Český skaut je největší výchovnou organizací v Česku a rok od roku počet jeho členů roste. Podle posledního sčítání se k organizaci hlásí víc než 60 tisíc lidí, hlavně dětí. Jak je to u tak staré zálesácké organizace možné? Skauti dnes už nedělají jen výpravy do lesa nebo hry v klubovnách. Jejich aktivity se rozrostly i do oblastí, kde by možná skauta málokdo čekal. Dodávají plyn a elektřinu, budují instituty a baví se o fake news.
Ve Skautském institutu na Staroměstském náměstí nedaleko pražského orloje se potkávám s jeho ředitelem Milošem Říhou. Představuje se svou skautskou přezdívkou – Šípek. V prvním patře historického domu U Minuty pak sedím taky s mluvčí skautů Barborou Trojak. „Skautským hnutím v Česku prošlo kolem sedmi set tisíc žijících lidí. Chtěli jsme vytvořit prostředí, ve kterém se můžou potkat, sdílet zkušenosti, bavit se o světě kolem sebe,“ vysvětluje Šípek vznik pražského institutu. Podobnou centrálu mají skauti i v Brně, Plzni, Olomouci a Kolíně. Nově vzniká skautské centrum taky v Českých Budějovicích.
„Skaut je podle mého názoru pořád dost přístupný. Mohou se do něj zapojit i děti, které pochází ze sociálně slabších rodin. Funguje u nás solidární systém, věci se půjčují a dědí.“ |foto:Český rozhlas
Členové se v nich baví o současných světových problémech – třeba o migraci, lidských právech, životním prostředí nebo falešných zprávách. „Skauting je způsob výchovy, která má člověka připravit na život. My se těmto tématům věnovat musíme. Žijeme ve světě, který se v mnoha ohledech mění rychleji, než jsou lidé schopni se na tyto změny adaptovat. Než získat nějaké penzum informací je v současné době důležitější naučit se učit,“ myslí si Říha.
Skauti se pod jeho vedením učí třeba o energetice. Vytvořili Skautskou energii a začali svým členům a jejich okolí nabízet přístup k levnějším dodávkám elektřiny a zemního plynu. „Je nás hodně. A když je nás tolik, dokážeme si pro odběr energií vyjednat dobré podmínky,“ vysvětluje Barbora Trojak. „Ušetřilo to náklady skautským klubovnám a tábořištím. Postupně se to rozrostlo a teď už do té sítě zveme i známé a rodinné příslušníky členů skauta.“
Máme své hatery
Skaut tvrdí, že je apolitický. Během společenských přednášek se ale řeč na politiku čas od času dostane. „My to řešíme převážně po linii hodnot,“ říká Barbora. „Junák je apolitický v tom, že se neúčastníme politického boje.“ Určitý politický názor ale skauti vyjadřují. Minulý rok například obletěla sociální sítě fotografie mladé skautky, kterak stojí naproti účastníkovi neonacistického pochodu. Dívka přišla s dalšími skauty na akci „Kdo si hraje, nehajluje“. „Našimi hodnotami jsou ochrana slabších, tolerance a boj proti bezpráví a nenávisti. Ten základ je neměnný. Ona stála za tím, co my skauti říkáme, tedy že skaut je přítelem všech lidí dobré vůle.“
Šestnáctiletá Lucie „Lála“ Myslíková se během chvilky stala mezinárodní hvězdou. Její fotka z prvomájové demonstrace v Brně, kde ve skautském stejnokroji čelí rozčílenému účastníkovi neonacistického průvodu, má na sociálních sítích tisíce lajků a sdílení. Na Redditu jí dalo lajk téměř šedesát tisíc lidí, na Facebooku mezinárodní skautské organizace má skoro 900 sdílení. Najdou se i tací, kteří jí účast v stejnokroji vyčítají. „Protestovat má ale rozhodně smysl,“ stojí si za svým Lála.
Junák řeší také téma uprchlictví, které část národa rozděluje. „Spousta skautek a skautů se zapojovali – ať už na Balkáně, nebo třeba v Řecku – a pomáhali přímo v uprchlických táborech. Spolu se sdružením Na zemi jsme vydali metodiku pro vedoucí skautů, aby se v tom tématu zorientovali a dokázali odpovídat na otázky dětí. Jde o hodně složité téma zmítané extrémními názory. Skauti kvůli svým postojům mají samozřejmě i hatery,“ dodává Trojak.
V minulosti skaut lidé často vnímali jako levný koníček, na který mohou poslat své děti i sociálně vyloučené rodiny. „Skaut je podle mého názoru pořád dost přístupný. Mohou se do něj zapojit i děti, které pochází ze sociálně slabších rodin. Funguje u nás solidární systém, věci se půjčují a dědí. Různé oddíly třeba mají i své bazary,“ doplňuje Barbora.
Část oddílů je vedená jako oddíly s rozšířenou duchovní výchovou|foto:Český rozhlas
Jaký je vztah skautů k LGBT komunitě?
Řeč padla taky na vazbu skautingu s křesťanstvím. Část oddílů je vedená jako oddíly s rozšířenou duchovní výchovou. „Do činnosti těchto skupin se to promítá třeba tak, že každou neděli, pokud jsou na táboře nebo na výpravě, jdou na bohoslužbu. Může to být také modlitba před každým jídlem. V různých oddílech je různá intenzita. Některé oddíly mají například na konkrétní farnost silnější vazbu a na faře pak pomáhají.“
Téma, o kterém se příliš nemluví, je vztah skautů k LGBT komunitě. „My tohle téma příliš neřešíme,“ říká Barbora. „V rámci organizace se neobjevují žádné případy, kvůli kterým bychom k tomu museli zaujmout nějaké stanovisko nebo řešit nějaké potíže.“ Zajímá mě, jestli se například nestává situace, kdy rodiče nechtějí poslat své dítě na tábor nebo výpravu kvůli tomu, že je některý z vedoucích otevřený gay. „O ničem takovém nevím. Je to možné, ale já jsem na své pozici příliš krátkou dobu na to, abych to mohla nějak komentovat.“
Téma homosexuálních vedoucích se před nedávnem intenzivně debatovalo ve Spojených státech. Teprve před třemi lety se americké skautské hnutí rozhodlo zrušit letité pravidlo, které gayům a lesbám zakazovalo působit v roli vedoucích. „Pár homosexuálů znám. Nemyslím si ale, že by jim organizace Junák kladla jakékoliv překážky nebo že by měla potřebu to řešit jako téma,“ reaguje Šípek. „Na druhé straně by mohl být problém, že s tím organizace nijak významněji nepracuje, že k tomu nezaujímá nějaké stanovisko. Situace, která byla v Americe, mi připadala jako čiré tmářství. Jsem rád, že to bráchové a ségry z Ameriky zrušili.“
