Imaginární zoologie. Průlet představami o zvířatech od starověku po současnost
Název knihy Imaginární zoologie by mohl budit zdání, že jde o encyklopedii bájných zvířat, mezi které patří třeba ohnivý pták Fénix nebo okřídlený kůň Pegasus. Na stránkách této pozoruhodné publikace se však objevují všem známá zvířata jako například vlk, kůň, netopýr nebo prase. Můžeme si být ale jisti, že tato zvířata opravdu známe? Autor knihy Jan Lukavec přišel do Hergot!u pohovořit o proměňujících se obrazech, které si lidé během historie o různých živočiších vytvořili.
Právě proměnlivost těchto obrazů budí pochybnost, jestli naše představy o zvířatech odpovídají skutečnosti. Imaginární zoologie ale není přírodovědná kniha, která se pokouší uvést staré omyly na pravou míru. „V té knize mi jde o jakési literární dějiny vybraných živočišných druhů, které ale zasazuji do obecnějšího kontextu kulturní historie, případně historie přírodních věd,“ vymezuje téma Jan Lukavec. Jeho přístup také volně souvisí se soudobými směry jako ecocriticism nebo animal studies, které zkoumají vztahy lidí a zvířat a postavení zvířat v lidské společnosti.
Historické představy o povaze zvířat se projevovaly i v postoji člověka vůči živočichům. „V archaických dobách lidé pokládali zvířata za svoje příbuzné a předky, někdy dokonce učitele. Zvířata byla uctívána,“ popisuje nejstarší historii Jan Lukavec a dává ji do kontrastu s novověkým vývojem. „Novověk přinesl zmechaničtělé pojímání zvířat a také třebas drastické pokusy s vivisekcí.“ Tento postoj se ale změnil. Postupně lidé začali hodnotu zvířat opět doceňovat. Někteří dokonce znovu začali zvířata podle Lukavce vnímat jako „posly jakési zapomenuté nebo vesmírné moudrosti“.
Věděli jste, že kdysi měla zvířata právní subjektivitu, takže s nimi mohl být veden soudní proces? Chcete se o těchto procesech dozvědět více? Nebo vás spíše zajímá, jestli jde u zvířat se setkat se spiritualitou? Je možné, že mají zvířata duchovní život, který se manifestuje rituály? Pusťte si Hergot!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
