Zhasnu světlo, rozsvítí se mozek. Nejlépe jsem spala po narození dítěte, přiznává socioložka Martina

Martina nespí dobře od dětství –⁠ stav nevyspání je pro ni přirozený a umí s ním fungovat. Se svým okolím už o problémech proto tolik nemluví. „Já bych spíš měla informovat blízké, že jsem se vyspala, než že jsem se nevyspala.“ Popisuje, že jediný čas, kdy spala dobře, byla doba, kdy kojila. „Což je paradoxní, protože většina lidí v těch prvních měsících nespí, ale mně to šlo líp než obvykle,“ dodává.

Čtěte také

Nespavost na volné noze. Naučila mě vážit si času pro sebe, říká herec a tanečník Jirka

V jejím životě ale přišly momenty, kdy se míra nevyspání stala neúnosnou, a tak vyhledala odbornou pomoc. „Tím, že mám dítě, jsem se práškům chtěla vyhnout, abych pro něj byla k dispozici i v noci, když je potřeba. Ale nějak jsem usoudila, že už to potřebuje řešení a teď to budu muset zkusit s práškama.“

Ani s medikací ale nerezignovala na svoje vlastní postupy, díky kterým pracuje s divokými myšlenkami, které ji v noci oplétají, a přetváří je v imaginativní světy. Martina posluchače dovádí na své bezpečné místo a nechává je vydechnout.

Imaginace, spolu s hloubkou a přírodou, je také tématem ambientní skladby, která doprovází druhý díl. Uslyšíte zpěv ptáků, bubnující déšť, valící se vody i hluboký a klidný ponor do ticha. Poslechněte si příběh Martiny i skladbu od zvukového umělce Stanislava Abraháma!