Neviditelné ženy jsou návod, jak se hádat se svým sexistickým strejdou a vyhrát

22. květen 2024

„Neviditelné ženy jsou o tom, jak jsme se jako společnost rozhodli ignorovat existenci polovinu populace a vytvořili tak mezeru v datech,“ popisuje knihu britské novinářky a feministky Caroline Criado Perez novinářka a feministka Adéla Ježková v Litu. Kniha nedávno vyšla v českém překladu.

Teď nevíme, jak polovina lidí žije, jak funguje a jak se pohybuje ve veřejném prostoru. Data nemáme kvůli tomu, že se historicky nesbírala a když ano, netřídila se podle pohlaví „Criado Perez říká, že to není misogynií nebo sexismem. Je to nevědomost. Historicky byli v rozhodovacích pozicích muži a ty ani nenapadlo, že ženy nejsou malí muži,“ říká Adéla Ježková.

Neviditelné ženy jsou souborem případových studií z oblastí každodenního života, jako je urbanismus a městské plánování, historie nebo lékařství.

„Premisa není nic nového, je to koncept starý jako feminismus sám. Je to ale přístupná kniha. Neviditelné ženy beru jako feminismus 101, jako úvodní hodinu. Je to skvělé pro lidi, kteří nedokáží najít správná slova. Když jdeš na rodinnou oslavu a hádáš se tam se svým sexistickým strejdou, je tohle skvělý návod,” shrnuje Adéla.

Třeba medicína po tisíciletí vycházela z předpokladu, že mužská těla mohou reprezentovat lidstvo jako celek.

„Criado Perez další rovinu toho popisuje jako Jentlův syndrom, tedy co se děje, když se u žen projevují příznaky lišící se od těch mužských. To ústí do nesprávných diagnóz, špatného zacházení nebo přesvědčování, že bolest je jen v našich hlavách,“ vysvětluje Adéla, která si právě poslední zmíněnou možnost zažila na vlastní kůži, když se loni několik měsíců snažila domoci pomoci od bolestí. Přesvědčovala lékaře, že její bolest je skutečná. Ukázalo se, že to byla rakovina tlustého střeva.

O tom, jak si Adéla došla k diagnóze, jak slyšela, že je na rakovinu přece moc mladá a hezká a o dalších na datech postavených nerovnostech ve společnosti si poslechněte v nové epizodě podcastu Lit.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.