Strašáci v Česku vymírají, život polních plašičů fotí už čtvrt století Rudolf Šmíd
Rudolf Šmíd se polním strašákům věnuje už dvacet pět let. Systematicky je sleduje a fotí, vymyslel pro ně vlastní typologii a vědní obor. Vědu o strašácích, latinsky terriculologii, od roku 2005 přednášel mimo jiné na vysokých školách v Brně a v Praze.
„Základní rozdělení strašáků je do tří skupin. První jsou hastroši, ti, kteří vypadají jako lidé. Druhá skupina jsou technické plašiče a třetí skupinou jsou animističtí strašáci, mrtvá zvířata nebo jejich modely,“ popisuje Rudolf Šmíd. Obecně podle něj strašáci z české krajiny mizí. Není to dané jejich krátkou životností, ale rozšiřováním velkých lánů.
V rozhovoru On Air Rudolf Šmíd přibližuje, jaký smysl pro něj sledování polních plašičů má. Věnuje se jim nejen ve fotografii, ale píše jim i básně nebo písně. Aktuálně píše scénář k dokumentu o strašácích a poté by chtěl dosavadních 25 let mapování českých polních plašičů shrnout v knize.
Kam Rudolf Šmíd za strašáky v Česku jezdí? Jaká je průměrná životnost strašáka v poli? A jak zní básničky, které Rudolf Šmíd strašákům skládá? Poslechněte si v rozhovoru On Air.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
