Z Malše se dá pít. Perlorodka má asi desetkrát přísnější nároky na čistotu než pitná voda
V posledních Plavkách jsme si chtěli spravit chuť u vody, která je krásně čistá. Jak jinak poznat čistou vodu, než podle perlorodky. Terénní ekolog Robert Ouředník nás vzal na rakouskou stranu řeky Malše, kde v úseku mezi Dolním Dvořištěm a Leopoldschlagem přežívá populace tohoto zajímavého mlže. Dokonce se jí daří i bez pomoci rozmnožovat. Jde pravděpodobně o poslední takové místo u nás - na Vltavě a Blanici už stávající jedinci jen dožívají.
„Perlorodka to má těžké a stejně tak my s ní,“ posteskne si Robert Ouředník, když se nám ve zrychleném kurzu snaží převyprávět komplikovaný životní cyklus mlže, který se u nás dožívá maximálně sto čtyřiceti let a na severu Skandinávie i dvě stě šedesáti. Perlorodka je pochopitelně historicky zajímavá pro svoji schopnost tvořit perly. Jenomže na jednu nalezenou perlu se počítá řádově deset tisíc jedinců perlorodky, takže je statisticky možné, že na území Česka už žádná perla v živé perlorodce není. Perlorodka je zajímavá hlavně jako takzvaný deštníkový druh.
„Perlorodka zaštiťuje celou krajinu. Poznáme na ní, co se stalo o dvacet kilometrů dál. Perlorodka má asi desetinásobně přísnější nároky, než jsou limity zákonem stanovené pro pitnou vodu. Kdyby přišla krize a vyschly všechny studny, tak můžu v Dolním Dvořišti pít vodu z Malše a neotrávím se,“ líčí Robert Ouředník.
Malše je svižná říčka, která se sbírá v horních partiích západních Novohradských hor, následně tvoří hranici mezi dvěma státy a pak směřuje na sever, kde se v Českých Budějovicích vlije do Vltavy. Perlorodka se v horní části Malše může rozmnožovat nejen proto, že je řeka čistá, ale taky díky původní rybí obsádce, správné teplotě i dostatku živin v podobě detritu. Z ryb je pro ni zásadní pstruh potoční, na kterém cizopasí její larvální stádium. Umí to ještě na lososovi, ale ten k nám ze zřejmých důvodů už netáhne.
Proč je perlorodka u nás téměř na vyhynutí? Jak vypadaly populace perlorodky před průmyslovým znečištěním? Proč potřebuje perlorodka extenzivní hospodaření v krajině? Poslechněte si celé Plavky.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
