Ze všech zemí vyspělého světa chodí čeští žáci do školy nejmíň rádi. Proč?

Aktuální celosvětový průzkum podle Slejšky ukázal, že ze všech zemí vyspělého světa chodí české děti do školy nejmíň rády. „Musíme se ptát, proč,“ říká v rozhovoru.

Sebevědomí a samostatnost, finanční gramotnost, logické myšlení. To jsou věci, které dospělí nejčastěji jmenují v odpovědi na otázku, co potřebného se ve škole nenaučili. Změnu v českém školství podle Slejšky blokují do velké míry sami rodiče.

Čtěte také

S rodiči jsme spojené nádoby, naše nejistota je i jejich nejistotou, říká ředitelka základní školy

„Jsou se systémem spokojení nebo jsou přesvědčeni, že když se takhle dokázali vzdělat oni, je to dostatečně dobré i pro jejich děti,“ popisuje a dodává, že současný svět prochází obrovsky dynamickým vývojem, na který školy musí reagovat.

„Řeší se třeba otázka, jak předměty, které jsou v našem systému rozsekané do jednotlivých celků, pospojovat, aby je děti vstřebávaly jako celek v souvislostech. Právě tady český žák selhává. Má dobré znalosti v jednotlivých oblastech, ale neumí je propojit,“ interpretuje výzkumy Slejška.

Školy mají podle něj jasnou objednávku – připravit dítě na přijímačky. „To vyžadují i rodiče. A přijímačky jdou po tvrdých znalostech, protože ty se dají měřit a porovnat. To, jestli dítě umí logicky propojovat nebo si organizovat čas, se měří špatně,“ dodává.

„Na to, kolik jde do českého školství peněz, jsou jeho výsledky extrémně dobré.“ Jak se daří unikátní vzdělávací experiment na Kutnohorsku? Poslechněte si rozhovor s ředitelem Nadačního fondu Eduzměna a sledujte Houpačky nově taky na Instagramu!