Finský David a ruský Goliáš. Začátek Zimní války, 30. listopadu 1939

To bylo tak: v srpnu roku 1939 byl podepsán pakt Molotov-Ribbentrop, smlouva o neútočení mezi Stalinovým Sovětským svazem a Hitlerovým Německem. Později k ní byly přidány tajné dodatky, kterými se oba diktátoři zavázali k přátelství a spolupráci a rozdělili si sféry vlivu ve východní a severovýchodní Evropě.

Sověti na hranicích

Němci obsadili většinu Polska, zbytek okupoval Sovětský svaz. Ten si na základě smlouvy začal také podmaňovat pobaltské republiky a chystal se i na Finsko. V říjnu 1939 předložili Sověti Finům seznam území, kterých se mají vzdát. Zároveň žádali demilitarizaci finsko-sovětské hranice a uzavření smlouvy o vojenské spolupráci.

Finové se tomu ale bránili, a proto na konci listopadu Sověti vyprovokovali příhraniční roztržku, kterou použili jako záminku pro napadení Finska. Situaci si ještě „posichrovali“ svou oblíbenou strategií: Podnítili vznik finské „dělnicko-rolnické vlády“ a pak se od ní nechali do Finska pozvat, aby prý pomohli porazit reakční armádu. Kromě toho se Stalinovi podařilo získat sympatie evropských levicových elit. Sovětům držely palce takové osobnosti jako například John Steinbeck nebo G.B.Shaw.

Bílá smrt a Molotovovy koktejly

Jenže ani vojenská operace ani machl s dělnickou vládou neměly kýžený výsledek. Zhruba tři a půl milionový finský národ se stosedmdesátimilionovému stalinskému obru odvážně postavil. Nevalnou výzbroj a nedostatek vojáků Finové vyvážili promyšlenou strategií a obrovským odhodláním. Jejich vojáci bojovali na běžkách, přepadávali Sověty ze zálohy, rozdělovali je na menší skupinky a ty pak likvidovali. Často také využívali odstřelovače. Tím nejlepším byl Simo Häyhä, přezdívaný Bílá smrt, který poslal na onen svět přes pět set sovětských vojáků. Na likvidaci nepřátelských tanků Finové hojně používali zápalné lahve, které tehdy překřtili na Molotovovy koktejly.

Za finským úspěchem stál generál Mannerheim, který v mládí působil v ruské carské armádě, proto znal ruskou, potažmo sovětskou taktiku a také slabiny jejich vojáků. A že sovětská armáda v té době měla slabin opravdu hodně. Po stalinských čistkách po roce 1937 měla pořádně zdecimované důstojnictvo, vojáci byli demoralizovaní a mizerně vycvičení.

Goliáš v mrazu

K tomu se přidal fakt, že ve Finsku uhodily největší mrazy za posledních sto let, a zatímco finští vojáci měli sobí kožešiny, sovětští letní uniformy. Takže, koho netrefil ostrostřelec Simo, ten umrznul.

Sovětské ztráty převyšovaly finské zhruba pětinásobné. Stalin proto na přelomu let 1939 a 1940 vyměnil velitele, a tak se nakonec – v březnu 1940 – podařilo přinutit Finy k podpisu mírové smlouvy. Ta Finy připravila o území, které Stalin chtěl, ale podařilo se jim uchovat si samostatnost. A to ve vztahu k Sovětskému svazu nebylo vůbec málo. Prostě, jak zpívali klasikové:  Když začínáš, no tak tu máš, byl jsi velkej, já měl kuráž! A jakej byl Goliáš?