Bez smrků si lesy u nás nejde představit, změny klimatu ale nepřežijí. Vrátí se duby a buky?
V podhůří Jeseníků zuří největší kůrovcová kalamita za poslední dvě století. Odborníci očekávají, že takových událostí bude kvůli klimatickým změnám přibývat. Uměle vysázené smrkové monokultury se jim totiž nedokážou bránit. Zdá se, že jediným řešením je začít urychleně sázet do českých hospodářských lesů mnohem víc dubů, buků, bříz a dalších původních stromů. Najdeme ale odvahu změnit přemýšlení o tom, k čemu mají sloužit lesy?
Uhádnout nejrozšířenější český strom není těžké. Bez smrků si nejde českou krajinu, a hlavně hory, představit. Když se ale podíváte na názvy některých kopců nebo údolí a nahlédnete do kronik, dojde vám, že uhlazené a klidně působící monokultury tu většinou rostou jen pár set let. A ačkoliv jsou pro dřevaře smrkové lesy nejvýhodnější, lesníci se od 90. let postupně vrací k sázení původních druhů. Ukazuje se, že v místech, kde se dříve nevyskytovaly, přináší jehličnaté monokultury problémy. Jestli jste projížděli okolo velkých polomů nebo stromů sežraných kůrovcem, možná jste se s nimi setkali už i vy.
Ani stromy už vedro nezvládají
Člověk, který se o lesy přímo nezajímá, si jejich problémů nejspíš všimnul jen díky tomu, že se tu a tam mluvilo o kůrovcové kalamitě. Kvůli změnám klimatu jsou ale problémy v monokulturních lesích v poslední době horší, než si asi představujeme. Ekologická organizace Hnutí DUHA nedávno zveřejnila dronové záběry z podhůří Jeseníků, na kterých kamera přelétává nad vykácenými stráněmi, ze kterých občas trčí uschlé stromy. I z ptačí perspektivy je poznat, v jak žalostném stavu tamní krajina je.
Kůrovcová kalamita v Jeseníkách má monstrózní rozměry i oproti té, která před pár lety potkala Šumavu. Loni se tam vykácelo víc kůrovcového dřeva než za celých 5 let šumavské kalamity. Podle Duhy severní Moravu horší lesní katastrofa nepotkala už dvě století. Některé studie naznačují, že by podobná situace v příštích 40 letech mohla hrozit až osmdesáti procentům smrkových lesů v Česku. Vedle Jeseníků je na tom nejhůř Českomoravská vrchovina.
Proč se vlastně kůrovci dnes tolik daří? Velkou roli v tom hraje sucho a prudké změny počasí, kvůli kterým stromy slábnou. „Zdravý strom s dostatkem vody se dokáže ubránit, brouka zalije pryskyřicí. Oslabený strom ho ale nemá čím zalít,“ vysvětluje Radek Pokorný z brněnské Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity. Smrkům vadí i stále extrémnější projevy počasí, jako jsou přívalové deště nebo vichřice. Kvůli mělkým kořenům, které v monokultuře nejsou propleteny s jinými stromy, se často vyvracejí. Nejde jen o to, že výkyvy počasí, které přináší klimatická změna, devastují lesy. Problém může být mnohem citelnější i pro lidi. Stále více se mluví o hrozícím nedostatku vody a prostředí lesů protkaných potoky, tůněmi a mokřady je naprosto nezbytné k tomu, aby se ji dařilo udržet v krajině, i když to s sebou nese nějaké to komáří štípnutí.
Sázíme, ale pomalu
I z tohoto důvodu se nevládní organizace, lesníci i některé státní instituce až překvapivě shodují na tom, že je klíčové k nahrazování smrkových monokultur původními druhy, které budou schopny odolávat klimatickým změnám, přistoupit opravdu zodpovědně. Už před 10 lety byl sice přijat Národní lesnický program, jehož součástí jsou i opatření dopadu klimatických změn na lesy, ochota jej naplňovat ale trochu pokulhává. Lesy se tedy mění, ale docela pomalu. Částečně se sice ustupuje od kácení obrovských ploch, ani to však nestačí. Podle Radka Pokorného by bylo ideální kácet jednotlivé stromy, ve dnes existujících lesích systematicky sázet mladé stromky a postupně strukturu lesů měnit.
Prolomit vlny: Proč staví zákon o Šumavě ekologicky smýšlející proti místním obyvatelům?
Novela zákona o ochraně přírody a krajiny, neboli zákon o Šumavě, budí emoce a dělí veřejnost na zastánce ekologů a místních. Stavět do protikladu ochranu přírody a živobytí místních lidí přitom není nutné. Naopak by zasloužila pozornost otázka, jak na tom Šumava bude za padesát let.
Programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželuh upozorňuje na to, že největší problém je v zákonech, které dnes lesníky stále nutí sázet smrky i v místech, kam se druhově nehodí, a v některých případech je možné jich sázet až 40 %. Když dojde na kůrovcové kalamity, nahrává plošnému kácení, a na pustých pasekách se pak novým sazenicím moc nedaří. Samostatnou kapitolou je pak zadání pro státní podnik Lesy ČR, který každoročně musí do státního rozpočtu odvádět určitou částku. V situaci, kdy nám hrozí sucho a nevyzpytatelné počasí, je otázka, jestli by nebylo lepší se zaměřit v první řadě na to, aby nám je lesy pomáhaly i v budoucnosti co nejlépe mírnit.
Změní se kvůli stále extrémnějším výkyvům počasí český pohled na roli lesů? A porostou brzy v našich horách místo smrků duby, buky a břízy? Pusťte si audio!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
