Žít, jako by budoucnost nebyla, nebo investovat do kryptoměn. Finanční křižovatky generace Z
Peníze. Všichni je potřebujeme, málokdo o nich rád mluví. Šedá zóna našich životů, která tak výrazně ovlivňuje sociální realitu, to, jak vypadáme i jak se cítíme. Na zacházení s penězi se dá podívat generační optikou. Jsem mileniál a devadesátky se na mně podepsaly ve všem. Lidé narození od roku 1997 dál, označovaní jako generace Z, dospívali v druhé dekádě třetího tisíciletí v trochu jiných podmínkách. Chovají se jinak k penězům? Šetří? Investují? A do čeho?
„Věnuju se kryptoměnám a poslední dva měsíce akciím a indexům. Chci trávit víc času věcma, co chci dělat, než vyděláváním na věci, co chci dělat,“ uvádí mě do své myšlenkové mapy třiadvacetiletý Kryštof v jedné letenské kavárně. Velmi podobně se vyjadřuje dokonce patnáctiletý Albert. „Ve všech možných scénářích v tom vidím součást svojí budoucnosti. Podepsal jsem zkrácený úvazek, který ke škole sotva stíhám. Mám díky tomu tak šest tisíc korun měsíčně na krypto,“ říká čerstvý gymnazista Albert.
Oba finančně prozíraví mladí muži se nicméně označují spíš za výjimky v kruzích svých vrstevníků. „Většina naší generace je ve stresu z cen a inflace. S nízkými platy si můžeme dopřát možná tak spolubydlení. Dost lidem se to nechce řešit, nevědí, jak to vyřešit, a tak žijou přítomným okamžikem,“ zamýšlí se Kryštof a definuje tak nejen mládí, ale i psychologii chudoby. I tak se zdá, že mladí lidé začínají nakládat racionálně se svými financemi dřív než předcházející generace.
Vlivný youtuber Kovy ve svém nedávném dílu o investicích definuje třetí pravidlo pro investice: čím dříve začneme investovat, tím líp.
Podle serveru Businessinsider se musí generace Z vyrovnávat s vlastní krizí způsobenou globální pandemií, která přibrzdila jejich start do života. (Podobně jako se mileniálové potýkali s ekonomickou recesí v roce 2008.) V součtu s klimatickou krizí a válkou na Ukrajině jde o destabilizující události, které mladé lidi přivádějí k dřívější šetrnosti a snaze nakládat se ztrátou hodnoty peněz kreativně – pomocí investic.
Různé možnosti investovat mají mladí lidé podle sociálního zázemí i podle místa, kde žijí. Snadný přístup k digitálním investičním nástrojům je ale pro první generaci, která vyrostla se smartphony v ruce, minimálně po technické stránce velkým zjednodušením. Nakonec jde jako vždy o životní styl a hodnoty každého člověka, které se liší jak u generace Z, tak u jiných generací. „Většinu svých peněz proinvestuju do kultury a do kafí. Většinou mi nic nezbyde. Vnímám to kolem sebe, ale asi víc v nerdovské komunitě. Já jsem asi ještě přežitek generace Y,“ směje se Vincent, o čtyři roky starší bratr Alberta, který se nedávno dostal na vysokou uměleckou školu v Praze a na rozdíl od kryptoměn by investoval do umění, pokud by tedy nějaké peníze měl.
Zlepšuje se finanční gramotnost u mladších generací? Proč někteří mladí lidé začínají velmi brzy s investicemi? Jakému typu investic věří generace Z? Pusťte si celý příspěvek.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
