Jak koronavirus ohrožuje mladé lidi? Nemají dostatek stability a teď už je na její vytváření pozdě, říká psycholog

24. březen 2020
V klidu

Od samého počátku výskytu koronaviru ve světě i potom v České republice se mluví o tom, že nejohroženější skupinou jsou starší a chronicky nemocní lidé. To ale rozhodně neznamená, že by těm mladším nic nehrozilo. Psycholog Dalibor Špok v rozhovoru přibližuje, jak dnešní dvacátníci a třicátníci zvládají nápory stresu a jak se vypořádávají s možná první velkou krizí v životě.

„Rozhodně bych oddělil, kdo je ohrožen samotnou chorobou a kdo psychologicky. Senioři mají za sebou spoustu velkých traumat, někteří zažili třeba válku, padesátá léta a podobně. Mají tedy lépe vytvořené vypořádávací mechanismy,“ říká Špok. Oproti mladým lidem jsou senioři také často zvyklí žít skromně a být spíše sami, nastalá omezení tedy mohou podle Špoka paradoxně zvládnout lépe.

Čtěte také

Pro většinu mladých lidí je právě současná situace vůbec prvním velkým ohrožením, které zažívají. Někteří podle Špoka čekají, že stačí, když si vštípí pět základních krizových rad, kterými se budou řídit, a všechno bude v pořádku. „Takhle to bohužel nefunguje. Stabilita a životní zkušenost se buduje dlouhodobě a poctivě. Pokud by s tím někdo chtěl začít až teď, už je pozdě.“

Absence zkušenosti ale neznamená, že by mladší lidé byli oproti starším pouze v nevýhodě. „Naopak jsou mladí lidé informačně velmi gramotní, znají cizí jazyky a mnohdy si bezprostřední ohrožení nepřipouštějí, což jim může pomoct se se situací vyrovnat,“ uzavírá optimističtěji Špok.

Jak si osvojit kvalitní návyky pro život? Proč není dobré uspěchat ani vyrovnávání se s krizí? A jaké mohou být její pozitivní dopady? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.