Co je nelegální offline, má být nelegální i online. Zavádění pravidel EU se ale v Česku dál zpožďuje

„Na internetu se děje hrozná spousta věcí. Nejenže tam nakupujeme zboží, ale rozvinuly se takzvané služby, které používají uživatelský obsah – tedy že něco někam napíšeme, nahrajeme soubory a zůstane to tam. Právě této oblasti a elektronickému obchodu v jisté části se nařízení věnuje,“ vysvětluje šéfredaktor serveru Lupa.cz David Slížek.

David Slížek, publicista|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Evropské Nařízení o digitálních službách je účinné rok, tedy od února 2024. Do českého právního řádu ho zavádí zákon o digitální ekonomice. Eurokomisař Jozef Síkela (STAN) loni v srpnu ještě ve funkci ministra průmyslu zákon předložil vládě k projednání. Ta ho sice schválila, Poslanecká sněmovna ale nedávno už podruhé odložila jeho druhé čtení. A jak zjistily Bruselské chlebíčky, poslanci se dál neshodnou.

„Tak jako mnoho jiných tisků, i v tomto případě je Sněmovna zablokovaná,“ potvrdil minulý týden současný ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). Opoziční poslanec Robert Králíček (ANO) odmítá, že by zákon obstruovali, kritikou ale nešetřil.

„Plyne z toho nadměrná byrokracie a utahuje šrouby ve svobodě projevu. Vláda by se měla zvednout a jít k Evropské komisi jednat o změnách v DSA,“ myslí si poslanec Králíček. „Přijde mi to absurdní, ať si přečtou, o čem to opravdu je,“ reaguje ministr Vlček.

Pravidla platí, nikdo je ale nekontroluje

„DSA upravuje odpovědnost za obsah nahrávaný uživateli na internet,“ říká David Slížek. Nařízení se tak týká zprostředkovatelů, jako jsou online média, sociální sítě, do určité míry i vyhledavače a taky online tržiště.

Třeba velké online platformy, jako je Meta nebo X, mají víc povinností. „Například v tom, jak se k uživateli mají chovat, jak mu mají dávat najevo pravidla, která má dodržovat. A uživatel má nová práva toho, co může publikovat na sítích nebo kde se odvolat třeba při zrušení účtu,“ upřesňuje David Slížek.

Čtěte také

iROZHLAS

Regulace sociálních sítí není cenzura, po Muskovi chceme transparentnost, vysvětluje Gregorová

Zákon o digitální ekonomice zavádí třeba pozici národního koordinátora, kterým se má stát Český telekomunikační úřad. „Má dohlížet na plnění DSA. Koordinátor má řadu pravomocí, může si vyžádat informace od firem, může udělovat sankce, které dosahují až šesti procent z ročního celosvětového obratu té firmy, což už může zabolet,“ vysvětluje novinář roli ČTÚ.

Úřad ale zatím jen ví, že takové pravomoci bude mít, a čeká na dokončení zákona, který mu to legálně umožní. Oficiálně tak v Česku není a ani nemůže být nikdo, kdo by stanovená unijní pravidla jakkoliv kontroloval a vymáhal.

Jaká další opatření obsahuje navrhovaný zákon a příslušná unijní pravidla? A jak může nový zákon posílit národní kyberbezpečnost? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.