„Ženy mají povinnost rodit pro národ.“ Jak bylo nahlíženo na potraty během slovenských kulturních válek?

16. srpen 2020

Diskuse o interrupcích nikdy nejsou jen etickou otázkou o právech nenarozeného dítěte či ženy, ale vždy souvisí se širším světonázorem. Alespoň to ve své nově vydané popularizačně historické knize tvrdí slovenský historik Miloslav Szabó. Ten svou knihou Potraty: Dejiny slovenských kulturných vojen od Hlinku po Kuffu přispěl do napjatých veřejných diskusí o interrupcích ve slovenském veřejném prostoru.

Kniha se zabývá především meziválečným obdobím a fašistickým Slovenským štátem a ukazuje, jak téma interrupcí historicky vždy bylo arzenálem v takzvaných kulturních bojích a umožňuje rozklíčovat v současných diskusích stará ideologická schémata. 

Kulturní boje označují střet mezi liberály, stojícími na straně modernizujícího se státu, a konzervativními vrstvami společnosti, které se často identifikovaly s církví. Interrupce byly také součástí přetahování mezi církví a státem o moc nad lidským životem. Ještě více se konflikt vyhrotil, když na obranu ženských práv vystoupilo socialistické a feministické hnutí.

Čtěte také

Politici, kněží a aktivisté, kteří stáli na konzervativní straně barikády, chápali interrupce jako útok nejen na mravní hodnoty, tradiční roli ženy, ale na samotné blaho národa, který je třeba rozmnožovat.

„Ženy mají povinnost rodit. Zvláště když je válka, muži přinášejí oběti jako vojáci a ženy mají přinášet oběti a rodit děti pro národ. V tomhle kontextu je interrupce zločinem proti národu, který není akceptovatelný,“ vysvětluje Miloslav Szabó klíčové spojení mezi bojem proti interrupcím a nacionalismem, který se ještě vyhrotil s příchodem války.

Jak souvisel boj proti interrupcím s konzervativním antisemitismem? Čím argumentoval premiér Slovenského štátu? A v čem se téměř sto let staré diskuse podobají dnešním bojům o potraty? Poslechněte si celý pořad.

autoři: Jakub Ort , Petr Wagner , Fatima Rahimi
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.