Zemřel esejista a sémiolog Tzvetan Todorov

9. únor 2017

V noci z 6. na 7. února zemřel ve věku 77 let francouzský esejista a sémiolog bulharského původu Tzvetan Todorov, autor dobře známý nejen francouzským, ale i českým čtenářům. Na tuzemské scéně se do povědomí výrazně zapsal na přelomu století, kdy v českém překladu vyšly knihy Dobytí Ameriky: problém druhého a V mezní situaci. Ta první pojednává o schopnosti porozumění evropské a původní americké civilizace v době objevení Ameriky, ta druhá se snaží definovat morálku po zkušenostech totalitních táborů. Jak upozorňuje francouzský web L‘Obs, Todorova nelze zařadit do nějaké jasně vymezené škatulky, nebyl klasickým francouzským intelektuálem. Narodil se v bulharské Sofii v roce 1939. Čtyřiadvacet let nato ale odtud uprchl do Francie. I když nebyl přímou obětí komunistického režimu, emigraci považoval za jediný možný únik před permanentní „nadvládou“ komunistického režimu nad jeho životem a myšlením. Boj proti komunismu se stal Todorovovi celoživotním posláním. Todorov začínal jako literární teoretik, ale v 80. letech svou pozornost přesouvá k dějinám idejí. Zkoumá a obdivuje osvícenství jako základní kámen západního humanismu a zajímá se o způsoby dorozumívání mezi „námi a druhými“. Ke konci života se Tzvetan Todorov ve svých dílech projevoval jako nezdolný optimista – osobnost, která za žádných okolností nepřestává věřit v člověka.

autor: mit
Spustit audio
  • Dana a Emil Zátopkovi by dnes oslavili sto let

    19. září 2022
    Polibek manželů Zátopkových na letní olympiádě v Helsinkách v roce 1952 poté, co Emil Zátopek získal zlato za maraton

    Slavní atletičtí manželé se narodili shodně 19. září 1922. Čtyřnásobný olympijský vítěz ve vytrvalostním běhu zemřel před necelými dva a dvaceti lety, jeho manželka Dana žila téměř o dvacet let déle.

    Emil Zátopek je jedním z největších atletů všech dob. Stal se prvním člověkem na světě, který uběhl dvacetikilometrovou trať za méně než hodinu a desetikilometrovou pod půlhodinu. Podařilo se mu to 29. září 1951 ve Staré Boleslavi, respektive 1. června 1954 v Bruselu. Celkem vytvořil třináct světových rekordů na kilometrových a pět na mílových tratích.

    Nejvíce ho však proslavil „hattrick“ z olympijských her 1952 v Helsinkách, kde vyhrál zároveň běh na pět a deset kilometrů a dokonce i maraton, který tehdy běžel poprvé v životě. V každé z disciplín tehdy navíc stanovil nový olympijský rekord. Něco takového dodnes žádný vytrvalec nezopakoval a odborníci na atletiku si nemyslí, že by se to ještě někdy mohlo někomu podařit.

    Historikové připomínají, že Zátopek v padesátých letech spolupracoval s StB. Co konkrétně pro Státní bezpečnost dělal, není jasné.

    Oštěpařka Dana získala zlatou medaili na letních olympijských hrách 1952 díky hodu za hranici padesáti metrů jen několik okamžiků po Emilově vítězství na pětikilometrové trati. Byla několikanásobnou mistryní republiky i Evropy, na olympiádě v Římě 1960 vybojovala v hodu oštěpem stříbro. Po ukončení aktivní sportovní kariéry se Dana Zátopková věnovala trenérské činnosti a byla členkou ženské komise mezinárodní atletické federace IAAF.

    Zemřela ve věku 97 let, Emilovi bylo v den úmrtí 78. Hvězdný atletický pár byl bezdětný.

  • Nové zásady pro státní školy ve Virginii mohou vést k omezení práv trans studentů

    19. září 2022
    Glenn Youngkin
    Administrativa guvernéra amerického státu Virginia Glenna Youngkina navrhuje pro státní školy nové zásady týkající se přístupu k transgender studentům, včetně omezení, které toalety můžou používat a kterými zájmeny mohou být označováni.

    Ministerstvo školství ve Virginii v pátek zveřejnilo své modelové zásady pro rok 2022, které jsou návratem k práci Youngkinova předchůdce, demokrata Ralpha Northama. Nová pravidla se dotknou více než jednoho milionu dětí zapsaných do státního systému veřejných škol.

    Přepracovaná pravidla výslovně stanoví, že studenti musí používat pouze toalety a šatny určené pro pohlaví, které měli při narození. Pokud se chce student zapojit do nějakého sportu nebo jiné mimoškolní aktivity, může být členem pouze v týmech, které odpovídají jejímu či jeho pohlaví při narození.

    Dále platí, že zákonné jméno a pohlaví studenta nelze změnit „ani na písemnou žádost rodiče nebo oprávněného zástupce“ bez oficiálního právního dokumentu nebo soudního příkazu. Učitelé a další představitelé školy mohou žáky označovat pouze zájmeny spojenými s jejich pohlavím při narození. Zároveň nemusí odkazovat na preferovaná jména studenta bez ohledu na dokumenty, pokud mají pocit, že by to „porušilo ústavní práva“.

    Ministerstvo školství ve Virginii uvádí, že základem těchto nových pravidel je podpora „práv rodičů“ rozhodovat o tom, jak bude jejich dítě vystaveno LGBTQ záležitostem. „Přijetím těchto nových standardů Virginia znovu potvrzuje práva rodičů určovat, jak budou jejich děti vychovávány a vzdělávány. Posílení postavení rodičů není jen základní právo, je také nezbytné pro zlepšení dopadu na všechny děti ve Virginii,“ cituje ministerstvo web npr.org.

    Virginia se tak připojuje k rostoucímu počtu státních zákonodárných sborů po celých USA, které přijaly nová omezení pro gay a transgender studenty. Stejně jako ve Virginii tyto zásady často omezují přístup k sexualitě a genderové identitě ve školách. Podle Freedom for All Americans - skupiny pro práva LGBTQ – bylo jen letos na státní úrovni předloženo více než 200 zákonů proti LGBTQ. Návrhy guvernéra Northama okamžitě odsoudili demokraté a aktivistické skupiny.

  • Chlapec na Novém Zélandu našel metrovou žížalu. Jeho matka z toho nadšená nebyla

    16. září 2022
    Další obrovská žížala, která byla nalezena v roce 2021 v Austrálii

    Devítiletý Barnaby Domigan si hrál na zahradě v Christchurchi na Novém Zélandu, když si všiml, že se v nedaleké řece něco pohupuje. Popadl klacek a z vody vylovil metr dlouhou mrtvou žížalu. O nálezu informuje server Radio New Zealand.

    „Nemohl jsem tomu uvěřit, pojmenoval jsem ji Dead Fred,“ vypráví Domigan. „Říkal jsem si, že je fakt velká a úžasná, ale taky trochu nechutná,“ dodává chlapec. Barnabyho matka z nálezu velkou radost neměla: „Naštěstí jsem byla v práci, ta žížala byla opravdu nechutná.“

    Podle šéfa entomologické výzkumné sbírky na novozélandské Lincolnově univerzitě Johna Marrise se pravděpodobně jedná o původní druh žížaly. Serveru Stuff Marris řekl, že tyto žížaly byly dřív velmi rozšířené, ale teď se vyskytují spíše v neobydlených oblastech. Nález na zahradě je podle něj velmi vzácný. „Ta velikost není zase tak překvapivá, známe několik druhů takto velkých žížal,“ dodává odborník.

    Podle serveru Stuff mohou být některé druhy žížal žijící na Novém Zélandu až 30 cm dlouhé. Nejdelší z nich, spenceriella gigantea, může dorůst až do metru a třiceti centrimetrů.

  • Rodiče zjistili, že jejich děti postupně přichází o zrak. Vzali je proto na cestu kolem světa

    16. září 2022
    Místo memorování obrázků se rodina rozhodla jet na cestu kolem světa (ilustrační foto)

    Manželé Edith a Sebastien si všimli, že jejich dcera Mia má problémy se zrakem. Když jí byly tři roky, lékaři jí diagnostikovali vzácné genetické onemocnění retinitis pigmentosa, které způsobuje postupnou ztrátu nebo zhoršení zraku. Později manželé zjistili, že stejný problém se zrakem mají i jejich synové Colin a Laurent. Lékaři rodičům doporučili, aby se svým dětem pokusili vytvořit vizuální vzpomínky. Místo memorování obrázků se ale rodina rozhodla pro cestu kolem světa.

    „Říkala jsem si, že přece nebudu svým dětem ukazovat obrázky slonů v knížkách, místo toho se pojedeme na slony podívat,“ říká matka tří dětí Edith Lemay. Po letech odkladů kvůli pandemii koronaviru rodina odcestovala z Montrealu v březnu letošního roku. Zpátky do Kanady se chce vrátit příští rok. Jak ale říká Edith: „Nemáme plán, kam přesně chceme jet. Řešíme to až po cestě, maximálně měsíc dopředu,“ popisuje pro CNN cestu Edith.

    Místo přesného itineráře si rodina sepsala seznam zážitků. Dvanáctiletá Mia si chce například vyzkoušet jízdu na koni, pětiletý Laurent zase pití džusu na velbloudovi. Rodina začala cestu v Namibii, kde mohly děti spatřit slony, zebry nebo žirafy. Z Namibie se přesunuli do Zambie a poté do Tanzanie, Turecka, Mongolska a Indonésie.

    Rodina svoji cestu dokumentuje na Facebooku a Instagramu.

  • AVU pro Ukrajinu: dobročinná aukce pomáhá ukrajinským studentům a studentkám

    16. září 2022
    Aukce AVU pro ukrajinské studenty

    Dobročinná aukce Akademie výtvarných umění v Praze nabídne možnost vydražit díla současných studentů, pedagogů i absolventů. Aukce AVU pro Ukrajinu se uskuteční 9. října a výtěžek bude věnován na pomoc ukrajinským studentům a studentkám, kteří na pražskou akademii nastoupili.

    Zájemci budou moct vydražit malby, kresby nebo objekty od zhruba 80 umělců. Jsou mezi nimi jak práce současných studentů a studentek, tak pedagogů, pedagožek nebo absolventů a absolventek. Přímo do aukce se zapojili i někteří ukrajinští studenti a studentky, kteří na AVU nastoupili po ruské invazi na Ukrajinu.

    „Umělkyně, umělci a studující umění patří k těm bezprostředně ekonomicky ohroženým současnou krizí. Přesto a i právě proto cítí solidaritu se svými ukrajinskými kolegyněmi a kolegy trpícími ruskou válečnou agresí,“ říká prorektor pro zahraniční záležitosti a jeden z organizátorů aukce Vít Havránek. „Chceme touto aukcí pomoci našim ukrajinským studentkám a studentům, ale zároveň přitáhnout pozornost k situaci na Ukrajině. Proto aukci doplní doprovodný program, kde kromě diskuse o současném umění a dražbách či prohlídky s organizátory proběhne například i debata o situaci na Ukrajině,“ doplňuje.

    Vernisáž výstavy se uskuteční 4. října od 18 hodin v Hlavní budově AVU, U Akademie 4, Praha 7. Poté je možné si díla prohlédnout na předaukční výstavě, a to od 5. do 8. října od 12 do 18 hodin. Samotná aukce se bude konat 9. října od 15 hodin v Hlavní budově AVU. Vydražit díla bude možné i online přes Livebid. Link naleznete zde. Další informace získáte i na webových stránkách AVU a sociálních sítích.

    Získané finanční prostředky budou zaslány na Transparentní účet AVU pro Ukrajinu (2130247/0100, IBAN: CZ67 0100 0000 0000 0213 0247, SWIFT/BIC: KOMBCZPP), ze kterého je hrazena konkrétní pomoc vycházející z cílů Pracovní skupiny na pomoc Ukrajině.

    Na Akademii výtvarných umění v Praze v současnosti formou dlouhodobé stáže studuje 25 ukrajinských studentů a studentek. Škola plánuje podpořit i zájemce o klasické přijímací řízení.

  • Vítězkou Czechingu 2022 je zpěvačka Aiko

    15. září 2022
    Vítězkou Czechingu 2022 se stala Aiko

    Mezi čtyřmi interprety ji vybrala patnáctičlenná mezinárodní odborná porota složená z hudebních kritiků, producentů i manažerů. Aiko se díky tomuto úspěchu představí na největším evropském showcasovém festivalu Eurosonic Noorderslag v Nizozemsku.

    Ve finále desátého ročníku exportního projektu Radia Wave Czeching porazila synthpopové duo Méta Monde, drag queen a královnu českého hyperpopu Miss Petty a hudebníka a DJe Ventolina. Všichni nominovaní se představili na oslavě 16. narozenin Radia Wave v zaplněném pražském prostoru Fuchs2, kde také proběhlo vyhlášení výsledků.

    Vítězkou Czechingu 2022 se stala Aiko

    Kromě toho, že bude mít šanci zaujmout na Eurosonicu, natočí Aiko s Radiem Wave nový singl a videoklip a absolvuje workshop s profesionálním koučem.

    Aiko se narodila v Moskvě, vyrostla v České republice a čerstvě má za sebou studium v Londýně. Formovala ji různá kulturní prostředí. Ještě loni byla sólovou hudebnicí, od letošního ledna už ji ale na pódiích můžeme vídat v triu s kytaristou a bubeníkem. Debutové EP Aiko vydala před čtyřmi lety, první plnohodnotné album Expiration Date před dvěma. Teď má v plánu nabídnout několik singlů a novou desku plánuje na příští rok.

    K vítězům přechozích ročníků Czechingu patří třeba VR/NOBODY, Never Sol, Wild Tides, Hellwana, Viah, Tea Sofia nebo Amelie Siba, kterou odborná porota vybrala minulý rok.

    Více informací o projektu naleznete zde.

  • Vědci se snaží naučit robota, aby se smál správně a v pravý čas

    15. září 2022
    Mohou vědci naučit roboty smíchu?

    Smích má mnoho podob, od zdvořilého až po nakažlivý veselý. Vědci teď vyvíjí systém umělé inteligence, který by se podle míry humoru ve správný čas smál vhodným způsobem.

    Tým, který stojí za smějícím se robotem jménem Erica, tvrdí, že by systém mohl zpříjemnit konverzace mezi lidmi a systémy umělé inteligence. „Myslíme si, že jednou z důležitých funkcí konverzační umělé inteligence je empatie,“ uvedl Koji Inoue z Kjótské univerzity, hlavní autor výzkumu publikovaného ve Frontiers in Robotics and AI, na který upozorňuje The Guardian. „Řekli jsme si, že jednou z možností, jak se robot může vcítit do uživatelů, je společně se s nimi zasmát,“ dodal.

    Inoue a jeho kolegové se rozhodli naučit systém AI umění konverzačního smíchu. Shromáždili tréninková data z více než osmdesáti rozhovorů na rychloseznamce mezi univerzitními studenty a robotem, kterého zpočátku ovládaly čtyři amatérské herečky.

    Data dialogů byla rozdělená do různých kategorií smíchu - sólový, společenský, zdvořilý, veselý. Následně byla využita ke strojovému učení, kdy se robot měl rozhodnout, jestli se má smát, a také zvolit vhodný typ smíchu.Tým otestoval Eričin „smysl pro humor“ vytvořením čtyř krátkých dialogů. Klipy pak přehrál 130 dobrovolníkům, kteří nejpříznivěji hodnotili algoritmus sdíleného smíchu z hlediska empatie, přirozenosti, lidské podobnosti a porozumění.

    Podle vědců by smích mohl pomoci vytvořit roboty s vlastním charakterem, odlišným od jiných. „Myslíme si, že ho mohou ukázat prostřednictvím konverzačního chování - smíchem, pohledem do očí, gesty nebo stylem mluvy,“ řekl Inoue. Dodal však, že může trvat více než 20 let, než bude možné si neformálně povídat s robotem, jako bychom mluvili s přítelem

  • Některá britská kina v pondělí 19. září zavřou, jiná budou zdarma promítat pohřeb královny

    15. září 2022
    kino, kinosál

    Řada britských řetězců kin včetně Odeon, Cineworld a Picturehouse, BFI Imax či BFI Southbank bude mít po celé pondělí 19. září zavřeno. Jiná kina se naopak rozhodla pro živý přenos pohřbu zesnulé královny. Jak píše server NME, tuto službu nabídne zdarma asi 150 míst, včetně poboček Vue a Curzon.

    Královna Alžběta II. zemřela ve věku 96 let minulý týden na svém panství Balmoral ve Skotsku a bude uložena k odpočinku v pondělí 19. září. Ten den se ve Spojeném království stane státním svátkem.

    Generální ředitel UK Cinema Association Phil Clapp řekl týdeníku Variety: „Všichni provozovatelé britských kin citlivě reagují na náladu veřejnosti a v době, která je pro mnohé v celé zemi velmi smutná, zareagovali odpovídajícím způsobem.“

    Mnoho veřejných míst se má o pondělním státním svátku při příležitosti královnina pohřbu uzavřít. Některé fotbalové zápasy Premier League byly odloženy. Zrušený je taky první den BFI London Film Festivalu, který připadal také na pondělí.

    Poslechněte si také Na Instagramu smutek, na Twitteru politická satira. Jak sítě reagují na smrt Alžběty II.? nebo si přečtěte O královniny psy se postarají princ Andrew a jeho bývalá manželka a Tvůrci seriálu Koruna o Alžbětě II. přeruší natáčení šesté série.

  • Maďarské ženy si před rozhodnutím o potratu budou muset poslechnout tlukot srdce plodu

    14. září 2022
    ultrazvuk

    Podle teprve včera oznámené změny zákona budou muset maďarské ženy, které si přejí potrat, před jeho provedením poslouchat tlukot srdce plodu. Opatření, které podepsal ministr vnitra Sándor Pintér, zavazuje těhotné ženy, které žádají o ukončení těhotenství, aby si nejprve vyžádaly zprávu od gynekologa-porodníka, v níž bude uvedeno, že byly „jasně prokazatelným způsobem konfrontovány s životními funkcemi plodu“.

    Maďarská krajně pravicová poslankyně Dóra Dúró, která se o novelu zákona zasadila, rozhodnutí přivítala v příspěvku na svém facebookovém profilu. „Vláda učinila krok k ochraně všech plodů před potratem, protože budou mít šanci aspoň pár sekund před interupcí komunikovat s matkami, které budou muset poslouchat tlukot jejich srdce,“ napsala. „Zákon o potratech není vytesán do kamene v křesťanské zemi hodné toho jména. Pojďme psát historii!“ dodala a poděkovala za podporu pro-life organizacím.

    Nevládní organizace Amnesty International označila právní změnu za „znepokojivý krok zpět“. Na nový zákon, který vstoupí v platnost už zítra, 15. září, upozorňuje web Euronews