„Lidé, kteří věří, že Donald Trump je jen šašek, který nic neví a ničemu nerozumí, ale jenž se v roce 2016 dokázal trefit do nálady voličů nebo měl prostě jen štěstí, by si měli vzít poučení z rozhodnutí amerického prezidenta z posledního měsíce,“ doporučuje známý politolog Fareed Zakaria v americkém deníku Washington Post. Šéf Bílého domu podle něj prokázal některé zlověstné politické instinkty.
Jak politický vědec konstatuje, Trumpova schopnost strategického uvažování je pravděpodobně velmi reálná, byť možná jen na základě instinktu. Ve spojení s „amorálností“ – tedy vlastností, kterou prezidentovi nedávno přisoudil pověstný anonymní komentář údajně od vysoce postaveného člena administrativy – Trump představuje impozantní hrozbu pro své politické oponenty.
Americký lídr se nyní ocitá ve stejné situaci, jakou zažili mnozí jeho předchůdci. Politická strana, jejíž zástupce obývá Bílý dům, zpravidla po dvou letech oslovuje jen malou část elektorátu. Ve volbách do amerického Kongresu, které jsou na programu už v úterý, tedy většinou prezidentská politická formace dopadá špatně.
Donald Trump ale historicky mnohokrát ověřené pravidlo americké politiky nebere jako dané a nezměnitelné. Agresivně se snaží proti osudu bojovat. Předvolební kampaně do Sněmovny reprezentantů a Senátu se pokusil proměnit v jedny celonárodní volby.
Ronald Reagan si v osmdesátých letech vysloužil přezdívku „teflonový prezident“. Řada skandálů a zmatků, provázející jeho prezidentství, totiž snadno sklouzávala po jeho popularitě. Je Donald Trump odlitý ze stejného materiálu?
V klání se teď bojuje v mezích agendy, kterou nastolil samotný Trump. Jedním z hlavních témat letošních voleb je tak přistěhovalectví. Příčina se nabízí: je to téma, které vzrušuje Trumpovy voliče více než cokoli jiného.
Ostatně americký prezident imigraci neúnavně využívá. Zároveň obviňuje demokraty – podle Zakarii falešně – že pokud vyhrají, otevřou hranice a nechají do země vstoupit kohokoliv.
Trump poukazuje na karavanu migrantů ze Střední Ameriky, kteří se vydali na pochod přes Mexiko, aby ji využil proti svým konkurentům z řad demokratů. Využívá ale i stále živé obavy republikánů a jejich voličů z terorismu, myslí si Zakaria. Poukazuje na prý účelové prezidentovo tvrzení, že se v karavaně nacházejí také lidé z Blízkého východu.
Pro takové výroky neexistuje jediný důkaz, což připouští i samotný Trump. A navíc – i kdyby ve skupině zhruba tří tisíc migrantů tací lidé byli, je to v pohledu amerického politologa „nechutné obvinění“.
Taková slova implikují, že kdokoliv z regionu Blízkého východu je terorista. Média dychtivě konfrontují prezidentovu rétoriku s realitou, ale zdá se, že Trump si velmi dobře uvědomuje, že spolu s tím také opakují jeho tvrzení, čímž jen prohlubují podezření a obavy veřejnosti.
Druhý způsob, kterým Donald Trump mění blížící se hlasování na celonárodní volby podobné těm prezidentským, je pro Zakariu jev, který označuje „strašení přízrakem impeachmentu“. Základnu Trumpových voličů totiž nerozčiluje nic víc než právě náznaky spiknutí elit.
Republikánští zákonodárci by měli přestat předstírat, že existují hranice, které si prezident Spojených států nedovolí překročit. Vybízí k tomu redakční úvodník deníku New York Times.
V čele tohoto snažení mají stát právníci, novináři a soudci, jejichž cílem má být popřít výsledky voleb do Bílého domu z roku 2016 a zbavit Trumpa moci. Mluvčí Bílého domu Sarah Sandersová už prohlásila, že impeachment je „jediné témata, se kterým, zdá se, demokraté přicházejí do voleb“.
Trumpovu strategii pro kongresové volby předpověděl už před několika měsíci i Steve Bannon. Bývalý prezidentův hlavní stratég v rozhovoru se Zakariou pro televizní stanici CNN vysvětlil, že republikáni potřebují změnit volby do Sněmovny a do Senátu na referendum o Trumpovi.
„Trump bude podruhé kandidovat na prezidenta 6. listopadu tohoto roku. To on je na volebním lístku a my se budeme rozhodovat, jestli jeho politiku podpoříme, nebo ne,“ vzkázal Bannon.
Američany už za pár dní čekají volby do Kongresu. Svá křesla obhajují všichni členové Sněmovny reprezentantů a třetina senátorů. Nejde o volby prezidentské, přesto to bude jistý druh referenda o spokojenosti s prací současného prezidenta Trumpa.
Dá se z pozice demokratů proti takové kampani bojovat? Mnozí Trumpovi odpůrci trvají na tom, že ve skutečnosti neprosazují otevřené hranice ani impeachment. Upozorňují, že v jejich postojích je třeba rozlišovat.
Jenže když v politice začnete vysvětlovat nuance, často prohrajete. Demokratická strana nenašla způsob, jak přejít k ofenzivě a přinutit Donalda Trumpa vysvětlit, proč je to právě on, kdo má ve skutečnosti mnohem komplikovanější postoj k jakémukoliv tématu, píše Zakaria.
Kromě stylu a taktiky podle něj u Trumpových oponentů existuje ještě jeden zásadní problém: Demokratická strana zřejmě vnímá poslední výsledky voleb jako neklamné znamení, že potřebuje změnit své směřování. Je přesvědčená, že zvláště v ekonomických tématech se musí stát více populistickou a levicovou silou.
Jenže data z průzkumů veřejných mínění spíše ukazují, že americká veřejnost je v podstatě spokojená s dosavadní pozicí Demokratické strany. Týká se to klíčových oblastí od zdravotní péče až po nerovnost ve společnosti.
Podle Zakarii představují skutečnou výzvu pro demokraty hlavně některá kulturní témata. Částečně je to imigrace, ale také záležitosti jako toalety pro transgenderové osoby nebo úcta k vlajce Spojených států. V tomto ohledu si většina Američanů myslí, že demokratičtí politici jsou odtržení od reality.
Čtěte takéJaké toalety smí navštěvovat transsexuální studenti? Ať si řeknou jednotlivé školy, rozhodl Trump
Napovídá to třeba studie Fondu pro demokracii. Tato americká nadstranická nadace se ve svém výzkumu zaměřila na lidi, kteří v minulosti podporovali bývalého amerického prezidenta Baracka Obamu, nicméně v roce 2016 volili Donalda Trumpa.
Výsledky sociologického šetření ukázaly, že daní voliči s demokraty souhlasili v téměř všech ekonomických tématech. Nedokázali se ale ztotožnit s jejich postoji v otázkách imigrace a jiných kulturně-politických tématech. Přitom se v Zakariově pohledu jedná o klíčovou část voličů, kterou by se americkým demokratům mohlo podařit získat zpět.
Studie tedy ukazuje, že politickou výzvou pro Demokratickou stranu není, zda se v ekonomických tématech posunout doleva, ale jestli se v kulturních tématech naopak nepřiklonit více doprava. „A to říkám jako člověk, který s demokraty souhlasí v téměř všech zásadních kulturních tématech,“ přiznává americký politolog.
Mezi jeho postoji a politikou velké celonárodní strany je prý ale zásadní rozdíl. Demokraté musí ukázat, že dokáží pochopit i lidi, s nimiž se v několika názorech a postojích neshodnou. Pro úspěch je klíčové, aby to partaj dokázala, aniž by opustila své principy.
Zakaria připouští, že takto načrtnutý postup je velmi obtížný. Pokud ale chce Demokratická strana uspět, bude se muset touto cestou vydat. Když tak učiní, může v konečném důsledku získat mladší a různorodější volební elektorát.
Prozatím ale v americké politice dominuje Republikánská strana. Ovládá totiž směrové ukazatele na křižovatkách, na kterých se potkávají společensko-kulturní postoje a politika, uzavírá Fareed Zakaria.
