Živí lidé, žádné mrtvoly. Česká literární reprezentace míří na Lipský knižní veletrh

„Lipský veletrh je důležitou evropskou platformou, je to svátek hlavně pro čtenáře a čtenářky.

Loňská podoba českého stánku.|foto: Tom Schulze

Zatímco Frankfurtský veletrh je především byznys, ten lipský je lakmusovým papírkem toho, jaké knížky zabírají, kdo je bere do rukou a co v nich hledá. V době veletrhu pak celé Lipsko čte. Tak se ostatně jmenuje i festival, který je s veletrhem spojen. Během čtyř dnů se po celém městě odehraje 4000 autorských čtení doplněných o debaty, diskuse, koncerty a další kulturní události,“ vysvětlil na úvod speciálního vysílání ArtCafé hlavní koordinátor české prezentace Martin Krafl.

Čtyři dny, čtyři hlavní témata

Hlavním tématem veletrhu, zaměřeného především na literaturu středoevropského a východoevropského prostoru, je letos 30 let od pádu železné opony. Mezi 21. a 24. březnem tedy bude zaostřeno mimo jiné na to, jak se středoevropské a východoevropské společnosti během 30 let svobody proměnily a kam se posunuly.

Významné historické výročí se přirozeně promítlo i do dramaturgické koncepce české národní prezentace: „Nakonec jsme se rozhodli pro čtyři dny a čtyři hlavní témata, která by návštěvníkům pomohla zorientovat se v tvorbě 60 českých autorů a autorek. První den věnujeme „Literatuře ve výjimečné situaci", druhý „Generaci 89", třetí „Evropě a Vizi v čase krize“, poslední „Literatuře zneklidnění". Samostatně pak bude v průběhu celého veletrhu prezentována literatura pro děti a mládež včetně komiksu,“ objasnil kontury programu české národní prezentace Krafl.

Živí lidé, žádné mrtvoly

Dramaturgická rada vybrala šedesát autorů a autorek. Mezi prozaiky nechybí Radka Denemarková, Kateřina Tučková, Jáchym Topol nebo Marek Šindelka. Z básníků Petr Hruška nebo Petr Borkovec, z dramatiků David Drábek nebo Petr Zelenka.

Česká republika v současnosti nemá literární velikány.
Petr A. Bílek

Klíč k jejich výběru v ArtCafé popsal člen dramaturgické rady Tomáš Dimter: „Logicky jsme chtěli představit autory přítomné na trhu v německém překladu. Chtěli jsme taky vyvézt živé lidi, ne žádné mrtvoly. Důležité samozřejmě bylo, aby šlo o osobnosti, které jsou schopny potenciálně německý nakladatelský trh oslovit.“

Říjen 2018: moderátor Thomas Geiger a spisovatelka Radka Denemarková na diskusi o literatuře a sousedských vztazích.|foto: Pavel Němec

Další z členů dramaturgické rady Petr A. Bílek pak kritéria výběru ještě upřesnil: „Před dvaceti lety tady byli Milan Kundera, Bohumil Hrabal, Josef Škvorecký či Pavel Kohout. Takové osobnosti tu ale dnes nejsou. Nevytvářeli jsme tedy hierarchii šedesáti nejdůležitějších českých autorů. Chtěli jsme spíš představit určitou rozmanitost a mnohost.“

Sedmdesát nových překladů českých knih. Hradil je stát

U příležitosti národní prezentace v Lipsku vzniklo 70 nových německých překladů současné české beletrie, poezie, esejů i knih pro děti. Překlady subvencovalo české Ministerstvo kultury společně s Česko-německým fondem budoucnosti, a to včetně jejich vydání.

Každá kultivovaná země aktivně podporuje vývoz své kultury, tedy i literatury.
Tomáš Dimter

„Německo je pro nás zemí nejvýznamnější co se vývozu a importu kultury týče. Do českého jazyka se překládá zhruba 800 německojazyčných titulů ročně. Vzájemná blízkost tedy vyžaduje, abychom se my jakožto nejbližší sousedi Německa v této zemi prezentovali co možná nejvíce. Jsem proto rád, že stát na překlady peníze dal,“ řekl v ArtCafé Tomáš Dimter

Česká literatura jako námořní loď i plavba

Nejen nové překlady svých knih budou čeští autoři a autorky prezentovat během veletrhu hned na třech veletržních stáncích. Ten hlavní navrhl architekt Martin Hrdina. Českou republiku představuje jako loď plující v národních barvách uprostřed veletržních hal, se všemi 70 novými překlady na palubě. „Předpokládám, že už na podzim veletrh ve Frankfurtu ukáže, kteří nakladatelé projevují zájem zůstat u představených českých autorů a autorek. Za rok bychom potom veletrh v Lipsku rádi věnovali tomu, jaký reálný vliv měla česká prezentace na dráhu našich spisovatelů. Uvidíme, teď nám ale hlavně držte palce“, uzavřel Martin Krafl.

Kdy bude možné mluvit o úspěchu národní prezentace podle Petra A. Bílka, Tomáše Dimtera a Jaromíra Typlta? I to si poslechněte v audiozáznamu, jehož součástí je i hudební výběr Jiřího Špičáka, ve které se zaměřil na současnou německou elektronickou scénu.