Ve výšce postele se zvukové vlny střetávají, jsou o 4 decibely hlasitější než v úrovni hlavy a ruší spánek. Ráno cestou do práce jsem, stejně jako většina lidí pracujících v centru velkého města, vystaven hluku aut a veřejné dopravy. Zejména pražské metro s otevřenými okny ve voze dokáže vytvořit takový hluk, že bliká varovná kontrolka mého rekordéru. Kousek od sídla Českého rozhlasu navíc probíhá rekonstrukce budovy Národního muzea a okolí. Stavební stroje se přes pracovní den skoro nezastaví. Rušná magistrála vede hned vedle, opodál je nejrušnější vlakové nádraží v Česku. Profese rozhlasáka je navíc, ze své podstaty, náročná na sluch.

sbíječka - hluk - hluk ve městě

„Existuje ale také skrytá zvuková expozice, té jsou vystaveni třeba učitelé, o přestávkách děti dokáží vytvořit enormní hluk,“ vysvětluje doktor Profant a dodává, že po osmi hodinách by si uši měly doma odpočinout. Je samozřejmě více povolání, která se vybaví ve spojení s nadměrným hlukem, jsou to dělnické profese, práce s těžkou technikou nebo třeba hudební produkce. Někteří lidé mají proto povinné kontroly sluchu. Pokud si od hluku uši po osmi hodinách neodpočinou, nebude trpět pouze sluch. „Známe i jiné zdravotní dopady, nadměrný hluk negativně ovlivňuje kardiovaskulární systém, zvyšuje riziko infarktu, vede ke stresu, může být zhoršena kvalita spánku, a dokonce se může objevit i erektilní dysfunkce,“ vyjmenovává další možné negativní dopady hluku doktor Profant.

Města proto hluk regulují, existují zákonem určené normy. Ne vždy to ale stačí, omezení hluku není při plánovaní měst ani stavbě soukromých domů a bytů prioritou. „Zas takové téma pro nás hluk není, je třeba splnit normy. Zvýšený požadavek na omezení hluku ze strany zadavatelů moc nevnímáme. V interiérech se tím zabýváme více, ale často se na problémy s hlukem přijde až po stavbě a řeší se poté,“ vysvětluje architekt Danda. Se snížením hluku ve městě se setkal pomocí tramvajových pásů na pružném podkladu nebo pomocí speciálního asfaltu. Obojí ale prý není moc používané. Relativně jednoduše lze omezení zvukového smogu dosáhnout pomocí stromů, které navíc okolí chladí, vrhají stín a drží vlhkost. Samy jen šumí ve větru. „Města se ale prý výsadbě stromů brání, bojí se je upřednostnit před parkovacími místy,“ říká architekt.

„Ve městě je zkrátka moc lidí a aktivit, které tvoří hluk. Žil jsem nějakou dobu ve Španělsku, tam je ještě jiný standard městské sociální komunikace. Lidé na sebe pokřikují, Praha je na tom ještě dobře,“ zamýšlí se Vítězslav.

Jak přesně je na tom Praha ve srovnání s New Yorkem, Tokiem nebo Ósakou? Poslechněte si audioverzi.