Alexandr Mitrofanov: Nepřátele přesvědčovat, či věšet? Protiputinovci se neshodnou
Přátelé svobodné Ukrajiny v uplynulých dnech sledovali situaci na bojišti, kde měli Ukrajinci, podporovaní Západem, řadu úspěchů. Zrodily se naděje, že se jednoho dne podaří vytlačit ruské jednotky na pozice před 24. únorem 2022. V této souvislosti se už někde mluví o následném pádu Putinova režimu. Přání, byť pochopitelné, je zde ale otcem myšlenky.
Za prvé je případné vítězství Ukrajiny zatím vzdálené. Za druhé, i kdyby k němu došlo, a dokonce kdyby skončil Vladimir Putin, nebude to znamenat konec nedemokratického vývoje. A už vůbec ne cosi jako patronát svobodného světa nad touto zemí.
Čtěte také
Kreml, ať v něm sedí kdokoliv, bude stále mít k dispozici jaderné zbraně a obyvatelstvo Ruské federace bude jednoduché zmobilizovat proti každému, kdo se nové vrchnosti nebude líbit. Natož kdyby ten někdo přicházel s doporučeními či nařízeními, jak si mají Rusové uspořádat svou společnost.
Ať už skončí válka tak či onak, ruské záležitosti si budou zařizovat sami Rusové. Otázka ale zní, jací Rusové. Ruská společnost je rozdělena na většinu, která podporuje Putina, a na menšinu, která je ve vnitřní a především ve vnější emigraci.
Zahraniční emigrace se vyznačuje vzájemnou nesnášenlivostí. Není zde místo na vyjmenování jejích odnoží a popis jejich vztahů, ale základ je následující: Zcela stranou stojí skupina stoupenců Alexeje Navalného, která se drží vidiny Překrásného Ruska budoucnosti, kterou jí nechal před uvězněním šéf. Dále jsou různé skupiny, které spolu mluví. A nakonec je tady militantní část emigrace, která trvá na násilí.
Kongres bez jednoznačných závěrů
Před týdnem se dvě posledně jmenované odnože sešly. Ve Vilniusu se konal Kongres svobodného Ruska, v Irpini u Kyjeva proběhla akce bojůvek. Na kongresu v panelových diskusích promluvilo mnoho zástupců ruských protiputinských komunit ve světě a známých činitelů opozice včetně Garriho Kasparova, Michaila Chodorkovského, Viktora Šenderoviče, Gennadije Gudkova a Dmitrije Gudkova a dalších. Zúčastnili se i hosté z jiných zemí.
Čtěte také
Jednoznačné závěry z těchto debat nevzešly. Jedinou společnou myšlenkou bylo přesvědčení, že v Rusku se věci začnou hýbat jen v případě, že Ukrajina vyhraje válku. O násilném převzetí moci řeč nebyla, o přesvědčování ano.
V Irpini však byla podepsána dohoda o svržení moci v Rusku ozbrojenou cestou. Signatáři jsou ruská Národní osvobozenská armáda a Legie Rusko. Druhá jmenovaná organizace má sdružovat ruské vojáky, kteří přešli ve válce na ukrajinskou stranu. První organizace existuje ve vyjádřeních bývalého poslance Státní dumy Ilji Ponomarjova, který prohlásil, ovšem bez důkazů, že tato armáda zabila dceru putinovského filozofa Alexandra Dugina Darju.
Ponomarjov, bývalý komunista, před deseti lety na kameru říkal, že jeho cílem je převzít moc v Rusku násilně a všechny nepřátele oběsit vzhůru nohama. Jako vzor uvedl Lenina a říjnový převrat v roce 1917.
Autor je komentátor serveru Novinky.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
