Zisky z vinylů předstihly příjmy ze streamovacích služeb placených reklamou

28. září 2015
03436083.jpeg

Prodej vinylů roste už delší dobu, teď ale příjmy z prodeje dokonce předstihly příjmy všech streamovacích hudebních služeb dohromady. Tedy těch, které jsou placené z reklam. Konkrétně tržby z prodeje vinylů meziročně narostly o 52 %. Přesto s částkou 226 milionů dolarů stále nepředstavují ani polovinu z prodejů CD. S touhle sumou se každopádně nejstarší hudební formát dostal i před YouTube Music, VEVO, SoundCloud a free Spotify s jejich licenčními poplatky. Celkově streamování hudby vydělalo za první pololetí letošního roku přes 162 a půl milionu dolarů. Hudební průmysl jako takový dosáhl tržeb za první pololetí ve výši 3,17 miliardy dolarů. Data vychází z údajů zveřejněných tento týden Asociací amerického nahrávacího průmyslu. S tržbami může ale ještě v druhém pololetí zamávat nový pirátský portál Aurous, o něm čtěte zde.

Spustit audio
autor: Karolina Zikmundová
  • Krátká zpráva
  • Zloděj se nedokázal dostat z únikové místnosti. Zpanikařil a zavolal na sebe policii

    20. červenec 2018
    úniková místnost

    Cílem většiny návštěvníků únikových her není nic jiného než se z nich dostat. O to se snažil i zloděj, který se vloupal do únikové místnosti s názvem NW Escape Experience  ve městě Vancouver v americkém státě Washington. Byla to pro něj ale nesplnitelná mise. Nakonec zpanikařil a zavolal policii.

    „Když nám v pět ráno zavolali policisté, že se někdo vloupal do naší únikové místnosti, představovali jsme si ty nejhorší scénáře,“ řekla webu CBS NEWS Tamara Bertrand, která únikovou místnost provozuje se svým manželem Robem. Situace ale nebyla tak vážná, jak se obávala. Zloděj se snažil ukrást jen nefungující mobilní telefon, ovladač na televizi a pivo, které bylo součástí úkolu v jedné části místnosti. Do ní se dostal bočními dveřmi mezi únikovou místností a sousedním prázdným obchodem. Aby se mu to povedlo, musel přemístit několik skříní, které průchod blokovaly. V únikové místnosti ale zapomněl, kudy se dovnitř dostal, zpanikařil a z firemního telefonu zavolal policii. Nakonec se dobrodružnému zloději podařilo uniknout zadními dveřmi. Policisté už na něj ale čekali a zatkli ho po krátké honičce nedaleko místního obchodního domu. „Přišlo nám to celkem vtipné, jsem hrdý, že se jako jediná úniková místnost na severozápadě Spojených států můžeme pyšnit stoprocentní úspěšností v chytání zlodějů,“ řekl Rob Bertrand místní televizi Koin 6. Úniková místnost NW Escape Experience hned druhý den obnovila provoz. Manželé Bertrandovi do ní však nechali nainstalovat alarm, aby podobným nočním příhodám zabránili. Únikové hry jsou velmi populární i v Česku. V našem článku z loňského roku se dozvíte, jak se dají poznat ty nejzábavnější

  • Člověk není jediný savec, kterému nevadí pikantní chuť, tvrdí studie

    20. červenec 2018
    Tana severní

    Na světě je vedle člověka ještě jeden savec, kterému nevadí pikantní chuť. Podle nové studie se jedná o tanu severní – drobného živočicha připomínajícího veverku.

    Čínští vědci objevili u tohoto druhu mutaci v tak zvaném iontovém kanálu, která umožňuje sníženou citlivost na kapsaicin, zodpovědný za pálivou chuť chilli papriček. Tento kanál funguje jako receptor bolesti na jazyku a v hrdle, upozorňující mozek v případě, že živočich přijde do styku se škodlivým teplem. Taně severní tak pálivé jídlo nezpůsobuje takovou bolest jako jiným živočichům. Ja-lan Chan s kolegy z Univerzity Čínské akademie věd už dopředu věděli, že tana severní je blízkým příbuzným primátů a že ráda pojídá pálivé rostliny ve svém přirozeném prostředí v tropických pralesech v jihovýchodní části Číny. Uvádí se to ve výsledcích studie Chanova týmu. Vědci v rámci výzkumu pochytali pět divoce žijících tan a pro kontrolu přidali šest divokých myší. Injekcí do nich vpravili výtažky z čínské rostliny bohaté na látku podobnou kapsaicinu, která se vyskytuje v oblastech, kde tany žijí. Při rozboru jejich mozku vědci zjistili, že tanám na rozdíl od myší aminokyseliny umožňují pozřít potravu s pikantní chutí, aniž by prožívaly intenzivní bolest. Podle serveru National Geographic je za tím genetický vývoj. „Myslíme si, že mutace, kterou tany disponují, je vlastně součástí evolučního vývoje. Tento druh savce získal schopnost tolerovat kapsaicinoidy, a tak si vytvořil širší spektrum potravy pro přežití,“ říká Ja-lan Chan. 

  • Zákaz plastových brček oceány nespasí, jen odvrací pozornost od většího problému

    19. červenec 2018
    holka s brčkem

    Jste zapřisáhlými odpůrci jednorázových plastů a nevyžádané brčko ve vašem oblíbeném letním drinku vás dokáže naštvat k nepříčetnosti? Ekologicky uvědomělé jednání je rozhodně chvályhodné, největší problém oceánů s makroplasty se tím ale zdaleka nevyřeší.

    Upozorňuje na to Adam Minter, autor knihy Junkyard Planet: Travels in the Billion-Dollar Trash Trade [Travels in the Billion-Dollar Trash Trade] a komentátor americké agentury Bloomberg. Minter ve svém nedávném článku reaguje na návrh kalifornského politika Iana Calderona. Předseda demokratického klubu požaduje, aby servírkám a barmanům, kteří dají do nápoje bez hostova svolení plastové brčko, hrozila tisícidolarová pokuta nebo půl roku za mřížemi. Jenže, jaký je skutečný dopad takového opatření? I když se množství vyhozených umělohmotných brček, která se povalují na pobřežích po celém světě nebo v oceánech, odhaduje až na osm miliard, pořád to není ani procento z celkové hmotnosti plastového odpadu ve světových vodách. Podle nevládní organizace Ocean Cleanup až 46 % procent objemu makroplastů znečišťujících oceány tvoří zničené rybářské sítě. Řešení se přitom načrtlo už v roce 1990. Podobně jako plastové lahve by výrobci sítí mohli vykupovat nalezené a zničené rybářské vybavení. Problém ale je, že už tehdy byla odezva na návrh v chudších zemích dost vlažná. Háček je navíc v tom, že nápad s vykupováním a recyklací se o poznání hůř „prodává“ veřejnosti než protibrčkový zákon, uzavírá Minter. 

  • I wanna really, really. Spice Girls rekapitulují kariéru putovní výstavou, startuje v Londýně

    19. červenec 2018
    Spice Girls

    Své putovní výstavy mají rockové legendy jako David Bowie nebo Pink Floyd, nově ale míří do výstavních síní taky nejznámější britská popová kapela Spice Girls.

    Informuje o tom hudební server NME. Zájemci mohou v Londýně od 28. července do 20. srpna zhlédnout výstavu SPICEUP, návštěvníci si tu prohlídnou kostýmy spajsek, fanouškovská trička nebo tour bus, který se objevil ve filmu Spice World z roku 1997. Výstava startuje v londýnském Business Design Centre a v srpnu se přesouvá do Manchesteru. Spice Girls byly uměle sestavenou kapelou, která převálcovala v hitparádách boy bandy. Zažily největší slávu v druhé polovině 90. let a vydaly tři desky: debutovaly v roce 1996 s albem Spice, rok nato navázaly deskou Spiceworld a skupinu rozpustily s nahrávkou Forever v roce 2000. Před koncem tisíciletí kapela připomněla hesla femi-punkového hnutí riot grrrl, punkerky jim to ale nekompromisně vyčítaly a dodnes se feministické teoretičky dohadují o jejich přínosu pro emancipaci. Spice Girls se ale nedá odepřít, že devadesátkové teenagerky díky nim věděly, že je cool se nebát a že i holky si můžou dělat, co chtějí a stát se hvězdami v jakémkoliv oboru. Svůj vliv a slávu se Spice Girls nebály několikrát vzkřísit a zpeněžit, v průběhu posledních osmnácti let vícekrát svolily k reunionu – mimo jiné během závěrečné ceremonie na letních olympijských hrách roce 2012 v Londýně. 

    Podívejte se taky na Holky v kapele, radikální sesterství a 7 příběhů girl power v hudbě.

  • Čtyřdenní pracovní týden pomůže lépe skloubit pracovní a osobní život. Zjistila novozélandská firma

    19. červenec 2018
    odpočinek - čtení - pláž - na pláži

    Novozélandská úvěrová společnost Perpetual Guardian v březnu a dubnu vyzkoušela čtyřdenní pracovní týden. Její zaměstnanci tak za stejný plat získali jeden den volna navíc. A pokus se setkal s úspěchem. Počet pracovníků, kteří cítí, že jejich pracovní a osobní život je v rovnováze, stoupl o 24 procent.

    Zatímco před zahájením čtyřdenního pracovního týdne v listopadu loňského roku považovalo svůj pracovní a osobní život za vybalancovaný 54 procent zaměstnanců společnosti, po skončení experimentu to bylo 78 procent. Zaměstnanci během kratšího pracovního týdne odváděli lepší práci a také se do zaměstnání více těšili. S tímto zjištěním přišli vědci z novozélandské Auckland University of Technology, kteří celý experiment sledovali. O 7 procent se také mezi zaměstnanci snížila úroveň stresu a o 5 procent vzrostla jejich celková životní spokojenost. Informuje o tom web The Guardian. Do plánování experimentu byli zahrnuti i sami pracovníci. Tím stoupla i jejich motivace. „Zaměstnanci sami vymysleli mnoho inovací a nápadů, které umožnily efektivnější a produktivnější práci, od automatizace různých pracovních postupů až po omezení používání internetu v pracovní době,“ říká Helen Delaney, lektorka z University of Auckland Business School, která se na experimentu také podílela. Kromě výhod pro zaměstnance má čtyřdenní pracovní týden i další pozitivní dopady. „Možná když budeme mít v kanceláři méně zaměstnanců, budou nám stačit i menší kanceláře,“ říká ředitel společnosti Andrew Barnes. Nápad zaujal i novozélandského ministra pracovních vztahů Iaina Lees-Gallowaye, který výsledky experimentu označil za velmi zajímavé. Důvody, proč bychom měli pracovat jen čtyři dny v týdnu, nedávno sepsal také komentátor webu The Guardien Owen Jones

  • Filmových kritiček je stále málo, ale píšou více o „ženských“ filmech, zjistil americký výzkum

    19. červenec 2018
    Kino

    Vyplývá to ze studie nazvané Thumbs Down: Film Critics and Gender, and Why It Matters, kterou už přes deset let ve Spojených státech realizuje San Diego State University.

    Některé závěry výzkumu zaměřujícího se na zastoupení žen a jejich vliv ve filmové publicistice nejsou nijak překvapivé. Psání o filmu v médiích dominují bílí muži. Bez rozdílu, zda jde o tištěné, nebo elektronické médium, kritici převyšují v zastoupení počet kritiček zhruba v poměru 2:1. Jedním ze zajímavých výstupů studie je zjištění, jakým filmům se kritičky více věnují. Tak třeba ženy recenzentky poměrově častěji než muži obracejí svou pozornost k snímkům, kde je aspoň jedna ženská hlavní hrdinka, a to v 51 % případů oproti 37 %. Platí to pochopitelně i naopak, 63 % mužů se věnovalo filmům s aspoň jedním mužským hlavním představitelem, zatímco žen bylo ve zkoumaném vzorku jen 49 %. Kritičky také filmům s ženskými protagonistkami dávají lepší procentuální hodnocení než kritici. Obráceně to ale neplatí, ženy udělují vyšší rating než muži i filmům s mužskými hlavními představiteli. Rozdíl je ještě patrnější u filmů režírovaných ženami, těm se věnovalo 25 % ze všech kritiček ve výběru oproti jen 10 % mužů. Jméno režisérky se objevuje v textech žen kritiček také častěji než u mužů (89 % ku 81 %). Podle vedoucí výzkumu Dr. Marthy M. Lauzen jsou toto zdánlivě drobné detaily, které ale hrají důležitou roli. „Něco tak jednoduchého, jako vůbec zmínit v recenzi jméno režiséra/režisérky a přiznat této osobnosti tvůrčí status mistra oboru, může pomoct při etablování daného režiséra/režisérky v očích širší veřejnosti,“ tvrdí Lauzen. Zkoumaný vzorek tvořilo 4 111 recenzí z pera 341 autorů, jejichž texty jsou zastoupeny na agregátoru filmových recenzí Rotten Tomatoes. Do výzkumu autoři zahrnuli jen filmové kritiky a kritičky, kteří jsou občany Spojených států, a vybíráni byli metodou systematického náhodného výběru.

  • Vaření perníku s hvězdami Breaking Bad pomáhá zneužívaným dětem

    19. červenec 2018
    Účastníci setkání „Vařte s Bryanem Cranstonem a Aaronem Paulem v karavanu z Breaking Bad“ budou mít možnost setkat se s hvězdami Breaking Bad přímo v ikonickém karavanu z této série

    Bryan Cranston pořád žije v karavanu, ve kterém natáčel svůj slavný seriál Breaking Bad. Jeho kariéra vázne, ale stále doufá, že se jednou dočká restartu seriálu. „Mohlo by to být něco jako Roseanne… akorát bez rasismu,“ říká. Takhle nám kariéru představitele drogového kingpina Waltera Whitea alespoň představuje krátké video, které Cranston natočil s další hvězdou Breaking Bad Aaronem Paulem.

    Komediální skeč umístěný na YouTube upozorňuje na charitativní akci, kterou Cranston a Paul připravují ve spolupráci s fundraisingovou platformou Omaze. Účastníci setkání „Vařte s Bryanem Cranstonem a Aaronem Paulem v karavanu z Breaking Bad“ budou mít možnost setkat se s hvězdami Breaking Bad přímo v ikonickém karavanu z této série, a to v Los Angeles ve studiu společnosti Sony. „Uvaříme si trochu perníku… nebo snídani. Spíš asi snídani,“ říká Aaron Paul v pozvánce na dobročinnou akci. Výtěžek ze setkání bude věnovaný organizacím Národní centrum pro pohřešované a zneužívané děti (NCMEC) a Kind Campaign, která pomáhá obětem šikany. Cranston a Paul tak pokračují v oslavách desátého výročí od odvysílání první sezóny Breaking Bad, při té příležitosti už se veřejně sešel scenáristický tým seriálu v Beverly Hills.

  • Přízračné ostrovy. Vydejte se s projektem Phantom Islands na zvukovou plavbu námořní mytologií

    19. červenec 2018
    ostrov - mlha - moře

    Jak by mohly znít ostrovy Rica de Oro, Los Jardines nebo Aurora? Interaktivní mapa Phantom Islands – A Sonic Islands vám dovolí napříč několika oceány prozkoumávat fikční ostrovy, které existovaly jenom na souřadnicích nepřesných map a ve vychloubačných historkách mořeplavců. Berlínský zvukový umělec a autor projektu Andrew Pekler si k ostrovům vymyslel imaginární soundtracky a u každého z míst si můžete přečíst jeho pochybnou historii založenou na legendách a mýtech.

    Projekt Phantom Islands vznikl v rámci virtuální výstavy Fourth Worlds: Imaginary Ethnography in Experimental Music and Sound. „Přestože některé z ostrovů objevili bezskrupulózní kapitáni ženoucí se za slávou, většina přízračných ostrovů vznikla neúmyslně, chybou nepřesné navigace nebo přírodních faktorů: mlhy nebo ledovců, které si mořeplavci spletli s pevninou,“ vysvětluje Pekler pro hudební časopis The Wire. „Například ostrov Davis Land měl roku 1687 objevit pirát Edward Davis na západním pobřeží Jižní Ameriky. Když do této oblasti vyslala Nizozemská západoindická společnost v roce 1721 tři lodě, výprava nenašla podle souřadnic nic, ale později narazila na Velikonoční ostrov – a objevení pevniny mělo za následek smrt desítek domorodců.“ Peklerova hudba využívá etnografické metody, a přestože jde o terénní nahrávky z neexistujících míst, je poznamenaná opravdovou zkušeností s koloniální historií. „S její krutostí, omyly a arogancí.“ Rozmanitá zvuková geografie je čím dál oblíbenější, v rámci britského projektu Cities and Memories například vznikla sonická mapa londýnského metra nebo mapa občanských protestů, která se skládala z terénních nahrávek pořízených na demonstracích po celém světě. 

  • Studentky z Brna otevřely v tamní Úrazové nemocnici knihovnu pro pacienty

    18. červenec 2018
    Projekt Knihfúze má podle autorek nejen zpříjemnit pobyt na lůžku, ale také přivést lidi ke čtení

    Skupina studentek Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně se rozhodla zavést v tamní Úrazové nemocnici malou knihovnu pro pacienty. Fungovala tam už dříve, spolužačky ji ale obnovily a vylepšily. Projekt Knihfúze má podle autorek nejen zpříjemnit pobyt na lůžku, ale také přivést lidi ke čtení. 

    „Knihovnička funguje tak, že publikace jsou rozřazené do kategorií, jako je například detektivka, cestopis, horor a další. Každá má svoji barvu, takže se dá snadno poznat. V rámci kategorie jsou pak knihy řazené podle příjmení autora,“ popisuje systém Veronika Jílková, která připravila nápad se svými spolužačkami jako součást předmětu aplikační seminář, organizovaného Kabinetem informačních studií a knihovnictví. Katalog zhruba 200 titulů má pak v papírové podobě k dispozici každý pokoj. V knihovně je navíc sešit, kam mohou pacienti napsat své postřehy a přání. Dívky získaly většinu titulů od různých nakladatelství, která oslovily. Jak píše zpravodajský portál univerzity, v nemocnicích obecně knihovny buď nejsou, nebo jsou ve špatném stavu. Často jde jen o několik poliček s pár knihami, které se nikomu nehodily. „Bývá tam spousta brakové literatury. V Úrazové nemocnici byly dřív i kuchařky, což si jako pacient asi nechcete číst,“ dodává další ze studentek – Tereza Vaňková. Aby mohli pacienti službu využívat, nepotřebují žádnou registraci. Knihovnu na nemocniční chodbě si ale musí spravovat sami. „Personál nemocnice na to bohužel nemá čas, takže je vše založené na svépomoci pacientů. Uvidíme, jak bude knihovna vypadat třeba za dva měsíce,“ doplňuje studentka Petra Čapková. Ohlasy jsou ale prý zatím pozitivní. „Staniční sestra nám psala, že ona i pacienti jsou spokojeni, že jsme jim něco takového vůbec umožnily a přinesly tam nové knihy,“ říká Veronika. Autorky Knihfúze by chtěly projekt v budoucnu rozšířit i na další místa. Najít zájemce z řad zdravotnických institucí je ale podle nich komplikované. „Je těžké sehnat nemocniční oddělení, které by chtělo podobnou spolupráci navázat, protože lidé si často ani neposlechnou váš nápad nebo se z různých důvodů bojí jeho realizace,“ říká poslední z čtveřice – Barbora Červenková.

    Pokud nevíte, co si přečíst, podívejte se na naše knižní tipy pro letošní léto.