Bývalý předseda dozorčí rady ČEB: Pro změnu není politická shoda, tak jsem řekl na shledanou

Kysilka, který působil ve vedení ČNB nebo vedl Českou spořitelnu, se netají tím, že mu vadí chybějící koncepce státní podpory exportu. Ministerstvo financí uvedlo, že nenašel podporu pro své reformní plány. Co by se mělo změnit v podpoře exportu?

„Podařilo se nám vytvořit koncepci přeměny těch státních institucí, které podporují export. To pro mě bylo důležité, protože odcházet odněkud a nemít nic za sebou, to bych asi nepřekousl. Tenhle úkol jsme splnili, takže jsem odcházel s čistým svědomím. To je první důvod mého odchodu, ten pozitivní. Ten další je míň pozitivní - ta práce je časově i emočně náročná, to mi nevadí, to mě baví. Potřebuji ale vidět nějaký pokrok. Pro ten zatím není politická shoda, takže jsem se rozhodl po té odvedené práci říct nashledanou, v pozitivním duchu, ale vždy budu připraven nějakou radou v této věci pomoci,” říká bankéř ke svému rozhodnutí.

Řádný hospodář

Změna, kterou Kysilka s kolegy připravil, zahrnuje spojení České exportní banky a pojišťovny EGAP s tím, že banka by se stala dceřinou firmou pojišťovny. „Již od vzniku těchto institucí v 90. letech existují jisté systémové vady, které zabraňují úzké spolupráci těchto dvou institucí nad konkrétními obchodními případy,” říká.

Kysilka podporuje princip EET, považuje za důležité českou společnost naučit platit daně. „Zároveň má ale systém, který nám placení umožňuje fungovat hladce a nemá nás příliš zatěžovat. Nemám problém s tím, že budeme elektronizovat státní správu, to je jednoznačná cesta,” říká.

V obchodním zákoníku definovaná tzv. péče řádného hospodáře stanovuje, že řádný hospodář činí právní úkony odpovědně a svědomitě a stejným způsobem pečuje o majetek firmy, jako by šlo o jeho vlastní. Zároveň říká, že hospodář musí vždy konat tak, aby firma množila svůj majetek v maximální možné míře.

„Pokud by se týmy obou institucí chovaly osvíceně vůči státu a jeho rozpočtu, znamenalo by to, že jedna z institucí z péče řádného hospodáře ustoupí. A to může být právní problém. My jsme hledali cestu k tomu, aby týmy banky i pojišťovny mohly najít řešení, které by sice mohlo znamenat trošku větší škodu pro jednu nebo druhou organizaci, ale minimalizovalo by dopad do státního rozpočtu, aniž by se vystavovaly riziku postihu, protože nenaplnily princip péče řádného hospodáře,” vysvětluje Kysilka. Ten se scházel s představiteli rezortů i ministry, jeho návrh ale nebyl schválen. „Nepadlo jednoznačné ne, ale ani ano. Vidím určité tendence nechat změny na příští vládě,” myslí si.

Vlnka přijde

Podle Kysilky je nyní český bankovní sektor ve výborné kondici, ale nebude to tak navždy. „Ve špatných časech je dobré mít státní exportní instituce, protože můžou jít do obchodů, které jsou v tu chvíli pro banky moc riskantní. Hlasy, které říkají, že státní exportní instituce nejsou potřeba, slyšíme jen proto, že žijeme v klidné a prosperující době. Ale ta skončí, přijde nějaká vlnka dolů. Zvládneme ji, ale přijde,” myslí si bankéř.

Více si poslechněte v záznamu celého Interview Plus.