Areál ústeckého letního kina byl původně privátní zahradou. Veřejnosti se otevřel až v roce 1951

Víte, co bylo v prostoru ústeckého letního kina před jeho stavbou? A jak s ním souvisí rodina Petschků? Nejen o tom si povídala redaktorka Renáta Filipi s ředitelem ústeckého muzea Václavem Houfkem.

„Petschkovi byli německo-židovští podnikatelé, kteří se na Ústecku zařadili mezi významné obchodníky s uhlím,“ vysvětluje ředitel ústeckého muzea Václav Houfek.

Petschkové vybudovali v Ústí nad Labem koncem 19. a počátkem 20 století obrovské impérium – patřili dokonce mezi nejbohatší podnikatele v Evropě.

Zakladatelem ústecké větvě rodiny se stal Ignác Petschek. „Patřila mu vila v dnešní Churchillově ulici, ve které teď sídlí Základní umělecká škola Evy Randové. Vedle si vilu postavil jeden z jeho synů a celý ten prostor za vilami, kde je dnes letní kino, byl privátní zahradou rodiny Petschek,“ přibližuje Houfek.

Vlivem politické situace byla rodina Petschků nucena z Ústí nad Labem odejít – odešla do Ameriky. Majetek rodiny pak zkonfiskovalo nacistické Německo. Po druhé světové válce došlo k další konfiskaci německého majetku a Petschkovy vily a pozemky přešly do majetku státu.

Bývalá zahrada Petschků se veřejnosti otevřela v roce 1951

Obrovská zahrada u vil se poté zpřístupnila lidem. „V roce 1951, tehdy pod názvem Sady Květoslava Innemana, se areál zpřístupnil veřejnosti. Už od 50. let se zde pak pořádaly veřejné akce, festivaly a promítání,“ vysvětluje Houfek.

Ke konci 50. let pak vznikl projekt na areál letního kina v podobě, v jaké ho známe dnes – se zhruba 5000 místy pro sezení. Na přelomu 60 a 70 let se letní kino dočkalo i zastřešení – ocelová konstrukce architekta Josefa Slívy a předního českého experta na stavební ocelové konstrukce Josefa Zemana má rozpětí 80 metrů a pne se do 50metrové výšky. V době jejího vzniku, v roce 1971 existovaly jen dvě podobné stavby na světě – v západním Německu a v Austrálii.

„Ústecký areál sloužil především filmové festivaly, například pro Letní filmový festival pracujících. Zároveň tam probíhaly i hudební festivaly. Vždy v červnu děti ze všech škol ústeckého okresu zaplnily celý amfiteátr v rámci Svátku písní – to byla událost, kterou má v paměti většina Ústečanů, kteří ve městě prožili své dětství,“ doplňuje Houfek.

Po roce 1989 areál letního kina funguje dál, ale bohužel jeho sláva pomalu bere za své. „Chvíli tam fungovalo letní kino. S tím ale, jak se začala měnit technologie promítání filmů k digitalizaci, tak ten velký areál vlivem videa a podobných nosičů ztratil to své kouzlo, které měl v době, kdy ta nabídka filmů nebyla tak velká,“ uzavírá historik Václav Houfek.

V současnosti se areál letního akce využívá hlavně pro kulturní akce, jako jsou festivaly nebo koncerty.

Pořad připravujeme ve spolupráci s Muzeem města Ústí nad Labem.

Spustit audio

Související