Adam Černý: Evropa hraje o největší obchodní dohodu
O obchodní dohodě, která by zahrnovala více než 800 miliónů lidí a takřka čtvrtinu světové ekonomiky, se vyjednává mezi Evropskou unií a skupinou čtyř latinskoamerických zemí známou pod zkratkou Mercosur dvacet let a poslední roky byla u ledu kvůli brazilskému prezidentu Jairu Bolsonarovi, který podobně jako jeho někdejší americký kolega a vzor Donald Trump neměl zóny volného obchodu v lásce.
Čtěte také
Letošní volba jeho nástupce Luly da Silvy, který vznik dohody mezi Evropskou unií a čtveřicí Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay podporuje, otevřela nové okno příležitosti. Její největší brzdou a paradoxně možná i motorem může být čas.
Důvody jsou pochopitelné. Pokud se dohodu s Mercosurem nepodaří uzavřít před volbami do Evropského parlamentu v příštím roce, budou ji opět projednávat nově zvolení europoslanci a nová sestava Evropské komise. Krátícího se času jsou si všichni zúčastnění vědomi, mnozí z nich by však neradi ustoupili z dosavadních pozic a ještě raději by získali ústupky od druhé strany.
Dohoda o volném obchodu
Například prezident Lula da Silva by rád uzavřel dohodu o volném obchodu, která by Brazílii otevřela přístup na lukrativní unijní trh i na trhy zemí, s nimiž už má sedmadvacítka uzavřené obdobné dohody, jako Japonsko nebo Jižní Korea. Je proto ochoten přislíbit více ochrany životního prostředí včetně amazonských pralesů podobně, jako to stanovují unijní pravidla, nechce se mu však podepisovat závazné dokumenty s odkazem, že partneři si přece důvěřují.
Čtěte také
Na evropské straně se jako obtíž neukazují předčasné volby ve Španělsku, které nyní sedmadvacítce předsedá, protože i jejich favorité, nyní opoziční lidovci, mají velký zájem o volný obchod s regionem, s nímž Madrid pojí historické vazby. Ve svízelné pozici je prezident klíčové evropské země Francie.
Emmanuel Macron je pod tlakem domácích zemědělců obávajících se, že chystaná dohoda uvolní prostor levnější latinskoamerické konkurenci, a je otázka, zda si po jarních revoltách proti důchodové reformě a po nedávné vlně násilí na předměstích francouzských měst vyvolané zabitím mladíka přistěhovaleckého původu členem policejní hlídky dovolí riskovat další sociální střet, tentokrát s tradičně vlivnými zemědělci.
Zahájení otevřené agrese Moskvy proti Ukrajině a asertivní politika Pekingu dostává do hry nový faktor. Válka a její důsledky podtrhly význam spolehlivosti dodavatelských linií, a Evropa by proto z Jižní Ameriky uvítala například dovozy lithia a niklu potřebných k výrobě baterií do elektroaut.
Případný propad obchodní dohody se skupinou Mercosur zpět do diplomatické ledničky by uvítala světová velmoc na vzestupu Čína, která už nyní přístav v uruguayském Montevideu využívá jako základnu své rybářské flotily.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
