Moderní architektura byla pro masy, dnes je z ní luxus pro bohaté, říká architekt Martin Švec v novém magazínu Spot
Transgasu a dalších ikonických staveb z dob minulého režimu je dnes všude plno, ale po válce se nestavěly jen architektonické skvosty. Poválečná architektura po sobě zanechala i desítky továren, domů služeb nebo sídlišť, které řada lidí považuje za ošklivé. Skrytou krásu se v nich snaží najít architekt Martin Švec. Na facebooku Architektura kosmického věku ukazuje, že snaha o zářné zítřky se po válce promítala i do architektury.
„V 60. až 80. letech pronikla sci-fi i do mainstreamu, vidíte to v dobových filmech, komiksech i knížkách pro děti. Projevuje se to velice optimistickými představami o budoucnosti,“ vypráví architekt Martin Švec. Futuristický optimismus se projevil i v architektuře, například důrazem na technickou estetiku. „Nejde ale jen o pouhou technokracii, mnoho staveb z této doby má i přes jednoduchý technický styl svůj nenápadný půvab,“ zdůrazňuje Švec. „Ten ale lidé často nevidí a stavby z této doby odsuzují jako ošklivé, předimenzované a nehodící se ke svému okolí.“ Dnes nemalá část veřejnosti podle Švece oceňuje spíš takzvanou tradiční estetiku. Pokračuje tak „boj“, který se v architektuře sváděl po celé 20. století.
„Někdy když navrhnu moderní dům, tak se nepoučení lidé leknou a říkají: Proboha, ale takhle se stavělo za komunistů?!“ svěřuje se se svými zážitky z architektonické praxe Švec. Právě v 60. až 80. letech totiž měla moderna nad tradicí navrch. Zatímco z tradice čerpající architektura pracuje s osvědčenými technickými postupy a i vzhled staveb se inspiruje v minulosti, modernističtí architekti se snažili přicházet se zcela novými vizemi. Odráželo se to jak v techničtějším a minimalističtějším vzhledu staveb, tak například v opuštění od klasické blokové zástavby. Svár mezi těmito dvěma přístupy se přitom neodehrával až za komunistického režimu, začal už dávno předtím, za první republiky.
Spot je magazín Radia Wave o urbanismu, veřejném prostoru a životě ve městech. Zkoumá, čím žijí česká města a jejich obyvatelé. Ve vysílání ho najdete každý čtvrtek od 13:00.
„Moderní architekti se snažili, aby jejich dílo bylo v souladu s dobou. Třeba rodinné domky z minulého režimu jsou většinou jednoduché řadovky, s plochými střechami, s pár typy formátových oken,“ vysvětluje Švec. „Dnešní nabídka levnějších katalogových domů se naopak tváří jako něco tradičního, lidé si myslí: Tohle je ten klasický domek, jaké se stavěly dřív.“ Podle Švece je dnes kvalitní, funkcionalismem inspirovaná architektura doménou vyšších, bohatších vrstev. Jedním z cílů moderní architektury přitom bylo stavebnictví zjednodušit a zlevnit, aby bylo kvalitní bydlení dostupné pro co nejširší masy.
Jaké zajímavé poválečné stavby se nachází v Brně? Za jakou architekturou vyrazit do Kladna nebo třeba na české hory? Poslechněte si celý magazín Spot s architektem Martinem Švecem.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
