Radio_Head Awards 2023 ovládl Fvck_Kvlt. Bodovali i Vojtik nebo Erik Šulc

Opuštěné domy se v Japonsku nazývají „akija“. Tímto termínem tady obvykle označují opuštěné domy na venkově, ale stále častější jsou i ve velkých městech jako je Tokio a Kjóto. Podle oficiálních údajů je v současném Japonsku neobývaných dokonce 14 % všech obytných nemovitostí. Země se už teď potýká se stárnutím populace a alarmujícím poklesem počtu každoročně narozených dětí.

Domy se často dědí z generace na generaci. S klesající porodností v Japonsku však mnoho lidí nemá dědice, kterým by je předali. Opuštěné domy ztěžují obnovu venkovských obcí a brzdí tak snahu přilákat sem mladší zájemce o alternativní životní styl. Stávají se také potenciálním nebezpečím kvůli nedostatečné údržbě a zvyšují riziko pro záchranáře v době katastrof v zemi náchylné k zemětřesením a tsunami. Juki Akijama, profesor z fakulty architektury a urbanismu na Tokijské městské univerzitě, uvedl, že „když dojde k zemětřesení nebo tsunami, existuje možnost, že prázdné domy budou blokovat evakuační trasy“. Po zemětřesení mívají úřady také problém rozhodnout, které poškozené nemovitosti mohou odstranit. Často totiž není jasné, komu patří.

Profesor Akijama vytvořil program s umělou inteligencí, který předpovídá oblasti nejvíce ohrožené prázdnými domy. Zdůraznil, že tento problém není jenom v Japonsku – potýkají se s ním i v USA a některých zemích Evropy. Podle něj je ale situace v Japonsku, vzhledem k jeho architektonické historii a kultuře, obzvlášť tíživá. „Domy v Japonsku nemají historickou hodnotu,“ řekl. „Na rozdíl od Západu lidé obvykle neoceňují bydlení ve starých budovách. V Japonsku platí, že čím novější dům, tím vyšší je jeho cena,“ dodal.

Zprávu vypracovala Mezinárodní organizace pro révu a víno. Podle ní byla loni celosvětová sklizeň hroznů nejhorší od roku 1962. V některých oblastech bylo problematické příliš deštivé jaro, které způsobilo záplavy a taky rozšíření plísní. V jižní Evropě zase rostliny vinné révy trpěly nepřestávajícím suchem. Nejvíc podle zprávy utrpěla Itálie, kde produkce vína poklesla o 23 % oproti loňskému roku. Výrazný propad zaznamenalo také Španělsko, které dosáhlo nejnižší produkce od roku 1995 – oproti roku 2022 o více než 20 %.

Odborníci varují, že pokud se okamžitě něco nezmění, mohou se pravidelná sucha stát „novým normálem“ v celém Středomoří. Pokles produkce přichází současně s informací, že spotřeba vína je nejnižší od roku 1996. A to hlavně kvůli inflaci a prudkému poklesu konzumace vína v Číně v důsledku zpomalení ekonomiky. Největšími konzumenty vína na obyvatele na světě zůstávají Portugalci, Francouzi a Italové.

Společnost TikTok i Instagram uvedly, že na svých platformách prodej školních prací nepovolují a podobný obsah průběžně odstraňují. Ale i podle studentů se takové účty dají velmi snadno nalézt. „Jsou všude,“ řekl Oscar ze školy Sommonweal ve městě Swindon. „Na TikToku jsem je našel velmi snadno.“ Sherya popsala příspěvky takových účtů jako „psychologicky manipulativní“. „Cílí na lidi, kteří jsou vystresovaní ze zkoušek,“ dodala.

Podle kvalifikační rady, která zastupuje osm největších britských zkušebních komisí, je velmi nepravděpodobné, že by na internet unikla oficiální zadání prací či testů. Pravděpodobně tak většina prodávaných testů nebude pravá. I přesto týmy analytiků zkouškových komisí prohledávají sociální sítě a nahlašují podvodné účty. Incidenty můžou ale nahlásit pouze stejným způsobem, jako kterýkoli jiný uživatel sociálních sítí. Některé účty jsou tak aktivní ještě několik dní po jejich nahlášení.

Anglická zkušební komise Ofqual zároveň varuje, že pokud prokáže, že studenti podvádí, můžou přijít o kvalifikaci, kterou studovali. A to i v případě, že testy, které se pokusí koupit, budou falešné.

Podle biologa a odborníka na chování koček Rogera Tabora z Brightlingsea v Esexu za jejich chování možná můžou Vikingové. Podle průzkumu, který se zaměřuje na to, jak své mazlíčky vnímají přímo majitelé koček, jsou ty šedé a mourovaté odměřené a ty se zrzavými chlupy naopak přátelštější a láskyplnější.

Podle Tabora se rozdíl v chování koček podle barvy ještě úplně neprokázal. „Vědci se zatím shodli jen na tom, že existují určité rozdíly v povaze různých plemen – jsou třeba temperamentní Barmy, nebo klidné Peršanky.“ Dodává ale, že zrzavé kočky byly oblíbené už u Vikingů.

První se o tom zmínil Neil B. Todd téměř před 50 lety v časopise Scientific American. Všiml si toho, že zrzavé kočky jsou rozšířené hlavně v místech, které byly v Evropě a ve Velké Británii osídleny Vikingy. Podle Tabora se Vikingům možná líbila jejich výrazná srst. „O zrzavých kočkách by se dalo říct, že mají vikingskou povahu. Jsou přátelské k lidem, se kterými vycházejí, ale nelítostné k ostatním kocourům.“ Podle dalších studií jsou taky zrzaví kocouři obecně větší než zbylé kočky. Možná za jejich společenskostí může stát i jejich velikost a z toho plynoucí nebojácnost.

Spolupráce na projektu by podle ministerstva financí vedla k dalším výdajům, které si teď alpská země vzhledem k napjatému rozpočtu nemůže dovolit. Budoucnost další spolupráce na unijním programu Švýcarsko posoudí v roce 2028, do té doby bude mít země přístup k některým důležitým datům zdarma.

Aby se mohlo Švýcarsko do projektu zapojit, muselo by uzavřít bilaterální smlouvu s Evropskou unií. Tento proces země už zahájila poté, co se pro spolupráci loni vyslovil parlament. Stopku projektu teď vystavila vláda.

Švýcarsko, které není členem Evropské unie, nemá svůj vlastní program pro pozorování Země. Po spolupráci s projektem Copernicus volají univerzity i odborníci, podle kterých kvůli tomu země zaostává v technologickém vývoji.

Program Copernicus od roku 1998 řídí Evropská kosmická agentura zřizovaná Evropskou komisí. Vědci využívají družice a pozemní zařízení ke sledování a předpovídání stavu životního prostředí na zemi, v moři a atmosféře. Jednou z hlavních oblastí jeho výzkumu jsou klimatické změny. Copernicus poskytuje údaje potřebné ke zvládání mimořádných situací, jako jsou například záplavy nebo lesní požáry.

Ochránci zvířat tvrdí, že se lekce jógy často konají v podmínkách, které nejsou pro psy vhodné. Na několik sporných případů cvičení jógy se štěňaty upozornil v březnu italský televizní pořad Striscia la Notizia. Ten poukázal na údajně špatné zacházení se psy, například během pauz mezi cvičením.

„Je to skutečné vykořisťování za obchodními účely, které nikterak nedbá na blaho zvířat,“ okomentovala rozhodnutí šéfka Celostátní ligy na ochranu psů (LNDC) Piera Rosati.

Itálie není jedinou zemí, kde ochránci zvířat hodiny jógy se psy kritizují. Například místopředsedkyně britské organizace na ochranu zvířat (PETA) Elisa Allen tvrdí, že jsou lekce jenom obchodním trikem.

„PETA vyzývá jogíny, aby se vyhýbali tomuto lacinému triku, který využívá citlivá zvířata jako rekvizity na jejich úkor,“ uvedla Allen.

„Když si připravíte dobrý salát, tak to může být dokonalé jídlo, které kombinuje skvělé chutě, textury a barvy,“ říká Jessica Soare ze společnosti, která si průzkum objednala.

Většina lidí se ale kloní k tradičním přísadám. Se 42 procenty vede sýr, poté rajče, které si do salátu dává 37 procent vyzpovídaných Američanů. Pětici nejoblíbenějších surovin uzavírají slanina (30 procent), krutony (28 procent) a okurka (27 procent).

Důležitou součástí salátů jsou podle Američanů i nejrůznější dresinky. Z výzkumu vyplývá, že tím nejoblíbenějším je ranch, v Česku známý jako farmářský dresink. Mezi další oblíbené omáčky patří italská a caesar. Účastníci výzkumu se ale shodují na tom, že nejdůležitější surovinou je zelenina.

„Každý si zaslouží salát, který mu udělá radost,“ komentuje výsledky průzkumu Jessica Soare.

Podle dat Eurostatu téměř polovina Čechů nejí dostatečné množství ovoce a zeleniny. Doporučenou denní dávku, tedy pět a více porcí ovoce a zeleniny konzumuje necelých osm procent Čechů. 

„Bažina je podle odchytávače rozhlehlá a naděje na nalezení Wallyho je malá, možná žádná. Ale tohle je Wally a já a mí přátelé uděláme vše pro to, abychom ho našli,“ napsal Henney na Facebooku.

Aligátor, kterému muž přezdíval také WallyGator, mu podle jeho slov pomáhal s překonáváním depresí. Byl pro něj proto důležitou emocionální podporou a nepřipouštěl si, že by mu mohl aligátor ublížit. Podle Henneyho toho ani nebyl schopný.

„Nikdy jsem nepotkal aligátora, který by vás nekousl. Když takhle dovádíte s normálním aligátorem, tak vás kousne. Wally to ale neudělá,“ řekl Henney před časem americké televizi CBS.

Devítiletý Wally měří asi 182 centimetrů a dokáže zřejmě zacvaknout čelisti silou větší než 13 000 newtonů.

Není to poprvé, co se Joie Henney dostal se svým mazlíčkem do médií. Loni na sebe upozornil tím, když vzal Wallyho na baseballový zápas ve Philadelphii, kam ho odmítli pořadatelé z bezpečnostních důvodů pustit.

„TikTok a Universal Music budou společně pracovat na ochraně uměleckých děl před umělou inteligencí a na tom, aby byli umělci odměňováni,“ uvedly společnosti v společném prohlášení.

Podle nové dohody budou mít umělci spadající pod Universal Music lepší finanční ohodnocení za šíření jejich hudby na TikToku. Dohoda se týká i textařů. Součástí má být podle Guardianu i ochrana před umělou inteligencí.

Jedním z případů, kdy podle hudebního vydavatelství umělá inteligence upírala právo umělcům na odměnu byla skladba Heart on My Sleeve. Píseň vytvořená umělou inteligencí se na TikToku objevila loni v dubnu a napodobovala hlasy rappera Drakea a zpěváka The Weeknda. Ze streamovacích platforem i TikToku byla poté skladba odstraněna.

Ve Spojených státech je TikTok pro lidi od 16 do 19 let hlavním kanálem, kde objevují novou hudbu. Sociální síť vede před YouTubem, Spotify a dalšími platformami. Po celém světě má čínská platforma více než miliardu uživatelů.