Jídlo, které někomu může připadat velice pozemské, má v judaismu veliký význam, říká rabín Jair Jerochim
S nadcházejícím svátkem Roš ha-šana jsme spolu s rabínem Jairem Jerochimem probrali, jak se tento svátek slaví, jestli má v Česku zdejší komunita speciální zvyky i proč v Izraeli na svátky vařili bramborový salát.
Roš ha-šana je svátek židovského nového roku, který letos připadá na 6. září. Na rozdíl od silvestra se slaví méně bujaře, říká Jair Jerochim, pražský rabín. „Je to svátek, takže musí být veselý, ale zároveň je o hodně vážný, plný modlitby.“
Podobně jako na pesach se jí spousta symbolických jídel: jablko s medem, datle, řepa, mrkev, ryba, která musí mít hlavu, kulaté chaly a trhá se pórek – všechno má svůj důvod.
Pro Jaira je svátečním jídlem dětství jednoznačně gefilte fiš, jakkoli vzhledem k pestrosti Izraele a jeho obyvatel přijímali vlivy všemožných kuchyní, včetně české. „Je to plněný kapr, kterého Židé často měli hlavně v Evropě. Potřebujeme (na tento svátek, pozn. red.) mít i hlavu nějakého zvířete – je jedno, jestli to je hlava ryby nebo jiného zvířete, samozřejmě košer. Ale tím, že kapr je docela dostupný a jeho hlava je docela dobře vidět, tak nám ho hodně rodiče připravovali.“
Ryby jsou symbolické z více důvodů – jde o symbol množství a hojnosti, ale nejen to. „Na Roš ha-šana má být hlava ryby – protože jde o to, že si přejeme, abychom byli těmi, co jsou vepředu –, ať jsme hlava, ne ocas. Těmi, kteří spíše vedou, než že jsou ovládáni, jako se nedejbože stalo v minulosti.“
Co všechno vyjmenované pokrmy symbolizují? Proč se vůbec slaví speciální Nový rok a jak se počítá? Co by se na Nový rok mělo vynechat? Jak zní hlas šófaru a proč se na něj hraje? Poslechněte si celou Šťávu.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
