Zola Jesus: Naleštěné, dokonale funkční písně
4. prosince se v pražské MeetFactory objevila americká zpěvačka Zola Jesus, stále jasněji zářící hvězda temných nálad nekontaminovaných emostupiditou. Na její třetí řadové albem Conatus, které sklidilo veskrze nadšené kritické reakce, se podíváme i my.
Pseudonym Zola Jesus je po čertech sexy, naturalismus se v něm setkává s religiozitou, i když dvaadvacetiletá Američanka ruského původu Nika Danilova o sobě tvrdí, že je ateistka. O to víc ji ale zajímá filozofie, již také studovala. Rajcuje ji Schopenauer, Nietzscheho prý četla dřív, než možná měla. Vyrůstala uprostřed lesů státu Wisconsin, kde prý byla zima jak v Rusku. Její otec byl myslivec a Danilovic dům byl plný trofejí a jiných částí zvířecích těl. Navíc papá poslouchal punk a novou vlnu. To je příběh, panečku... Ať už je pravdivý, nebo ne, Nika Roza neponechává, co se týče její stylizace, nic náhodě.
V době, kdy americká post-noiseová elektronika prahne po obřadnosti a zároveň brakuje estetiku 80. let, se Zola Jesus vrhla podobným směrem. Dala průchod zálibě v goth kultuře a rozhodla se být stejně nepřehlédnutelnou jako její idoly z přelomu sedmé a osmé dekády: Lydia Lunch, Diamanda Galas, Swans, Dead Can Dance, Joy Division... Co jméno, to výrazná estetika pracující s šokem, agresivitou i kontemplativní monumentálností zvíci starověkého divu světa. A Nika Danilova je pevně rozhodnuta nenechat se zahanbit a být zrovna takovou.
Vybavila se k tomu syntezátory, samplery, počítačem a dalšími proprietami disciplíny stále ještě nazývané DIY. Na rozdíl od současníků typu Oneohtrix Point Never, Skaters či Pocahaunted, s nimiž je často házena do jednoho pytle, ale nepracuje se záměrnými chybami, lo-fi a zvukovými nedokonalostmi. Její písně jsou důkladně promyšleny a osekány od všech nepodstatných detailů – zbývá pečlivě naleštěná, dokonale funkční kostra. A na rozdíl od generace mladých písničkářek typu CocoRosie či Joanny Newsom v sobě nemá potřebu nosit batikovaná trička – touto metaforou mám na mysli, že v její tvorbě zcela chybí všechny deníčkové a sluníčkové aspekty.
Při poslechu Zoly Jesus – a její třetí dlouhohrající řadovka Conatus vydaná na značce Sacred Bones Records není výjimkou – nás občas může napadnout, není-li těch odkazů k idolům a té zvukové strohosti někdy příliš. Výrazný hlas a cit pro melodii nás ale nakonec přesvědčí o tom, že něco na té Zole je. Album Conatus prý má být vykročením jiným směrem, a proto na něm tu a tam zazní i jiné než elektronicky generované zvuky, navíc je první nahrávkou, již si Zola Jesus nenahrála celou sama. Budiž, to je ale pouhá kosmetika. Tváří, jejíž rysy tyto šminky zdůrazní, je síla písňového materiálu. Nika Danilova je zkrátka jedním z těch umělců, kteří dosáhnou tvůrčí dospělosti již v raném věku. Přejme jí, aby nebyla jen krátkodobou senzací.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
