Ztrácíte se v diskuzi o emancipaci žen? Komiks Neohrožené ženy připomíná fakta boje za rovnost

Z komiksu Neohrožené ženy
Audio svět na jednom místě Audio svět na jednom místě Z komiksu Neohrožené ženy

„Významným podnětem pro boj za volební právo žen byla první světová válka…“ nebo „volební právo bylo ženám uděleno…“. Tak stále vypadá historický rámec, ve kterém je nám vykládána emancipace žen. Není v něm možné identifikovat žádného bojovníka, natož bojovnici, vše se prostě jen událo. Přesně z těchto důvodů se norská novinářka Marta Breen a kreslířka Jenny Jordahl rozhodly vytvořit komiks Neohrožené ženy s podtitulem Sto padesát let boje za rovnost, volnost a sesterství.

„Mnoho lidí si bohužel myslí, že všechna práva, která nyní už ženy mají, nějak zázrakem dostaly, že se prostě objevila, případně že o nich někdo jen tak rozhodl,“ uvedly před prázdninami autorky komiksu v rozhovoru pro týdeník Respekt. A tak, aby pomohly čtenářům odkojeným trpným rodem, začínají pěkně od začátku. Od nesvobodného postavení ženy, které trvalo ještě v 19. století, kdy jim byla zapovězena mnohá povolání, o jejich budoucnosti rozhodoval otec a následně manžel, a především od kontrastu, ve kterém nesvoboda žen existovala vedle tehdejšího boje proti otroctví černochů. Už v něm se ženy angažovaly, ale muži jim zakázali, aby vystupovaly na veřejných politických shromážděních. Byla to poslední kapka k tomu, aby se i v korzetech sešněrované Elisabeth Cady Stanton a Lucretia Mott nadechly k odporu a sepsaly Manifest za rovnost pohlaví.  

Kniha může působit coby ilustrovaná encyklopedie pro mladší ročníky, ale nenechte se zmást. To jen komiks odlehčuje množství informací. Text využívá především ke sdělení jmen, letopočtů nebo protestních sloganů, kresbě přenechává méně jednoznačnou práci. Třeba když je potřeba vyjádřit, že ani během osvícenství, kdy filozofové začali zpochybňovat privilegovanost šlechty a církve, se postavení žen příliš nezměnilo, ženy v panelu Jordahl nakreslí coby černé stíny včetně bublin. Podobně jednoduše se vyrovná se zachycením tří vývojových vln feminismu. Na působivé dvojstraně shromáždí ženy od počátku k dnešku v odpovídajících oděvech a s transparenty, jestliže ty vzadu nesou hesla jako „Dejte nám volební právo“, ty vpředu už si vystačí se „Stíhejte zákazníky prostitutek“. Lehkostí, s jakou představují angažované téma, připomínají komiks Švédky Liv Strömquist Ovoce poznání, který česky vyšel loni a zabýval se dějinami ženské sexuality a jejich verbalizací.

Autorky se nevyhýbají ani dodnes kontroverzním tématům, jako je potrat, a připomínají, proč je jeho dekriminalizace a možnost prodělat jej v bezpečném nemocničním prostředí důležitá. Svobodný může být jen člověk, který může zacházet svobodně nejen se svými myšlenkami, ale i tělem. Celou kapitolu věnují i dívkám, kterým je v muslimských zemích bráněno v přístupu ke vzdělání.

To, co je na komiksu i přes drobná zaškobrtnutí (Vážně by žena-feministka použila na transparent slovo lesbička?) osvěžující, je pevnost a přehlednost názorů autorek. To sice neznamená, že všechny feministky by všechna v komiksu zmíněná témata nutně viděly stejně, ale je to dobrý základ, od kterého se dá odpíchnout. Zvlášť v době, kdy už nejen v Polsku a USA, ale i u nás sílí protipotratová hnutí. S autorkami komiksu pak nelze než souhlasit v tom, že nikdy není dobojováno.

Proč neohrožené ženy dobře fungují jako naučný materiál i čtivý komiks? Poslechněte si recenzi Kateřiny Čopjakové.

Neohrožené ženy: Marta Breen & Jenny Jordahl, přeložila Jitka Jindřišková, vydalo Argo (2019)