Ilona Preslová v Diagnóze F: Když máma bere perník

26. listopad 2015

Mohlo by se zdát, že když má dítě závislého jednoho či závislé oba rodiče, že je v podstatě jedno, co užívají, s největší pravděpodobností to bude průšvih. Ovšem není to tak úplně pravda. Když se dítě narodí matce závislé na drogách, orgány sociálně právní ochrany se tím zabývají prakticky od porodu, v případě matky alkoholičky často mnohem později.

Zatímco děti matek toxikomanek bývají mnohdy odebírány do náhradní rodinné péče již po narození (a tvoří více než polovinu dětí v dočasné péči), u dětí alkoholiček dochází k případnému odebrání v průměru o několik let později. O příčinách tohoto dění bychom mohli spekulovat. Možná je za tím fakt, že drogy jsou prostě více vidět, možná větší tolerance společnosti ke konzumaci alkoholu.

Traduje se, že dítě, které se narodí s abstinenčními příznaky vyvolanými nedostatkem drogy, kterou matka užívala v těhotenství, je ve větším riziku vzniku závislosti v budoucnu než dítě, které podobnou zkušenost v životě nemá. Jde ale spíše o domněnku, která není dostatečně podložená relevantními výzkumy. Podle psycholožky PhDr. Ilony Preslové navíc podstatnější roli hraje prostředí, v němž dítě vyrůstá, a to, jak se naučí žít svůj život v tomhle světě a se svou osobnostní výbavou, vlastnostmi, popř. slabostmi.

Děti závislých rodičů mnohdy vyrůstají jen s jedním rodičem, neboť málokterý uživatel drog žije ve funkčním partnerském vztahu. Do života jim tak chybí důležité příklady chodu běžné rodiny. Navíc dostávají jasnou zprávu, že starosti a obtíže se nejlépe řeší drogami, což je scénář, který mohou více či méně vědomě od svých rodičů přijímat. Když to vezmeme do důsledků, vlastní životní příběhy uživatelů drog jsou často velmi smutné, bolestné a zoufalé. S ohledem na ně lze to, že začali brát drogy, pochopit. Nikoliv omluvit, ale pochopit. A tak když sami nezažili to, jak má fungovat „normální rodina“, těžko se jim to předává vlastním dětem.

03359701.jpeg

Pro některé uživatele drog je dítě motivací ke změně životního stylu a k abstinenci. Pokud se bavíme o matkách uživatelkách v léčbě, bývají úspěšnější než ostatní léčící se klienti. Ovšem ani v léčbě na toto nelze spoléhat – dítě člověka ze závislosti nevytáhne a bylo by velmi nešťastné to od něj očekávat.

Poslechněte si rozhovor s PhDr. Ilonou Preslovou o dětech rodičů toxikomanů.

autor: Adéla Paulík Lichková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.