Život s člověkem je trochu jako hra s ohněm, říká ornitolog. Jak se žije ptákům ve městech?

„Synantropie je adaptace na život v urbánním prostředí, respektive potravní nebo hnízdištní vazba na člověka,“ vysvětluje Viktora, zatímco nad hlavou mu metají vzdušná salta pištící rorýsi. Sešli jsme se na Praze 21 na sídlišti Rohožník, které je jedním z významných hnízdišť rorýsa.

Soužití tohohle geniálního letce s člověkem bylo dlouhá tisíciletí bezproblémová. Pak ale přišla vlna zateplování budov a barevných fasád, která rorýsovi zkomplikovala každoroční snůšku. „Trošku nám dělá problém lidi přesvědčit, že příroda je i ve městech. Obvykle si myslí, že příroda patří do rezervací a že to ostatní je člověka,“ říká ornitolog, podle kterého přecitlivělost na čistotu současných měst opeřencům nepřeje.

Z jiných důvodů čelí komplikacím i velcí ptáci jako orel mořský, luňák nebo běžný bílý čáp. „Ptáci potřebují naši pomoc proto, že člověk proměnil tvář celé krajiny za účelem maximalizace zisku. Třeba monokulturní lesy se nejsou schopné tak dobře zavětvit, aby mohly poskytnout dobrou oporu pro velké ptáky, jako je orel nebo čáp černý,“ myslí si arborista a ptačí pomocník Křížek. Spolu s ním a jeho otčímem jsme byli svědky kroužkování mláďat čápa bílého v Kosové Hoře nedaleko Sedlčan.

Kroužkování čápů|foto:Barbora Linková, Český rozhlas

Proč potřebují ptáci pomoc od lidí? Proč je rorýs bezproblémovým hostem ve střešních dutinách domů? Proč se ptákům hroutí hnízda? A čím strádají bílí čápi? Poslechněte si celé Podhoubí.