Ženy mluví hlubším hlasem než jejich babičky a prababičky díky větší genderové rovnosti

14. červen 2018

Australská vědkyně Cecilia Pemberton zveřejnila studii, podle které ženy v devadesátých letech minulého století mluvily hlubším hlasem než ženy v letech čtyřicátých.

Vědkyně zkoumala archivní nahrávky hlasů australských žen mezi 18 a 25 lety nahrané v roce 1945 a porovnávala je s nahrávkami stejně starých žen z roku 1993. Všechny ženy zapojené do výzkumu byly vysokoškolské studentky a žádná z nich nekouřila. Výsledky výzkumu vyzněly jednoznačně. Ženy z roku 1993 měly hlas o 23 hertzů hlubší než ženy o téměř pět desetiletí dříve. Takový rozdíl už je slyšitelný pouhým uchem. Podle spekulací vědců z týmu Pembertonové může hlubší hlas u žen odrážet jejich stále významnější roli ve společnosti. Že má hloubka hlasu důležitou roli, dokládá i příklad bývalé britské premiérky Margaret Thatcherové. Ta zaměstnala profesionálního hlasového kouče, aby její hlas zněl více autoritativně. Po jeho zásahu mluvila Thatcherová hlasem o 60 hertzů hlubším. Před časem o tom informoval The Telegraph. Hloubka hlasu hraje roli ve společenském postavení i podle Joey Chenga z University of Illinois. Ten připravil experiment pro čtyř- až sedmičlenné skupiny účastníků. Členům každé skupiny zadal úkol, o kterém byli nuceni společně diskutovat. Diskuze si nahrával a na základě zpětné vazby od účastníků zjistil, že ti, kteří v krizové situaci začali mluvit hlubším hlasem, byli považováni za důležitější a ve skupině získali vyšší společenské postavení. Bez ohledu na to, zda se jednalo u muže či ženy. Naopak ti, kteří svůj hlas položili do vyšších tónů, byli vnímáni jako méně důležití a jejich role byla podřadnější. Chengova zjištění jsou v souladu s hypotézou Pembertonové a jejího týmu, že stále větší rovnost mezi pohlavími vysvětluje i hlubší hlas australských žen. Ty, ať už vědomě, nebo nevědomě, přizpůsobují výšku svého hlasu příležitostem, které mají k dispozici. Podobný trend zaznamenali i vědci v USA, Kanadě a Švédsku. Informuje o tom server BBC.

autor: Vít Voltr
Spustit audio
  • Na odlehlý skotský venkov lákají učitele i lékaře. Zdravotník dostane ročně 4,5 milionu korun

    5. březen 2024
    Skotský Uist

    Nejodlehlejší části skotského venkova čelí nedostatku pracovníků v různých oborech. Chybí třeba lékaři nebo učitelé, kterým za obsazení míst úřady slibují mimořádné finanční ohodnocení. Lákají také na to, že budou pracovat v nejmalebnějších místech Spojeného království. Píše o tom server BBC.

    Tamní úřady potřebují obsadit pět pracovních míst v jedněch z nejodlehlejších ordinací praktických lékařů ve Spojeném království, nacházejících se na severozápadě země na ostrovech Uist a Benbecula na Vnějších Hebridech. Aby pracovní místa v izolované oblasti zatraktivnili, nabízejí nadprůměrné platové ohodnocení. Ročně by zájemci mohli dostat až 150 tisíc liber, což je v přepočtu téměř 4,5 milionu korun.

    Oproti běžnému platu praktických lékařů ve Velké Británii je sazba pro skotskou lokalitu zvýšená o 40 %. K tomu je ještě připočtený příspěvek za odlehlost místa výkonu práce a také příspěvek na bydlení. Úřady také slibují, že po dvou letech služby by mohli lékaři dostat jednorázový bonus od vlády ve výši 10 tisíc liber, tedy skoro 300 tisíc korun.

    „Vždy bereme v potaz, kdo přichází a jakou má rodinu. Hledáme pracovní příležitosti i pro partnery. Není to pro každého, přijet sem a pracovat v odlehlé ostrovní komunitě. Takže je samozřejmě chceme odměnit, je to zkrátka oříšek,“ uvedl Gordon Jamieson, výkonný ředitel NHS Western Isles.

    Skotský severozápad se potýká s krizí obsazenosti pracovních míst i v jiných než zdravotnických oborech. Problém má třeba i ve školství. Na ostrově Rùm se 40 obyvateli hledají ředitele pro dvě mateřské školy a základní školu, do které chodí jen pět žáků. Zájemcům nabízejí roční plat až 62 tisíc liber a bonus za práci ve vzdálené lokalitě přes 5 500 liber, zhruba 2 miliony korun.

  • Syn ropného magnáta si přišel na své. Rihanna pro něj odehrála svůj první koncert od roku 2016

    4. březen 2024
    Rihanna na letišti v Bombaji

    Nejbohatší muž Asie, v Jemenu narozený indický podnikatel a ropný magnát Mukesh Ambani, uspořádal oslavu pro svého syna Ananta a jeho nastávající manželku Radhiku Merchant. Přes tisíc jmen čítající guestlist údajně zahrnoval Billa Gatese, Marka Zuckerberga nebo Ivanku Trumpovou. Po slibované deváté studiové desce Rihanny zatím není stopy, hosté opulentní party v indickém Džúnágadhu si ale užili koncert plný jejích hitů – první od roku 2016.

    Pokud nepočítáme Rihannino třináctiminutové vystoupení na Super Bowl Halftime Show, tak se na výše zmíněné oslavě odehrál její první plnohodnotný koncert od dob, kdy byla na turné se svou poslední deskou Anti. Indický miliardář Mukesh Ambani si v minulosti úspěšně objednal třeba vystoupení Beyoncé na svatbě jeho dcery. I on byl ale krátký na to, aby přiměl barbadosko-americkou R&B zpěvačku představit novou hudbu, píše server Stereogum.

    Rihanna v Indii vystoupila s průřezem své dosavadní diskografie, zazněly skladby jako Umbrella, We Found Love, Stay, Bitch Better Have My Money, Work nebo slavné hostovačky na All Of The Lights a Run This Town. Britský deník Daily Mail její honorář odhaduje 6,3 milionu dolarů, v přepočtu tedy přes 147 milionů korun. Co by se muselo stát, aby se vrátila k mikrofonu na více než jeden den?

  • Stárnoucí teroristé na útěku. V Německu znovu pátrají po členech Baader-Meinhof gangu

    4. březen 2024
    Frakce Rudé armády
    V Německu pokračuje obnovené pátrání po členech takzvané třetí generace teroristické organizace Frakce Rudé armády, která byla dříve známá taky pod jménem Baader-Meinhof gang. Hledané osoby jsou na útěku už více než třicet let.

    Poté, co minulý týden policie v Berlíně zadržela pětašedesátiletou Danielu Kletteovou, pokračuje pátráním po dvou mužích devětašedesátiletém Ernstu-Volkeru Staubovi a pětapadesátiletém Burkhardu Garwegovi. Ty se zatím ale nepovedlo najít přesto, že je do akce podle webu The Guardian zapojeno přes sto policistů. Vyšetřovatelé v průběhu akce zadrželi deset osob, z nichž všechny po ověření totožnosti propustili.

    Baader-Meinhof gang stál mezi roky 1970 až 1998 za únosy a ozbrojenými útoky, jejichž hlavními cíli byli podle jejich slov především představitelé německého kapitalismu a imperialismu. Třetí generace gangu se pak zaměřovala především na atentáty.

    Daniela Klette i oba muži od rozpuštění Frakce Rudé armády žili na útěku. Živobytí si údajně obstarávali loupežemi – především přepadáváním přepravců peněz a supermarketů. Podle německého časopisu Der Spiegel se jeden z hledaných Garweg dlouhodobě zdržoval v přívěsu na staveništi. Podle policie je možné, že spolu s Klette udržovali na útěku osobní kontakt.

    Klette je jediná žena ze seznamu nejhledanějších osob Europolu označená jako „nebezpečná“. Zatčená byla pro podezření z pokusu o vraždu a různých závažných loupeží v letech 1999 až 2016. Po průlomu policie uvedla, že se v Berlíně patrně skrývají i zbývající dva uprchlíci. V sobotu zveřejnila nové fotografie, které podle ní pravděpodobně představují nedávné snímky Garwega v jeho soukromí. Na jedné sedí se dvěma psy.

  • Biliony dolarů USA investují hlavně do dálnic. Na udržitelnější veřejnou dopravu šla jen pětina

    1. březen 2024
    Infrastruktura
    Spojené státy vynakládají miliardové částky na rozšiřování dálniční a silniční infrastruktury. Zákon, který měl původně posílit i veřejnou dopravu, podle kritiků podporuje pouze dominanci automobilů. Z 1,2 bilionu dolarů, které v rámci něj v roce 2021 sněmovna alokovala na novou dopravní síť, zatím na veřejnou dopravu šla jen jedna pětina. Vyplývá to z nové analýzy organizace Transportation for America, píše server The Guardian.

    Zákon o infrastruktuře z roku 2021, který prosazoval hlavně nynější prezident USA Joe Biden, měl původně sloužit k modernizaci chátrajících mostů, silnic, přístavů a na veřejnou dopravu. Podle analýzy dosavadního čerpání jde většina financí hlavně do opravy a stavby nových silnic a dálnic. Organizace Transportation for America tento postup kritizuje, protože tvrdí, že zvýšené investice do silnic a dálnic povedou pouze k většímu využívání osobních automobilů. S tím souviseí dopady na klima.

    Zákon o infrastruktuře podle kritiků významně podporuje produkci emisí z dopravy, které jsou jedním z největších zdrojů skleníkových plynů. Podle výpočtů Transportation for America bude do roku 2040 v důsledku plánovaného rozšíření dálnic vypuštěno více než 178 milionů tun skleníkových plynů.

    „Jsme svědky investic, které si nejsou příliš vědomy klimatu. Jakmile budou tyto dálnice postaveny, není cesty zpět,“ uvedl Corrigan Salerno, spolupracovník organizace Transportation for America, která se zabývá dopravní politikou.

  • Horolezci na Mount Everestu budou muset mít sledovací čipy. Usnadní záchranu při nehodě

    1. březen 2024
    Mount Everest

    Nepál zavedl od letošní sezony nová pravidla pro horolezce. Ti budou muset při výstupu na nejvyšší horu světa Mount Everest používat speciální sledovací čipy se systémem GPS. Zařízení budou pomáhat hlavně při nehodách, záchranných akcích a při hledání pohřešovaných horolezců. Upozorňuje na to server CNN.

    Za zápůjčku čipů zaplatí horalové 10 až 15 dolarů a před výstupem jim budou všité do bundy. Po návratu budou zase vyjmuty a navráceny nepálské vládě, která je pronajme dalším horolezcům.

    „Renomované společnosti je používaly už dřív, ale teď je to povinné pro všechny horolezce. Zkrátí to dobu záchrany v případě nehody,“ uvedl ředitel nepálského ministerstva cestovního ruchu Rakesh Gurung.

    Záchranné akce jsou na Mount Everestu náročné a nebezpečné, a to i tehdy, když jsou povětrnostní podmínky na nejvyšším vrcholu světa příznivé. V některých oblastech často ani není možné horolezce v krizových situacích zachraňovat.

    Výstup na Mount Everest je možné zahájit z několika zemí, ale nejčastěji si horolezci volí cestu z Nepálu. Jen v loňském roce vydaly tamní úřady povolení k výstupu 478 lidem. Podle informací záchranářů během výstupů zahynulo 12 horolezců a dalších pět se stále pohřešuje.

  • Jaké jsou „dupes“ oblíbených destinací? Navštivte místo přeplněného Saint Tropez třeba turecké Bodrum

    1. březen 2024
    Bodrum

    Po covidovém útlumu cestování se v loňském roce turismus po celém světě vrátil na úroveň před pandemií. Nejoblíbenější destinace převážně v Evropě ale bývají turisticky nadmíru vytížené, což znamená zvyšování cen. Na sociálních sítích tak influenceři často přináší tipy na „dupes“ bez davů turistů, kterými turistické pasti nahradit, píše server Euronews.

    Výrazně levnější alternativy k módním, populárním nebo značkovým produktům bývají hlavně na sociální síti TikTok označovány jako „dupes“. Influenceři doporučují alternativy ke kosmetickým produktům, oblečení, ale třeba i k turistickým destinacím. Na sociálních sítích se objevují méně známé a levnější alternativy k Itálii, Řecku nebo Španělsku. Sice nenabízejí známé památky, místo toho ale slibují pohodu a objevitelské zážitky.

    Místo přetížené Barcelony třeba influenceři doporučují severněji položené město Girona. Od hlavního města Katalánska je asi hodinu cesty vlakem. Jeho historickému centru dominují středověké hradby, labyrint v židovské čtvrti nebo katedrála Panny Marie postavená ze světlého kamene. Girona je navíc i výrazně levnější. Třeba jídlo tu stojí oproti Barceloně až o 25 % méně.

    Francouzské Azurové pobřeží je každoročně velmi exponovanou destinací. Náhradu lze najít třeba v Turecku, konkrétně na jihozápadě v oblasti Tyrkysového pobřeží. Třeba místo Saint Tropez tak influenceři doporučují navštívit poloostrov Bodrum, který je také z finanční stránky výrazně přívětivější.

    Jedním z nejpřeplněnějších měst jsou rozhodně italské Benátky. Místo nich můžete navštívit městečko Treviso asi půlhodinu jízdy vlakem na sever. Rozkládá se na spletitých kanálech, které lemují historické paláce.

    Řecké Santorini má svůj „dupe“ podle influencerů v jihoitalské Apulii. Region má asi 800 kilometrů dlouhé pobřeží, na kterém se nachází útesy i pláže. Disponuje také unikátní architekturou, která je na seznamu světového dědictví UNESCO. Pro Apulii jsou charakteristické atypické kruhové stavby zvané truli s kuželovitými střechami.

  • Lankum přijedou do Česka. Irská folková skupina představí top desku minulého roku

    29. únor 2024
    Lankum

    20. září v Česku vystoupí irská folková skupina Lankum. Čtveřice sem zavítá vůbec poprvé. Svými meditativními až apokalyptickými rytmy, kterými se soustředí hlavně na prožitek smutku, rozezní prostor ARCHA+.

    Lankum mají na svém kontě už tři studiová alba. Jejich čtvrté a zatím poslední False Lankum získalo poměrně velkou pozornost. Album bylo nominované na britskou cenu Mercury. Objevilo se třeba také v několika výročních žebříčcích nejlepších nahrávek. Média jako The Guardian nebo The Quietus je umístila na první místo.

    False Lankum je koncipované jako 12 propojených nahrávek v celkové stopáži 17 minut, které vycházejí z tradice klasického písničkářství, což umocňují i dominantní nástroje, jako jsou jako housle, akordeon, kytara nebo irské loketní dudy. Jeho jádrem jsou hluboké emocionální prožitky a smutek.

    „Emoce sdílené napříč generacemi dostávají v podání Lankum současnou podobu a na ploše desky plynule přechází mezi momenty hlubokého žalu i vnitřního klidu a společně tvoří hudbu, která je tradiční o novátorská zároveň,“ píše o nich agentura Heartnoize Promotion, kteří jejich pražský koncert 20. září zaštiťují.

  • Velký bariérový útes je na pokraji „sedmého masového bělení“ a koráli odumírají

    29. únor 2024
    Velký bariérový útes

    Jižní část australského Velkého bariérového útesu kvůli tepelnému stresu způsobenému klimatickou změnou zasáhlo rozsáhlé bělení korálů. Vědci se obávají, že by současný stav mohl během tohoto roku vyústit dokonce až v sedmé masové bělení v této významné útesové lokalitě. Píše o tom server CNN.

    Během bělení korálů odumírají symbiotické mikrořasy, které jim pomáhají fotosyntetizovat a také chrání jejich povrch. Korálům bez nich zůstane jen vápenatá kostra, a jsou tak méně odolné a v důsledku toho může dojít i k jejich úhynu. V současnosti k bělení dochází hlavně kvůli rostoucím teplotám oceánů, které způsobuje El Niño, ale i klimatické krize.

    Vědci zatím provedli letecké průzkumy postižené oblasti, v rámci nichž přeletěli 27 pobřežních útesů u Keppelových ostrovů a Gladstone a 21 útesů v oblasti Capricorn Bunkers u pobřeží jižního Queenslandu. Podle pozorování zjistili, že bělení útesů je rozsáhlé a zasáhlo všechny zkoumané útesy. Skutečný stav ale odhalí až další průzkumy.

    „Letecké průzkumy jsou ideálním nástrojem pro posouzení prostorového rozsahu bělení, ale abychom lépe pochopili závažnost bělení a to, jak hluboko bělení zasahuje, musíme se podívat pod vodu,“ uvedl Neal Cantin, vedoucí vědecký pracovník Australského institutu mořských věd.

    Podle odborníků může v průběhu tohoto roku pokračující bělení být tak rozsáhlé, že se zařadí k minulým masovým bělením, které proběhly v letech 1998, 2002 a potom 2016, 2017, 2020 a 2022. To letošní by tak bylo již sedmé v řadě.

    „I když musíme počkat na oficiální potvrzení od správy Great Barrier Reef Marine Park, rozhodně to vypadá, že se na Velkém bariérovém útesu odehrává sedmé masové bělení, přičemž zprávy o silném bělení se objevují po celé jeho délce,“ uvedl David Ritter, generální ředitel Greenpeace Australia Pacific.

  • Kvůli suchu zdražuje olivový olej. V Evropě o polovinu a ceny ještě porostou

    29. únor 2024
    Olivový olej, olivy, středomořská kuchyně. Ilustrační foto

    Olivový olej za uplynulý rok výrazně zdražil a mnohonásobně předčil i obecnou míru evropské inflace. Jeho lednové ceny v Evropě vzrostly oproti loňsku v průměru o 50 %. Lze předpokládat, že zdražování olivového oleje ale bude pokračovat i v následujícím roce, a to hlavně kvůli extrémně suchému počasí. Upozorňuje na to server Euronews.

    Podle Eurostatu meziroční růst cen olivového oleje v Evropské unii zrychlil hlavně v druhé polovině roku 2023. Ze srpnových 37 % se v listopadu dostaly až na 51 %. Ve srovnání s průměrnou evropskou inflací potravin, která v lednu činila 4,8 %, je zdražení extrémní.

    Ceny stouply nejvíc v Portugalsku. Na začátku ledna byly oproti loňskému roku vyšší o 69,1 %. Nad průměrem byl i největší světový producent olivového oleje Španělsko, kde ve srovnání s uplynulým rokem ceny vzrostly o 62,9 %. Nejmenší nárůsty ze zemí Evropské unie zaznamenali v Rumunsku, kde olivový olej zdražil o 12,7 %. Mimo EU pak ve Švýcarsku, kde se nárůst drží na 9,7 %.

    Očekává se, že trend stoupajících cen bude pokračovat i během letoška, a to kvůli horkému počasí a extrémnímu suchu, především v zemích největších producentů, jako je Španělsko a Řecko. Přední španělský zemědělský svaz Cooperativas Agro-alimentarias sice čeká, že oproti loňské úrodě 664 tisíc tun sklizeň vzroste na 755 tisíc tun, ale stále bude podprůměrná. Předchozí roky totiž sklizeň dosahovala zhruba dvojnásobku.