Co potřebují obecní knihovny? Dobré starosty, šikovné knihovnice a peníze na rekonstrukci

20. březen 2018

Ministerstvo kultury v 2016 napočítalo v České republice 5353 knihoven. Za rok v nich proběhne 23 milionů návštěv a 58 milionů výpůjček.

"Počet knihoven v ČR je opravdu veliký, jsme knihovnická velmoc," komentuje statistiky Blanka Konvalinková zastupující Sdružení knihoven ČR a ředitelka Krajské vědecké knihovny v Liberci. Hustá síť českých knihoven vznikla díky knihovnímu zákonu z roku 1919, který nařizoval jejich zřízení v každé obci. Dnes už ale tato povinnost vyžadována není, říká Martin Krčál z Kabinetu informačních studií a knihovnictví (KISK) Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. On sám se podílí na provozu jedné speciální knihovny v Brně.

Jana Žáková, Blanka Konvalinková, Tomáš Novotný

Zachráněná knihovna v Brně

Čtěte takéLadislava Gažiová: Knihovna Romafuturismo by mohla Romům pomoci překonat traumata

Knihovna na Křižovatce vznikla z iniciativy knihovníků před 5 lety ze zrušené pobočky Knihovny Jiřího Mahena na Starém Brně. Bývalé ředitelce knihovny nebylo plánované uzavření lhostejné a vyjednala převzetí pobočky univerzitou, aby ji mohli vést sami studenti. Unikátnost Knihovny na Křižovatce spočívá v tom, že slouží pro veřejnost, ale chod zajišťují studenti, kteří se tak učí spravovat katalogy a databáze nebo organizovat akce. Studenti zde také dostávají příležitost experimentovat a o úspěšných příkladech pak publikují. "Jedním z experimentů byly třeba malé knihovničky ve veřejném prostoru nebo tzv. "mystery books", tedy zabalené knihy, u kterých čtenář netušil, jaký titul si půjčuje. Studenti také testují QR kódy s doplňkovým obsahem nebo rozšířenou realitou,“ vysvětluje Martin Krčál.

Do knihovny nejen za knihami. A klidně i bez průkazky

Projděte se virtuální realitou. V Galerii UM propojují klasické knihy a digitální technologie

Projekt Knihovna

Jakou podobu mohou mít klasické analogové knihy v digitální formě? Takovou otázku si pokládá nový výstavní projekt Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze představený v Galerii UM na náměstí Jana Palacha.

Od poloviny 90. let docházejí návštěvníci do knihoven nejenom za knihami, ale i na internet. "Oblíbené jsou i videonahrávky, audionahrávky a elektronické knihy. Kromě výpůjček knihovny slouží i jako centra setkávání a vzdělávání. Mohou nabízet přednášky, koncerty. V Liberci například pořádáme i knihovní ples," uvádí Blanka Konvalinková.

Knihovny usilují o co největší otevřenost, kdokoli může i bez kartičky přijít dovnitř a posadit se, třeba si číst. Krčál doplňuje svou zkušenost ze Slovinska, kde v lublaňské knihovně vybudovali koutek s burzou práce. Mají tam dva počítače a knihovníci zájemcům pomohou najít práci nebo napsat životopis. V severských zemích je zase možné v knihovnách podnikat. "Vytisknou si faktury, podívají se na internet a dělají svůj byznys z knihovny. I v tom spatřuji otevřenost," doplňuje Martin Krčál.

Děti čtou nevidomým dětem

Čtěte také„Řeřicha“ – postrach pro cizince, kteří se v Krajské vědecké knihovně v Liberci učí česky

Výjimečné počiny k zatraktivnění knihoven a přilákání čtenářů oceňuje každoroční soutěž Knihovna roku. Krajská vědecká knihovna v Liberci si loni odnesla ocenění za dlouholetou úspěšnou realizaci projektu Děti čtou nevidomým dětem podporujícího čtenářství u dětí základních škol a jejich výchovu k solidaritě. Vítězný projekt běží už 16 let. V liberecké knihovně mají nahrávací studio, ve kterém nejšikovnější čtenáři namluví knížku, která vychází na CD nosiči pro nevidomé děti. "Celý projekt by měl směřovat k tomu, aby si zdravé děti uvědomily, že ne všichni mají možnost číst, a takto se mezi sebou propojí," doplňuje Blanka Konvalinková.

Dobrá starostka, základ úspěchu

Tomáš Řehák, ředitel Městské knihovny v Praze

02463223.jpeg

O knihách, informacích i dnešní roli knihoven ve společnosti - s RNDr. Tomášem Řehákem, ředitelem Městské knihovny v Praze.

Jana Žáková pracuje hned ve dvou knihovnách. Jednak je nepostradatelná pro knihovnu Českého rozhlasu a také vede obecní knihovnu v Tachlovicích, 15 kilometrů za Prahou. Jana Žáková vyjmenovává základní faktor úspěchu knihovny v obci: "Dobrý starosta - šikovná knihovnice - peníze na rekonstrukci." Čtvrtým faktorem je pak dobrovolnické nadšení rodinných příslušníků, při kterém se často uplatní ochota ve volném čase zvelebovat místní knihovny.

V Tachlovicích dbá Jana Žáková i na to, aby se v knihovně každý měsíc konala nějaká akce. Zvou zajímavé hosty, promítají filmy, pořádají čtení pro děti. Oblíbená je Noc s Andersenem, která se letos uskuteční 23. 3. 2018. Přespání rodičů s dětmi v knihovně funguje po celé zemi nad očekávání dobře. Často se pak děti do knihoven rády vracejí.

DUBNOVÉ KULATÉ STOLY O KNIHOVNÁCH
V krajských městech se budou od dubna konat kulaté stoly, kde by se měly probírat všechny problémy a možnosti knihoven, tedy i těch základních. Sdružení knihoven ČR věří, že pozvaným hejtmanům dokáží vysvětlit význam těchto institucí, které by si zasloužily více pozornosti.

Celý záznam pořadu včetně hudby, kterou do ArtCafé vybral Pavel Zelinka, si můžete poslechnout zde:

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.