Dokud bude Putin u moci, válka se Západem bude. Přesto, že to NATO nechce, říká odborník na postsovětský prostor Valvoda

19. duben 2022

„Jsme v situaci, kdy dokud bude Vladimir Putin u moci, tak bude válka. Ta válka může mít období nižší intenzity, období nějakého příměří, ale válka nepřestane, protože to je program Vladimira Putina,“ říká Rostislav Valvoda, ředitel Prague Civil Society Centre. Dřív působil jako vedoucí východoevropských projektů organizace Člověk v tísni a byl i iniciátorem Fóra občanské společnosti EU-Rusko.

A v pořadu Osobnost Plus pokračuje: „Putin se rozhodl, že tu svou velikost a velikost Ruska postaví na konfliktu se Západem. Ruskou společnost připravoval posledních deset let na velkou válku. Jeho propaganda, a to nejen skrze zprávy, ale i přes nejrůznější seriály, všechna řekněme jejich původní tvorba, popisuje agenty Západu narativy, které se teď využívají,“ míní odborník na postsovětský prostor.

Nemáme šanci zajistit to, aby pokud jedna strana válku chce a druhá nechce, tak bohužel válku mít budeme.
Rostislav Valvoda

„Myslím, že nemáme šanci zajistit, aby pokud jedna strana válku chce a druhá nechce, tak bohužel válku mít budeme. Protože, když to chce někdo jednostranně, tak se tomu zabránit nedá,“ dodává.

Válka mezi Putinem a Západem se podle ředitele Prague Civil Society Centre povede řadu let. „Do doby, než Putin zemře – ať už mírovým, nebo nemírovým způsobem.“

Útok na Polsko?

Nutně to podle Valvody neznamená, že válka bude dál pokračovat stejnou intenzitou. „Prostě proto, že na to samotné Rusko nemá kapacity. Už teď přišlo asi o třetinu své bojeschopné, akceschopné armády, a to v úvodních bojích. A Ukrajinci se budou dál zuby nehty bránit. Je samozřejmě klíčové, aby měli čím, ale je pravděpodobné, že dokážou zdecimovat další nemalou část ruské armády.“

Není vyloučeno, že se Putin nerozhodne ,zvýšit sázky‘ a zaútočit na Polsko.
Rostislav Valvoda

„Není vyloučeno, že se v tu chvíli Putin nerozhodne ,zvýšit sázky‘ a například udělat nějaký útok na Polsko. Prostě proto, aby do konfliktu vtáhl i NATO. Ve chvíli, kdy bude mít pocit, že prohrává. Protože prohrát před ruskou společností v konfliktu s Ukrajinou je trochu nedůstojné. Zatímco prohrát s NATO – to mu dává šanci zmobilizovat ještě víc podporu uvnitř Ruska.“

Čtěte také

„Ostatně – ruská propaganda celý ten konflikt rámuje jako konflikt s NATO. Z pohledu ruské propagandy o Ukrajinu vůbec nejde. Ukrajina je jen bitevní pole, ale reálný konflikt je s NATO. Čili je jen otázka času, kdy k něčemu podobnému přistoupí,“ uvažuje.

Zároveň Valvodu ale zneklidňuje, že nevedeme veřejnou debatu o tom, co dělat ve chvíli, kdy by Rusové poslali nějakou raketu na polské území. „Jak na to budeme reagovat? NATO to má jasné a jasné je i to, povede útok k obraně, ale jak bude vypadat? Nepochybuji, že vojáci a analytici tyto plány mají, ale já si myslím, že to má vědět i společnost, protože máme být připraveni na to, co bude,“ míní.

Masakry lidí Putin nepočítá. To je mu jedno, není to pro něj důležitý faktor.
Rostislav Valvoda

„Pokud bude mít Vladimir Putin dojem, že se mu na Ukrajině daří dosáhnout ,něčeho‘, což se mu zatím nepodařilo – a obrovské masakry lidí nepočítá, to je mu jedno, není to pro něj důležitý faktor –, ale pokud by se mu zdálo, že si může vzít, zničit nejlepší část ukrajinské armády, která je soustředěná kolem Donbasu, a pak pokračovat dál a zas se vrátit například na Kyjev a tak dál, tak pokud by se mu tento plán nepodařil, tak ta pravděpodobnost je jaksi v řádu desítek procent,“ odpovídá Valvoda na otázku, jak pravděpodobný je střet s NATO.

Zároveň připomíná, že svou roli bude hrát i aktuální kondice ruské armády, respektive to, co z ní zbyde po bojích na Donbase.  

Čtěte také

Je tedy reálné, aby Ukrajinci porazili ruskou armádu, nebo ne?

„Všichni jsme se trochu zmýlili v tom, že jsme přijali to rámování ruské propagandy, které vytvářelo dojem a mýtus všemocné silné ruské armády. To se samozřejmě opírá o nějaké historické důvody a fakta, tedy hlavně o počty lidí a techniky, které mají k dispozici,“ odpovídá.

„Západní služby a vojenští experti ale podle mne nezapočítali do svých úvah to, jak armáda vypadá po desítkách let šílené korupce. Což je typické ale i pro celé Rusko. Proto to, jak je ta země řízená, ale na té armádě se to pozná. Zkrátka – když někdo rozkrade peníze, které mají jít na palivo, tak pak to palivo opravdu není,“ připomíná Valvoda.

Čtěte také

Zároveň nastiňuje i to, proč Kreml válčit vůbec začal.

„Plán Putina zůstává nezměněn. Jeho vize – to, jak si představuje svět – je jen Rusko a pár dalších velmocí, které budou rozhodovat, jak budou žít další země. A ty malé nebudou mít v zásadě šanci. Nebude existovat nějaké mezinárodní právo, nebudou existovat kolektivní organizace jako NATO nebo Evropská unie, které chrání menší země. Protože jeho vize je z 19. století,“ popisuje Valvoda.

Putinovi plán nevychází. „Představoval si, že spolkne Ukrajinu a za pár dní z toho budou nějaké sankce a Západ si časem zvykne. Jeho vize – rozložení západního řádu – se nepovedla. Naopak spojil Západ víc než kdy dřív a velmi zviditelnil agresivní politiku ruského režimu, která rozhodně nikde nebudí nějaké sympatie,“ uzavírá ředitel Prague Civil Society Centre.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu. Dozvíte se i to, jaké plány mají Rusové i Pobaltím a dalšími zeměmi Sovětského svazu 2.0.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související