Žijeme déle, studujeme déle. Zvyšování věku pro odchod do důchodu se nevyhneme, míní ekonom

Zástupci koalice i opozice se ve čtvrtek na jednání svolaném prezidentem Petrem Pavlem shodli, že věk odchodu do důchodu se bude muset v budoucnu navyšovat. „Setkání bylo o tom se dohodnout na základních principech diskuse, která bude pokračovat i do budoucnosti. Základními principy je mít dobrou vůli hledat správné společné řešení,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ekonom a poradce prezidenta Pavla David Marek.

Rozhovor natáčíme na Pražském hradě bezprostředně po schůzce prezidenta se zástupci vlády a opozičního hnutí ANO k důchodům. Proč je Petr Pavel měl potřebu svolat?

Celospolečenská debata o změnách v důchodovém systému je otevřená a naprosto nezbytná. Jde o záležitost, která zasahuje každého z nás. Ten, kdo se dnes narodí, bude celý život vydělávat, odevzdávat peníze do důchodového systému a ve stáří z nich čerpat.

Je důležité se snažit hledat shodu na klíčových změnách, které by měly systém udržet v dobré kondici i v budoucnosti: aby zajišťoval důstojné podmínky ve stáří a zároveň, aby byl finančně dlouhodobě udržitelný.

Čtěte také

Debata bude vyžadovat neustálou snahu o kultivaci, aby si všichni uvědomovali, jak je to důležité téma a aby se všichni snažili hledat shodu na klíčových věcech. Důchodový systém má dynamiku v řádu desítek let a výrazně přesahuje jedno volební období.

Prezident Pavel se už dřív k důchodové reformě setkal, jak se zástupci hnutí ANO, tak zvláště s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), který ostatně před schůzkou řekl, že neočekává, že by se už dnes podařilo najít nějaký kompromis. K čemu byste řekl, že to dnešní setkání bylo?

Setkání bylo o tom se dohodnout na základních principech diskuse, která bude pokračovat i do budoucnosti. Základními principy je mít dobrou vůli hledat správné společné řešení. Na tom se všichni shodli. Zároveň tu diskusi vést férovým způsobem, podloženou odbornými argumenty a fakty a analýzami.

Další pravidlo je, že se budeme snažit v tom dialogu pokračovat, a i přesto, že víme, že bude často složitý. Neznamená to, že bychom měli rezignovat na tu snahu sedět u jednoho stolu a jednat racionálně o budoucnosti občanů této země.

Vedou se diskuse, jestli se v tomto případě jedná o reformu, nebo pouhé parametrické úpravy penzijního systému. K čemu se překláníte vy?

To je terminologické laškování. Je to úplně jedno. Naprosto důležité je, že v prvním pilíři jsou naprosto nezbytné změny vzhledem k demografickému vývoji. Pokud budeme chtít přesáhnout první pilíř a budeme se bavit i o dalších možných částech důchodového systému, je to jen dobře.

Snížení deficitu

Jak vládní návrhy hodnotí prezident. Před volbami deklaroval, že by byl rád užitečným moderátorem takové diskuse?

Prezident nepředkládá žádnou svoji důchodovou reformu. Snaží se opravdu být mediátorem diskuse, abychom hledali v shodu, která bude platit v příštích desetiletích. Samozřejmě z odborného hlediska si osobně dokážu představit některé drobné technické změny, ale v základních principech to není nijak v zásadě složité.

Průběžně financovaný pilíř má několik základních parametrů, kterými se dá ovlivnit jeho budoucí finanční vývoj. Na dva z nich míří i změny navržené vládou – na věkovou hranici pro starobní důchody a na způsob výpočtu nově přiznávaných penzí. To jsou systémy, které výrazně by mohly snížit důchodové schodky v příštích desetiletích.

Asi nebudou eliminovat deficit, ale přispějí znatelným způsobem k snížení těch budoucích schodků.

Čtěte také

Důchodová novela upravuje, jak jste řekl, růst důchodového věku podle doby dožití. Minimální důchod ve výši 20 procent průměrné mzdy, snížení výpočtu nových důchodů, anebo dřívější penzí pro náročné profese. Vidíte vy, potažmo prezident, něco z toho problematicky?

Základní věci jsou celkem jasné a můžeme se bavit o některých technických detailech, jak toho dosáhnout, jak nastavit třeba věkovou hranici pro starobní důchody, zda zohlednit zdraví, krátkodobý nebo dlouhodobější demografický život. Tady je diskuse otevřená, připomínky k tomu mají nejenom opoziční politici, ale i třeba demografové.

Zcela jasné je, že s rostoucí v nadějí dožití a stárnutím populace se postupnému zvyšování věkové hranice nevyhneme.

Hnutí ANO nejvíc kritizuje zvyšování věků odchodu do důchodu. Čistě ekonomického hlediska, obejdeme se bez zvyšování důchodového věku, aniž bychom museli pak zvednout daně?

Dnes už ta rezistence není tak silná napříč celou společnosti. Lidé si uvědomují, že když žijí déle, tak asi budou muset i pracovat déle. Děje se i to, že stále později nastupujeme do aktivního ekonomického života – déle studujeme. Tohle už začíná být ve společnosti záležitost víceméně akceptovatelná.

Bude důchodový systém udržitelný a spravedlivý? A má smysl zakládat fond, v němž by občané financovali například stavbu jaderné elektrárny a zároveň tak spořili na důchod? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , fos
Spustit audio

Související