„Zelenou nobelovku“ letos získala i slovenská právnička Zuzana Čaputová
V pondělí 18. dubna se v americkém San Francisku už pošestnácté udělovaly Goldmanovy ceny. Prestižní ocenění za aktivity v oblasti ochrany životního prostředí, které je někdy označováno za „zelenou Nobelovku“, si i tentokrát odnesla šestice mužů a žen. Ceny každoročně uděluje sedmičlenná porota výrazným osobnostem občanského aktivismu na šesti světových kontinentech, a to na základě otevřených nominací.
Čerstvou držitelkou Goldmanovy ceny za aktivity v Evropě se stala slovenská právnička Zuzana Čaputová. Po Michalu Kravčíkovi, který byl oceněn v roce 1999, je už druhou zástupkyní Slovenska v řadách laureátů. Čaputová je jednou z vůdčích osobností iniciativy Skládka nepatrí do mesta. Té se navzdory pokusům o vyloučení veřejnosti z rozhodování podařilo zabránit výstavbě obrovské skládky ve městě Pezinok. Iniciativa, která dokázala spojit občanskou společnost, vedení města i místní podnikatele, kauzu dotlačila až k Soudnímu dvoru EU. Tím iniciovala i zpřesnění unijních pravidel pro účast veřejnosti v rozhodování o podobných případech.
Ocenění za práci v Asii obdržel Leng Ouch z Kambodže. Ten pod různými identitami rozkrýval praktiky ilegální těžby dřeva ve své zemi, která se potýká s pátým nejrychlejším odlesňováním na světě. Odhalení vazeb mezi vládními úředníky a těžařskými společnostmi vedlo ke zrušení povolení k těžbě na některých územích.
Severoamerická cena putovala do rukou Destiny Watford. Tato studentka a obyvatelka Baltimoru vedla úspěšnou kampaň místní komunity proti výstavbě největší spalovny ve Spojených státech. Město, kde spalovna měla vyrůst, přitom už před třemi lety obsadilo první příčku v žebříčku amerických měst s nejnezdravějším ovzduším.
Edward Loure pocházející z masajského kmene z Tanzanie se stal letošním laureátem za africký region. Se svou organizací se zasadil o to, aby domorodým komunitám mohly být svěřovány celé územní celky nedělitelné na jednotlivé soukromé pozemky. Komunitní zodpovědnost za území by měla zajistit udržování tradic domorodých komunit a ochranu jejich práv na tato území. V důsledku by pak měla přispět i k ochraně přírody.
Cenu pro Jižní a Střední Ameriku získala peruánská farmářka Máxima Acuña. Ta se postavila plánům na stavbu zlatého a měděného dolu, aby ochránila zemědělskou půdu. Za svůj postoj, když odmítla uvolnit pozemky, čelila brutálnímu násilí, zbourání vlastního domu i perzekucím ze strany úřadů. Přestože Acuña vyhrála některá soudní řízení, kauza stále není u konce. Farmářka tak nadále brání svůj pozemek, který těžařská firma obestavěla plotem.
Cenu pro osobnosti ostrovních států a ostrovních národů letos převzal Luis Jorge Rivera Herrera z Portorika. Ten dovedl do úspěšného konce kampaň za vytvoření přírodní rezervace na severovýchodě ostrova, kde se nachází hnízdiště ohrožených želv kožnatek. Předávání cen mělo i pietní rozměr, když byla připomenuta letošní násilná smrt loňské laureátky Berty Cáceres.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka