Automatky o Aeroškole: Nejsme filmová akademie, ale úspěch našich absolventů nás těší
Kino Aero slaví 20 let své novodobé existence. Poprvé bylo ale otevřeno už v roce 1933 za osobní účasti Lídy Baarové, Hugo Haase, Vladimíra Slavínského a Antonie Nedošinské. Následně bylo Aero zavřeno a po dekádě fungování v jednadvacátém století si kino nadělilo vlastní školu pro děti i dospělé.
Aeroškola vznikla na popud absolventů Pedagogické fakulty, kteří chtěli přiblížit film dětem. Dnes Aeroškola provozuje kurzy pro více než 70 dětí, příměstské tábory, víkendové kurzy a pestrou škálu večerních aktivit pro dospělé. Tým lektorů koordinuje zakladatelka Aeroškoly Linda Arbanová: „Naší ambicí není primárně vychovávat budoucí studenty uměleckých škol, ale momentálně, po těch deseti letech, jsou ty děti ve věku, kdy se začaly dostávat na vysoké školy, a máme pár našich absolventů, kteří se dostali třeba na DAMU nebo na FAMU, ale nejsme žádná ‚malá filmová akademie‘. Děláme to hlavně proto, aby si děti užily nějakou legraci a naučily se něco nového, ale žádným způsobem je tam netýráme, aby z nich byli budoucí umělci.“
Lektory Aeroškoly tvoří z poloviny vystudovaní pedagogové a druhou polovinu filmoví tvůrci, všichni předávají dětem i dospělým v jednotlivých kurzech vše, co se týče filmu, animace anebo třeba i tvorby komiksu.
„Jezdí k nám děti z celé Prahy a někdy se stane, že rodiče vozí děti i z jejího širšího okolí, což je obdivuhodný. Párkrát se nám i stalo, že jednou týdně vozili rodiče dítě z Českých Budějovic nebo z Brna,“ dodává Linda Arbanová.
Poslechněte si celý rozhovor o Aeroškole. Kdo v ní učí, co tam děti dělají i jací dospělí chodí na večerní kurzy? Více v rozhovoru s Lindou Arbanovou.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
