Zemřela žena, která Američany naučila číst knihy

Ballantineová zemřela 12. února v New Yorku v úctyhodných 99 letech. Svůj život zasvětila knihám, a to hlavně těm paperbackovým. Nebyla ženou z plakátu, ale dámou v pozadí, šedou eminencí, bez které by knižní svět dnes vypadal dozajista jinak, píše americký deník New York Times.

Vznik fenoménu brožovaných, měkkých knih bez obrázků (paperbacků) se datuje do 30. let 20. století. Tehdy se britskému vydavatelství Penguin Books povedlo na tamějším trhu prosadit s knížkami, které sice postrádaly pevné desky, zato ale nabízely zvučné autory jako Ernest Hemingway nebo Agatha Christie za pětinovou cenu, než bylo obvyklé. A na to čtenáři slyšeli.

Paperback v Americe

Ballantineová se v roce 1939, ve svých dvaceti letech, vydala se svým novomanželem Ianem Ballantinem z Velké Británie přes Atlantik s cílem dosáhnout obdobné knižní revoluce i v USA. Manželé Ballantineovi tam založili americkou pobočku Penguin Books, která se spolu s konkurenčním vydavatelstvím Pocket Books zasadila o to, že Američané začali číst knihy.

V době „předpaperbackové“ byly totiž knihy v USA nedostatkovým zbožím. Doplácely na špatnou distribuci a nepříznivé ceny. Američané z toho důvodu četli především časopisy a knihy si nekupovali, ale půjčovali v knihovnách.

Jak vydat knihu? U velkého domu, malého nakladatele, anebo svépomocí?

• Upravit
• Smazat

Vydat svůj titul neobvyklým způsobem láká stále více autorů a autorek. Proč vůbec zvažovat spolupráci s malým nakladatelstvím? Odpověď najdete u hostů ArtCafé.

Ballantineovi  se rozhodli tyto čtenářské návyky změnit. Začali prodávat paperbacky za dostupnou cenu všude, kde to bylo možné – v trafikách, na benzinkách nebo na úřadech. A zároveň naučili veřejnost paperbackům důvěřovat. Podařilo se jim vysvětlit čtenářům, že ačkoli paperbacky stojí zlomek v porovnání s klasickými knihami, nemá to na kvalitu či délku nabízených literárních děl žádný vliv.

Sci-fi a fantasy se hlásí o slovo

Ballantineovi podporovali různé žánry, v počátcích hlavně reprinty děl klasických autorů typu Marka Twaina či Johna Steinbecka. Na konci druhé světové války, kdy na dodávky od Penguinů z Británie nebylo spolehnutí, založili vlastní nakladatelství Bantam Books, které vyznávalo podobnou vydavatelskou politiku jako britská firma. K vydávání originálních autorských děl se Ballantineovi rozhodli až po roce 1952, kdy pro tyto účely dali vzniknout dalšímu nakladatelství – Ballantine Books.

Betty Ballantineová dělala vždy hlavně redaktorskou práci a věnovala se také marketingu a propagaci knih. Kromě toho byla velkou podporovatelkou sci-fi a fantasy literatury, které si v polovině minulého století teprve hledaly své čtenářstvo. Ballantineová zmíněným žánrům zajistila podporu, a tak je i její zásluhou, že světlo světa spatřily dnes už kultovní knihy jako 451 stupňů Fahrenheita od Raye Bradburyho, 2001: Vesmírná odysea od Arthura C. Clarka nebo Hobit a Pán prstenů od J. R. R. Tolkiena.

A zatím v Česku – s pevnou vazbou na věčné časy?

Jestliže pro Američany paperback znamenal velkou proměnu čtenářských návyků, Češi něco podobného nikdy nezažili. Měkká vazba nemá v Česku výraznou tradici, zdejší čtenáři ji vždy pokládali za něco méněcenného a spojovali si ji s lehčími žánry (kovbojkami, rodokapsy apod.). Přesto i v našem prostředí – konkrétně v nakladatelství Odeon – existovaly v minulosti edice v měkké vazbě pro náročnější čtenáře.

Před pěti lety byl v Česku poměr pevné vazby a paperbacku 80:20, zatímco Velká Británie vykazovala v té době čísla přesně opačná, a to ve prospěch paperbacku. Zvýšená paperbacková produkce nakladatelství Paseka nebo Fra posledních let ale dává tušit, že i v českém prostředí si knihy v měkké vazbě své čtenáře najdou.

Poslechněte si celé ArtCafé věnované mimo jiné zahájení nové sezóny v Národní galerii a doplněné o hudební výběr Pavla Klusáka.