Masaryk už je něco jako svatý Václav, říká Zdeněk Jančařík, autor knihy Český bůh
Co je to česká víra a kdo je to český bůh? Na to hledá odpovědi Salesián Zdeněk Jančařík spolu s historiky Stanislavem Balíkem a Jaroslavem Šebkem v knize Český bůh s podtitulem Hovory o historii, víře a ateismu. Co v knize objevili, přišel Zdeněk Jančařík představit do Hergot!u.
Český bůh je podle Jančaříka spíše takový bůžek. Češi totiž už v minulosti tíhli k různým alternativám a k vládnoucím byli nedůvěřiví. To se projevovalo i v náboženství. „Většina lidí potřebuje vidět něco ryzího, aby se k tomu přiklonili a jakmile je něco mainstream a táhne je to do masovosti, tak začínají mít nedůvěru,“ soudí Jančařík. V historii byli takovými alternativami třeba Jednota bratrská, spiritistické hnutí nebo tajná církev za minulého režimu.
Víra Čechů se často charakterizuje jako „něcismus“. Toto označení není podle Jančaříka úplně přesné. Typickým něcistou byl podle něj T. G. Masaryk, který nevěřil v církve a bůh byl pro něj spíše obecnou hodnotou humanity. „Absolutní důvěra v Masaryka byla až zbožštění. Když si vezmete tatíčka Masaryka na koni, který vládne z hradu mírumilovnou mocí, tak to je obraz, který nám nahrazuje pána boha. Dneska už je z Masaryka trochu svatý Václav, je to taky taková mytologická postava,“ říká Jančařík.
V rozhovoru také přijde řeč na současnou podobu římskokatolické církve v Česku a Jančařík například vysvětluje, proč jsou dnešní kněží víc závislí na moci biskupů než v minulosti.
Proč není český „něcismus“ úplně přesné označení? Co měl C. G. Jung společného se spiritismem? Proč nebyli po revoluci zvoleni za biskupy lidé z tajné církve? Dozvíte se v Hergot!u.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.