Drogy, ekologický kolaps a spasitelé lidstva. V každé době žijeme trochu jako v Duně, teď možná nejvíc

Frank Herbert Dunu napsal v 60. letech minulého století, tedy v době, kdy v západní společnosti výrazně narostlo užívání drog. Psychoaktivní látkou je svým způsobem i koření melanž v knížce. „Hlavně Paul Atreides má díky tomu psychedelické výjevy, vize a dokáže nahlédnout do budoucnosti celého lidstva. To samo o sobě musí být šílený trip,“ přibližuje sci-fi román Jakub Zelenka a dodává, že jeho autor měl mít údajně rád lysohlávky.

Duna patří mezi oblíbené knihy Jeffa Bezose nebo Elona Muska. Právě on ale představuje něco, před čím chtěl Frank Herbert společnost varovat. „Máme tu rodiny s obrovským kapitálem, až doslova velkorody, které hýbají ekonomikami států. Elon Musk teď privatizuje vesmír a hodně států na něm závisí třeba co se týče vysílání družic,“ vysvětluje Jakub.

Podstatně horší recenze než nová Duna dostává seriál Problém tří těles z produkce Netflixu. „Je to taková přesná citace, zasazená do západního prostředí a nemá to nic navíc. Román to ale příblíží lidem, kteří o něm ještě neslyšeli,“ hodnotí Jakub. I když ho nové zpracování spíše zklamalo, zůstává velkým fanouškem knižní předlohy.

Filmové zpracování Duny má dobře našlápnuto k tomu být stejně ikonickou sérií jako Pán prstenů. Co všechno se ale na plátno nedostalo a opravdu byla verze z roku 1984 od Davida Lynche tak špatná? Pusťte si Lit Honzy Dlouhého.