Björk s novou deskou utíká do vybájených emocionálních zákoutí

24. listopad 2017

Milovnice technického pokroku, inovátorka, uhrančivá zpěvačka a skladatelka Björk Guðmundsdóttir, předkládá posluchačům své deváté studiové album.Po předchozí kolekci, která byla potažena černým suknem smutku z rozchodu s vizuálním umělcem Matthew Barneym, se islandská zpěvačka na novince Utopia znovu obrací z nitra ven. Zvědavě, ovšem stále zakřiknutě submisivně glosuje dění okolo sebe.

I když náladou jdou poslední dvě desky doslova proti sobě, výraznou spojnici mezi kolekcí Vulnicura a letošní novinkou Utopia přesto najdeme. Tou je především osoba venezuelského producenta Arcy, který výrazným způsobem zasáhl nejen do podoby alba jako celku, ale svůj chaotický rukopis otiskl hned polovině tracků více než sedmdesátiminutové kolekce.

O spolupráci s 28letým excentrickým producentem mluví zpěvačka pouze v superlativech. „S Arcem zažívám nejsilnější hudební spříznění za celou mou kariéru. Ve studiu se naše ega nad novým materiálem rozplynou a celou dobu pracují společně na co nejlepší podobně písniček,“ uvedla třeba nedávno v rozhovoru pro časopis Spin.

Vedle Arcovy charakteristické elektroniky jsou pro novou desku typické smyčce a flétny. Ano, dvanáctičlennému flétnovému sboru, se kterým Björk pracovala několik měsíců, je věnována nejen skladba Paradisa, ale i dalších v skladbách cítíme jejich dominantní roli.

„Dobře se jejich zvuk pojí se vzdušnou elektronikou většiny skladeb a hromadou přírodních samplů,“ pochvaluje si Björk. Sama si velké množství záznamů natočila sama při procházkami islandskou divočinou, další sadu si vypůjčila od Davida Toopa z jeho venezuelského audiodeníku nazvaného Hekura.

Všechny tyto elementy nejen nechávají vzpomenout na deset let starou kolekci Volta, ale především prosvětlují zpěvaččiny tradičně propletené melodie a dělají tak z Utopia relativně lehce stravitelnou nahrávku.

Texty v procesu natáčení desky vznikaly až úplně na závěr. Björk v nich hledá záblesky pozitivity, pevnou půdu pod nohama. „První singl The Gate je v podstatě milostná píseň," přiznala zpěvačka v rozhovoru pro časopis Dazed. „Ovšem nemyslím tím fyzickou lásku, ale cit více transcendentálního typu“, dodává obratem.

„Zatímco Vulnicura byla o velmi osobní ztrátě, nové album je o lásce, která je schopná veškerou negativitu přebýt“, řekla také. Vypadá to tedy, že potřebu ukrýt se v pevně uzavřeném krunýři Björk překonala. Uvidíme, kam ji znovunalezená pozitivní energie nasměruje příště. Takhle totiž konec rozhodně nevypadá, spíše naopak.

autor: Pavel Zelinka
Spustit audio